Oba stejné znamení - Váha

Reaguji na katchjenka: Tak to mám taky, proto když du někam, kde to znám, tak si dávám skoro furt to samý - pokud je to dobrý

Reaguji na tyweee:
jó, to dělám taky, že se raději spolehnu na něco, co už je osvědčený, hlavně abych nezdržovala... a někdy zas risknu, protože mě nebaví se dlouho rozhodovat, když začnu, pak v tom jakoby zabřednu a to už vůbec nevím co chci, snažím se tomu tedy vyhnout, soustředit se na svoje chutě a pak to přijde, co chci. Za to přítel kouká do lístku strašně dlouho a pořád neví... Asi sme si nějak prohodili energie...

ahoj, holky! taky jsem Váha, ale přítele-Váhu jsem sice ještě neměla, nicméně poslední dobou se jich kolem mě pár motá a se všema si skvěle rozumím, jako bychom byli na stejné vlně, takový "soulmates", třeba se bavíme a zapomeneme na svět kolem, nicméně bohužel z mé strany tam chybí fyzická přitažlivost...všichni tři jsou vlastně pohlední, inteligentní muži obletovaní ženami (často jim ale lámou srdce, což je asi pro Váhy typické, protože já to dělám - nevědomky a zcela neúmyslně- prakticky neustále), ale já v nich nevidím dostatek mužnosti...vím, že bychom si skvěle rozuměli, mohli mít fajn vztah bez hádek atd., ale já se bojím, že bych se brzy začala nudit...že by to z mé strany bylo spíš přátelství než partnerský vztah..a prostě jakmile tam není ta jiskra, tak do vztahu ani nejdu..všichni tři mi dali najevo něco ve stylu "jsi žena mých snů", a to po poměrně krátké době..tohle mě často u mužů odradí, oni vám řeknou "jsi krásná, úžasná, chytrá a roztomilá - chci tebe a žádnou jinou, udělám tě tou nejšťastnější na světě", přitom já si třeba myslím, že můžu nabídnout víc, než jen to, co jsou schopni poznat po tak krátké době..ale to je na jiné téma..

jinak svůj ascendent nevím, neznám hodinu narození, ale charakteristika žen-Vah na mě sedí 100 % a prý se k nám hodí muž-Blíženec, což je sice fajn, ale ani jednoho jsem zatím nepoznala nevybírám si samozřejmě muže dle jejich znamení (zatím jsem měla převážně Berany ), ale popis Blížence naprosto odpovídá mým ideálním představám o muži, kterého bych dokázala milovat celý život a věřím, že takového jednou potkám a z nějakého důvodu cítím, že se bude jmenovat Patrik, nevím proč

jinak v restauracích také dlouho vybírám pokud teda jdeme do nějaké nové, protože jsem milovník jídla a nejradši bych si dala a vyzkoušela všechno, tudíž to musím vyselektovat a rozhodnout se pro svého favorita ale ve známých restauracích (italských, kde vím, že mají širokou nabídku), si již radši dávám dokola to samé, abych zas netrávila 20 minut nad menu a mohla se víc soustředit na toho, s kým do restaurace jdu

přesně to dělám taky, máme tu v espani jednu velmi oblíbenou italskou restauraci, a skoro pokaždé si dávám jako hlavní chod to stejné jídlo, nikdy mě nezklamalo, vaří tam fakticky výborně a obsluha je taky skvělá, což se o všech kavárnách nebo rest. říct nedá. Do lístku se vždycky podívám, ale už předem stejně vím, co to bude.
Jinak po nových restauracích moc nelozíme, to se spíš stane neplánovaně cestou někam, a to je pak... půl hodiny zízám do lístku než si vyberu, vždycky neozkoušená restaurace představuje riziko jestli to jídlo bude dobré, no, jako nejraději stejně vařím doma V tomhle už jsem taky nějak víc konzervativní. Už to není jako ve dvaceti, kdy člověk prolez s bandou kdejakou hospodu.

přesně! já už dospěla do takového stádia, že jsem často v restauraci zklamaná, protože si tam dám něco, co vařím sama doma, těším se, jak to bude dobré a jak ochutnám něco nového a třeba mě to bude inspirovat si to udělat doma a občas zjistím, že se jim to moc nepovedlo, že je to bez chuti, takový nemastný neslaný..třeba lasagne či cannelloni mě často zklamou, nebo také lilek..přitom to jsou má oblíbená jídla, která si doma často dělám..i když to teď mluvím o restauracích v ČR, v zahraničí se mi to stává mnohem méně, tam většinou v italské restauraci opravdu vaří Italové, tapas dělají Španělé, v mexické vaří Mexičani apod.

tak tohle mě naštěstí minulo, i když dodnes občas skončím s přáteli ve tři ráno v McDonaldu ono ale takhle v noci není moc co na výběr..ale v těch dvaceti jsem právě začala chodit po kvalitních restauracích, což mě inspirovalo k tomu se naučit tato jídla vařit a dnes ve 24ti jsem docela požitkářská a jídlo je pro mě highlight dne, takže si dvakrát rozmyslím, co jím

ale to se od tématu "partneři Váhy" stáčíme nějak trošku jinam...

A taky pozorujete lidi? Já strašně a pak je řeším, co maj na sobě,jaký je asi jejich životní příběh a tak Než jdu do restaurace, radši si doma na jejich webovkách najdu jídelák a něco si vyberu dopředu,protože nesnáším, když za mnou 3x příjde servírka, zda mám už vybráno