Obaja partneri urážliví

S mojím priateľom sme obaja veľmi urážliví. Stačí, že sa jeden urazí za nejakú blbosť, tak ten druhý sa urazí za to, že ten prvý sa urazil. A to máme 26 rokov. A každú chvíľu je jeden urazený. Vždy si povieme, že už sa nebudeme tak urážať, a zase... Dá sa takýto vzťah nejako zlepšiť, či nie? Ja som mala doteraz vždy takých, že keď som sa urazila, tak tí pred tým robili všetko preto, aby som už urazená nebola. A teraz keď sa urazím, tak miesto toho, aby sa môj priateľ snažil, tak sa urazí tiež, a potom keď napr. u neho búvam, tak spíme celú noc od seba na opačných koncoch postele otočení chrbtom. A až nad ránom sa zase objímame a povieme si za čo sme sa nahnevali.

Komentáre typu, že sme ako deti nepotrebujem, určite nie som jediná čo aj v 26 je uražlivá, aj keď sa to snažím zmeniť, je to zrejme v povahe a nejde to.

Sme spolu 2 mesiace. Bola to láska na prvý pohľad..A teraz toto

True

Tady padla - jak se říká - kosa na kámen.
Myslím, že urážlivost je povahová vlastnost a těžko se jí proto odnaučovat.
Já jsem byla urážlivá a s věkem se to, myslím dost obrousilo, ale u mužů, tedy alespoň já mám tu zkušenost, to s přibývajícími roky spíš narůstá.
No, ale stejně záleží na každém z vás, jak moc na sobě chcete pracovat, aby vaše spolužití mohlo být příjemné.

Kenzo

Moje milá, u nás je to jako přez kopírák
Já si beru věci moc osobně a můj drahý je hodně urážlivý...takže výsledkem je pěkné dusno. Většinou je to nakonec přítel, kdo udělá první krok ke smíru, protože mě to nejspíš hrdost nedovoluje. Je to hrůza, taky jsem si říkala, že jsme jak děcka. Mám od nového roku předsevzetí, že udělám ten první krok já, pokud ho posledně udělal on....ať se stalo cokoliv. Ale je to těžké. Zkus začít od sebe, já taky jinou cestu zatím nevidím

Miccy

Já bych to zase neviděla jako takový veliký problém. Myslím si, že spolu budete ještě hodně dlouho, pokud mezi sebou nemáte jiné problémy než tento. Jak se říká, oba dva si nesmí být nikdy s tím druhým jisti a ty si s ním jistá rozhodně být nemůžeš. Ve tvých předešlých vztazích sis jenom odfrkla a tví partneři se mohli přetrhnout, aby si byla zase spokojená. Nemohla sis jich si myslím ani moc vážit. Tady nevíš nikdy na čem jsi. Chlap, který si dokáže taky občas dupnout, je pořádný chlap. Pokud se na sebe urážíte, a pak se zase dlouze usmiřujete, co je na tom špatného? Měla by si být spíše ráda ne? Tahle jiskra aspoň jen tak neuhasne....

Sephantes

V pohodě, máme s přítelem to samé A jde to v pohodě..

Adka

Reaguji na Miccy:
No já tedy nevím, ale pro mě by takový partner/vztah nebyl. Mám ráda vztahy, které jsou
"dospělé", neustálé urážení a usmiřování mi přijde dětinské. Navíc bych na neustále trucujícího partnera neměla nervy. Sestra mého přítele má vztahovačného a urážlivého partnera a je to za trest. Je fakt na ránu, neustále ublížený a kvůli každé hovadině trucující. Já bych ho nakopala někam, ale ona za ním pořád chodí se slovy: "Já jsem to tak nemyslela, tak už se nezlob... "Děsný. Je to typ mužů, kterým se vyhýbám, nemohla bych si jich vážit, jsou k smíchu.

Miccy

Reaguji na Adka: Já sem tím chtěla říct, když už je slečna tak urážlivá, že pořádný chlap buď zařve, nebo se urazí taky. Co s takovým partnerem? Ne vždycky je to důvod k rozchodu, tak jak jinak to řešit? Jedině stejnou medicínou

Lady Flame

Cituji Adka: No já tedy nevím, ale pro mě by takový partner/vztah nebyl. Mám ráda vztahy, které jsou
"dospělé", neustálé urážení a usmiřování mi přijde dětinské.

Naprostý souhlas

kozenka88

Cituji veronika123: Komentáre typu, že sme ako deti nepotrebujem,

ok, takže to komentovat nebudu, ale víš přece, že všeho moc škodí

Cituji veronika123: určite nie som jediná čo aj v 26 je uražlivá,

no a co?

Cituji veronika123: sa to snažím zmeniť, je to zrejme v povahe a nejde to.

asi se nesnažíš dost, zbytečné urážení je projevem nedospělosti, mně je 24, taky jsem se chovala jako vztahovačný děcko, ale odnaučila jsem se to. Prostě teď máš někoho, jako jsi ty. nedolízá ze tebou a tobě začla svítit v hlavě kontrolka, že je něco jinak než normálně. Měla bys začít u sebe, makat na sobě a ukázat tak partnerovi - lásce na první pohled, že to jde i jinak..

mikkýsek

Cituji veronika123: určite nie som jediná čo aj v 26 je uražlivá, aj keď sa to snažím zmeniť, je to zrejme v povahe a nejde to.

to určitě nejsi , ale až dostaneš pár kopanců od života , protože budeš narážet na stále stejný problém což je urážlivost tak se hodně rychle změníš neboj.

tamaris

Cituji veronika123: Ja som mala doteraz vždy takých, že keď som sa urazila, tak tí pred tým robili všetko preto, aby som už urazená nebola

Nejhorší je, když si člověk najde stejně "postiženýho" partnera jako je sám. Takže buď se přestaň brát tak vážně nebo změn partnera. Radím spíš tu první variantu, protože žádnýho chlapa nebude dlouho bavit muset se každou chvíli za něco omlouvat. Věčně nespokojený plačky nejdou zrovna na dračku.

kozenka88

Reaguji na tamaris:

Smoulinka69

No já měla teď v posledním vztahu podobný problém--oba hodně urážlivý a ještě k tomu hrdí a žádný kompromis neexistoval..myslíte, že dvě stejné povahy mohou spolu fungovat v partnerském vztahu?

micpulka

Mám to stejně. Každá hádka je pomalu rozchod, oba se urazíme, on vždycky odjede...ale jen proto že jsme oba uplně stejný, oba hrdý, nikdo nepřizná svoji chybu, respektive každý to vidí z jiného úhlu. A je to občas docela krutý Jinak se velmi milujeme, pomáháme si, nasloucháme, ale nezvládáme hádky. Jsme spolu přes rok, pokaždý si řekneme, že to takhle dělat nemůžeme takové výstupy, ale bohužel. Sami si škodíme, jinak bychom měli ideální vztah. Dá se nad tím mávnout rukou, jakože no tak máme Itálii, nebo ne? Oba víme, že se to musí změnit, ale jakmile dojde na lámání chleba, tzn. hádku, tak jsme jak dva lvi...Chtělo by to už tomu ale dát nějaký pravidla nu, ale jak tohle vyřešit...Nápady?