Odchov koťátek - rady a zkušenosti

Já teď odchovávám malinké koťátko, které nám někdo hodil na zahradu ještě napůl slepé a je to děsná zabíračka. Dobrovolně bych do toho nešla. Krmení z lahvičky ve dne, v noci. Něco jiného je ale, když se o koťátka stará sama maminka kočka , práci s tím má ona a ne ty.

Ahoj, tak já sice nejsem žádná velká chovatelka, ale naše kočka měla koťata 2x - tak nějaké zkušenosti mám
Když je vše OK, tak moc starostí nemáš, o vše se postará kočka-máma sama. Záleží, jestli číča žije v bytě nebo venku. Naše je "domácí" a já se upřímě nejvíc bála porodu. Když začala rodit, tak jsem to kupodivu hned poznala a strčila jí rychle do připravené vystlané přepravky. Narodily se 3 koťátka, ale jedno bylo o poznání menší. S tim byl problém. Osttaní dvě ho vůbec nepustily k mlíku, furt ho odháněly.....no chuděra. Bylo strašně slaboučké, chytlo nějakou rýmu,sotva se drželo na nožkách. Museli jsme ho dokrmovat (nějakým mlíkem spec.pro koťata). Celkem jsme ho vypilaly,ale kočka ho odvrhla. Několikrát ho odnesla k sousedům na zahradu (to jsme ještě bydleli v baráku a ona měla volný průchod ven). Vždycky jsme ho našli a přinesli dom, ale jednou už prostě nee. Někam ho odnesla a .......nenašli jsme ho.
Ta druhá kotěcí várka byla v pohodě. Číča asi 14 dní přenášela, vypadala jak koule, že se ani nemohla hýbat jak byla tlustá. No, čekali jsme minimálně 5 koťat. Byly jen 3, a to co se narodilo první, tak nějak blbě zalehla když rodila ty další a ono hned umřelo. Ale ty zbylý byly už velikánský, slepý byly jen ten 1.den, pak už hned koukaly - no šikulky. Kočka se o ně hezky starala...
Všechny koťata se v podstatě hned (jak už byly větší) nuačily jíst z misky. Ty druhý pochopily i kočkolit okamžitě, těm prvním to chvíli trvalo, takže loužičkám jsme se nevyhnuli.
Taky jsem měla strach, co s nima - nechat jsme si je nechtěli - max.jedno. Ale na inzerát jsme je udali všechny a samozřejmě jsem to obrečela.
Jinak s koťatama ( a asi všema mláďatama) je to jak s dětma: někdy k sežrání, jindy na zabití

elsa
mám stejný názor jako helena. Dej si do vyhledávače Toulavé tlapky a uvidíš sama, kolik je nechtěných koťat - útulky jsou plné k prasknutí. Raději bych si vzala nějaké koťátko z útulku nebo kočku s koťaty. Uděláš dobrý skutek a pomůžeš lidem, kteří věnují veškerý čas i peníze péči o opuštěné a vyhozené kočky a kotata.

Děkuju za příspěvky. Samozřejmě mě to také napadlo, zda je rozumné rozšiřovat počty koček, když útulky jsou plné. A jestli bychom je vůbec udaly, i když veterinář mě při poslední návštěvě přesvědčoval, ať do toho jdeme, že kočička je krásná, tak nemusím mít strach, že by mi zůstaly a navíc že v současné době o kočky je teď vysoký zájem, ale jen jestli to nevidí moc růžově. Asi jsem se trochu špatně vyjádřila, že koťátka chci dopřát dětem, ale ono spíš jde přímo o tu samotnou kočičku, časté mrouskání ji dost vysiluje, takže se musíme rozhodnout, jestli hned kastrace a nebo alespoň jednou ty koťátka.

Jinak kočička je domácí, občas chodí ven, ale hodně málo.
Hlavně se obávám toho porodu, aby nedošlo ke komplikacím. Navíc máme ještě kocoura, vykastrovaného, nemůže třeba nějak koťátkům ublížit? Máte s tím někdo zkušenost? Nebo bych ho musela držet odděleně, ale to nevím, jak bych udělala.
Ještě mě napadlo, měli jste pro koťata nějakou ohrádku nebo tak něco?

Zatím je všechno ve stadiu uvažování pro a proti.

elsa
promin že se možná znovu opakuji, já bych nechala kočičku vykastrovat - právě proto aby ji mrouskání nevysilovalo. Veterinář to opravdu vidí růžově - nebo je naprosto odříznutý od reality. Útulky jsou plné koťat - stačí se podívat. K prasknutí. Co když ti koťátka zůstanou ?? Já bych do toho nešla.

eva1960
já vím, že máš ve všem pravdu, ale přesto....jsem tak nerozhodná, přemýšlím o tom od prvního mrouskání a to je už přes půl roku, nějak nemám to srdce nechat ji vykastrovat, aniž by aspoň jednou.....

Elsa
My měli ke kočce ještě kocoura (vykastrovanýho). Taky jsme měli strach, jak se bude ke koťatům chovat, ale bylo to v pohodě. Oni se s kočkou moc nemuseli a když se koťata narodila,tak si držel ještě větší odstup. Jednou si je očichal (když se šla kočka nažrat) a pak už ho vůbec nezajímaly. Aleon byl takovej "mouchy, snězte si mě", tak nevím, jak reagují ´normální´kocouři.
S tou ohrádkou se vůbec nenamáhej - kočka si koťata stejně přenese tam, kam sama uzná za vhodný. Ale můžeš jim udělat nějaký přístřešek, kde by se ona cítila bezpečně. My jsme u těch prvních koťat dali konferenční stolek do rohu, přehodili přes něj deku, pod něj dali krabici od banánů (z jedné strany volnou), vystali starýma rčníkama a číča byla spokojená.
Podruhé jsme jim udělali pelech pod postelí ve veliké ploché krabici a taky spokojenost. Pak, jak začnou koťata víc lézt,tak budou stejně "všude" a budou pěkně řádit, že i kočce dá práci je sehnat dohromady
Máš to rozhodování těžký: ono když se narodí 2 koťátka, tak to je fain, pak je i snadno udáš, ale co když jich bude 6? To si moc představit nedovedu.

pehot
náš kocour je tak trochu drsňák, jak se vyjádřil i veterinář, tak proto ty obavy, i když musím říct, že když jsme poprvé přinesli domů kočičku, choval se k ní moc hezky. Chodil za ní jak ocásek, ale ani náznak nějakého vrčení a od prvního okamžiku měla přednost u misky, měli sice každý svou, ale ona je v průběhu jídla střídala a odstrčila ho a on jako pravý džentlmen ustupoval )
Takže říkáš, že sama kočka si vybere, kam koťátka uloží? Právě jsem si říkala, že tou ohrádkou třeba zabráním, aby se mi rozebíhala, později, po celém bytě. Asi budu muset vymyslet jak nějak oddělit nějaké jejich teritorium. A jakém věku se asi tak naučili na kočkolit?

Elsa
S tou ohrádkou: taky jsme právě chtěli, aby měla číča s koťaty svůj prostor a nebyli roztahaný po celým bytě, ale u nás se to neujalo. I když bude tak vysoká, aby jí nepřelezly koťata, tak kočka jí přelézt musí (žrádlo, záchod...) a když bude chtít, tak si je prostě odnosí z ohrádky pryč. Ale samozřejmě to zkuste, třeba se jí v tom bude líbit.
Už si to moc nepamatuju, ale myslí, že na záchůdek začali chodit tak kolem čtyř týdnů. Ale to poznáte sami. Dokud jsou koťata malý, tak jak sajou mlíko, kočka je při tom olizuje, masírje bříška, oni při tom vykonávají potřebu a číča jim to hned olíže. Takže dokud moc nelezou, ona po nich všechno "uklidí". My začlali s kočkolitem, když už běhali a začlo se s příkrmem. Jakmile se objevila první loužička - šup na kočkolit. Jak jsem psala, ty druhý koťata to pochopili hned - žádná nehoda. Ale těm prvním to trvalo asi 3 týdny, než jsme byli úplně bez nehod.

Před třemi týdny se narodilo naší kočičce koťátko.Vůbec jsme to netušili,protože měla jen jedno a tak to na ní nešlo vůbec poznat,až když dcerka šla na terasu pro nějakou hračku do krabice a přišla s tím,že tam je čerstvé koťátko. Jen nevím,kdy by jsme měli něčím začít přikrmovat.Mamka kočka se pěkně stará a kojí,ale prcek je dost hubený,tak nevím,zda nekoupit už nějaké to mléko.

Sofiii
tady jsem ti něco zkopčila:
Začínáme přikrmovat koťata.

Zvykání koťat na samostatný příjem potravy začíná ve čtvrtém týdnu života koťat.V této době už koťatům nestačí pouze mateřské mléko a je čas na postupný odstav koťat.Koťatům začneme nejdříve nabízet speciální mléko pro koťata(dobře se osvědčilo i ředěné neslazené kondenzované mléko),poté tvaroh,dětské kaše a postupně zvyšujeme množství porcí.Od šestého týdne jim předkládáme mleté nebo velmi drobně nakrájené hovězí maso,může být i mixované,strouhaný tvrdý sýr a natvrdo uvařený žloutek.Mezitím můžeme koťata krmit i speciálními kotěcími konzervami.

Postupné odstavování trvá od 6. do 8. týdne,kdy koťata jednak žerou sama i sají mateřské mléko.Počet porcí se postupně zvyšuje na 5 až 6 dávek denně.Kotě by mělo pravidelně přibývat na váze.Plně odstavené kotě krmíme malými dávkami šestkrát denně.Odstavování se musí dít postupně,aby si zažívací trakt kotěte zvykl na tuhou stravu.Dobrým znamením je polotuhá,formovaná stolice,kterou má zdravé kotě jednou týdně.Postupně zvykáme koťata i na přílohy k masu a na kotěcí granule.Je samozřejmé,že koťata musí mít dostatek čerstvé vody.

Od doby osmi týdnů,kdy koťata dostávají zvláštní výživu,až do doby asi šesti měsíců,kdy již žerou dvakrát denně běžné krmení,je rozhodujícím faktorem jeho chuť.Nabízejte koťatům různorodou potravu,aby si nezvykla jen na oblíbený druh a nezačala být vybíravá.Ale potravu,kterou tvrdošíjně odmítají,jim násilím nevnucujte.

Sofiii
ještě mě napadlo: vaše kotě je ještě malé,tak zkuste začít přikrmovat nějakým tím kočičím mlíčkem. My zkusili mlíko od Royal Canin, ale je dost drahé, tak jsme pak koupili nějaké "no name" a taky koťátku chutnalo

pehot
tak to jste měli ty druhý koťátka šikulky...tajně si přeju, aby ty naše byly taky takový a obešli bysme se bez nehod, ale to už předbíhám ))

Helena
taky mi přijde, že veterinář to vidí buď růžově a nebo už vidí další potencionální klienty, to spíš.

pehot
ještě prosímtě ten text, co jsi tady zkopírovala pro sofii, to je z nějakých stránek? můžeš sem dát odkaz?

Ahoj, já měla kočku, kterou jsem kvůli zdravotním potížím nemohla vykastrovat, nepřežila by narkózu. S koťátky je starost a pokud to chcete vzít zodpovědně, tak je třeba počítat s tím, že něco stojí očkování a odčervení, což není za hubičku. Pokud kočku pouštíte ven, hrozí blechy, u koťátek žádný med. Kočku v té době není obecně dobré pouštět ven, jakoukoliv kočku v blízkosti se bude snažit zahnat, hrozí, že bude v boji pokousaná -> komplikace. Což se stalo mně. Kočce se to stalo osudným. Není to žádná sranda, dobře si to rozmyslete. Koťata jsem pak odchovávala ručně, naštěstí se už pomalu snažili přijímat tuhou stravu. Jsem každopádně pro kastraci, pokud to jde. Mrouskání, březost, následně starost o koťata, strach o ně, boje... to všechno kočku strašně vyčerpává. Navíc je koťátek tolik, že jim nemusíte najít majitele... Kastrace stojí okolo tisícovky. Já kdybych mohla, dávno jsem ji své očce nechala udělat. Třeba by tu ještě byla...