Obavy ze soužití psa a miminka

No, trochu bych se toho bála, pokud je fenka taková, jak ji popisuješ. Teď se to ještě dá uhlídat, ale myslím si, že až začne mimčo běhat, tak budeš mít problém. Děcko nemá rozum, bude na psa sahat a tomu se to nemusí líbit. Stačí jedno kousnutí a celoživotní malér je na světě....( zvlášť, když je fenka nevypočitatelná, jak uvádíš). Pokud je fenka venku v boudě a ohradě, také se to SNAD dá uhlídat, ale pokud bydlíte někde v bytě i se psem, tak to bych fakt měla strach, protože nemůžeš být neustále ve střehu...to neuhlídáš....

Toho se právě taky bojím. I v návaznosti na tu žárlivost. Že bude mít fena tendence vyjíždět, až se na mě dcera bude všelijak věšet atd.

Bohužel v bytě. Bydlení v domě se zahradou je v plánu až výhledově během 1-2 let. Je mi jasné, že tam by situace byla přece jen o něco lepší. Takhle holt pořád hlídám a při pohybování po bytě si volám psa neustále s sebou. Snažím se k ní chovat pořád stejně jako předtím, neodstrkovat jí, ale toho času a pozornosti pro ní už prostě zbývá podstatně méně, než byla zvyklá a já vidím, jak jí to vadí.

U nás byla dokonce smečka 4 psů.když se narodila neteř.Ségra ji v podstatě hned jako to maličké miminečko položila ve vajíčku na zem a psíci si ji očuchali a byl klid.Byla přijatá do smečky a musím říct,že jeden pes byl hodně neurotický a dost vzteklej a pohoda.
Ale jsou to "jen" zvířata a nikdy bych nedala za žádného psa ruku do ohně...

Reaguji na SOLU:
No, to spíš byla klika, protože právě víc psů se chová jako smečka, jak už jsi napsala a i když se vám jevilo, že dítě přijali, nikdy nevíš. Já bych to neriskovala ani náhodou.
Reaguji na CarolS:
Celkem bych se bála právě toho, že byla dřív ostrá a do hlavy ji bohužel nevidíš.

každého koho znám a mají psíky a přišlo děcko,proběhlo to všechno naprosto stejně.Naše holky můžou psům dělat skoro cokoli,ale neubližují jim...ono své psy tak nějak znáš,i když nemůžeš předvídat co nakonec udělají,ale určitě jsme nic neriskovali..za prvé poslouchají a za druhé podle jejich postoje už poznáš zda se něco může začít dít.
Ono by si naopak měla děcko pejsanům ukázat a ne ho mít zavřené,pak často reagují zle.

Dokonce řeknu,že ve finále psíci mimčo hlídal a když se malá probudila,hned jsme to věděliNa netu se dá dočíst hodně zkušeností a to co píšu,jak to my máme ,není nic neobvyklého.

http://www.babyweb.cz/jak-seznamit-psa-s-miminkem

Reaguji na CarolS: je to jen a pouze zvíře a nikdy nevíš kdy pudy přírody převáží nad domácí výchovou.

Musíš být nonstop velice opatrná...nenechávat např. hlídat kočárek se spícím miminkem, až začne lézt psa uklízet...může nechtěně prstíkem dloubnout do oka, ucha...a pes se fakt neovládne, i na WC dítko nebo psa sebou!

nesmysl, nezkoušet

Naše fena také hlídala, stačilo když malý začal v kočárku fňukat hned nám štěkala jak o život...až do chvíle než přeběhla kolem kočáru neznámá kočka, fena vystartovala a kočárek byl na zemi i s mimčem převrácený...

Tohle bych neriskovala. Psy miluju, ale vím, že až budu mít dítě, půjde pes stranou. Lepší je asi prvně si pořídít miminko a pak k němu až trochu povyroste štěně. Ale to se tak jednoduše říká a plánuje... Ale já bych měla strach, když budou společně v bytě. A víš, že fena je takovéto povahy. Já bych tedy bála i kdyby to byl pejsek mírumilovný. Ono je to pořád jenom zvíře, a opravdu člověk nikdy neví jak může zareagovat na různé pro něj nové podněty. Může se dítěte bát, žárlit na něj apod. Není u vás možné svěřit pejska někomu kdo má dům se zahradou? rodiče? např. Vím, že to zní třeba hrozně, ale útulek mi příjde až moc kruté řešení. Nebo v bytě postavit takové ty ohrátky mezi futra... Ale popřemýšlejte, miminko začne být časem vynalézavé a pes by mu mohl vážně ublížit, dokonce i fatálně. Není to legrace.

ohrádek bych se bála, že pak naopak bude pes na dítě o to víc naštvanej, když bue kvůli němu takhle odstrčený... ta situace je hodně složitá, asi bych se snažila o to, aby pes sám od sebe začal považovat mimčo za člena svojí smečky - a v případě, kdy je fenka tak nevyrovnané povahy, bych se nebála se s tím obrátit i na nějakého odborníka, který by mohl vědět a poradit.
Jinak v mém pejskařském okolí vždycky přibylo dítě až po psovi, ale jednalo se většinou o psy vyrovnané (a pejskaře fanatiky, pro které bylo dítě vlastně dalším štěnětem).
Ale v rodině teď máme stejný problém s kocourkem. Nejvíc milované zvíře, holčičku si oblíbil... jenže teta čeká druhé dítě, on už ví, o co půjde... a začal na malou útočit :/

Dala bych psa pryč.

to by mě zajímalo jak to udělat aby pes začal dítě vnímat jako člena smečky. To se snadno říká ale asi dost složitě dělá, když je pes nevypočitatelný, tak nevím nevím... Já bych byla pro, kdyby pes byl opravdu přísně vychovaný a vycepovaný. A nedovolil by si dítěte ani všímat nebo spíše nějakým způsobem reagovat. Myslím, že se to dá. Známa má takto vycvičené rotvíky a před němi měla stafordy, chodila s němi na cvičák, ono by to s těmito rasami jinak bylo asi docela složité.A měli v té době taky malé dítě a zvládli to v pohodě. Ale psi, kteří výcvik nemají a žijou zkrátka po našem boku, tak nějak přirozeně, obyčejně, to je prostě risk. Neví co si mohou či nesmí dovolit a můžou fakt zaútočit i ve chvíli, kdy by to člověk nejméně čekal, i kdyby to byli největší mazli. Podle mne tedy. My máme s přítelem desetiletého foxteriéra v bytě. A večer když ležíme a přítel na něj šáhne tak na něj útočí, vrčí, dokonce i lehce kouše, na mě si tady tohle třeba v životě nedovolil, i kdybych ho tahala za ocas takže to je různý, a reakce psa jsou taky různý

Jako milovník psů, bych,raději dala psa pryč. Sama jsem maminka a vím, že kdyby se něco stalo, dala bych ho utratit. Tak raději at se má dobře někde jinde.

Reaguji na CarolS: Sebeostřejší pes neublíží dítěti ve vlastní smečce pokud k tomu nemá důvod.
Zvlášť ovčouni... ale nejen Ti.. jsou známí jako ochránci těch nejmenších v rodině a často snesou to co by u jiných absolutně netrpěli.

Samozřejmě Ty sama musíš vědět jakého psa máš, zda má nebo nemá důvod být agresivní apod., ale má zkušenost je taková, že pokud je pes v pohodě a v klidu jsou i páníčci, není s takovým soužitím žádný problém.

Píšeš, že si nechala malou očuchat... to jako velmi opatrně očuchat nebo v klidu bez obav prozkoumej kdo to tu je? Na tom totiž taky moc záleží.
Když Ty budeš nervozní a připravená kdykoliv vystartovat, pes to vycítí a nebude se s malou cítit dobře, což samozřejmě může vést k různým problémům.

Stačí zadat do google kolik vlastních psů pokousalo a dokonce i zabilo dítě v rodině