Nový mladý pes ke staršimu - jaké bude jejich chování ?

Záleží na osobnosti obou pejsků. Pokud ten první má rád klid a pohodu, je dost pravděpodobné, že nové mládě ho bude unavovat a rozčilovat.

Já bych to neřešil, pejskové si umí udělat pořádek mezi sebou lépe, než lidé! Přesně ví, kdo je vůdce a kdo koho má poslouchat

Ti menší zásadně zkouší co ten starší vydrží...Mě to postupně přibývá a vidím to neustále. Mám taky nejstaršího klidase. Ti klidní pejsci se tak nějak moc bránit neumí, nechají si všecko líbit. Ale zase já mám velkou rasu a ví že malým nesmí ublížit, takže u menšího to asi bude jiné. Ale určitě to bude dravé jen prvních pár dní. Myslím to doskakování a zkoušení, potom si oba na sebe zvyknout a bud se budou mít rádi, nebo se budou tolerovat a respektovat vzájemně. Žárlit nebude když po pár dnech zjistí, že jeho část lásky od vás nebyla ukrojena. Já mám nejstaršího prvního, až pak přišla dcerka, na tu žárlil, u kojení a tak, ale zvykl si ještě ten den, byl k tomu vedený. Pak přišli najednou 2kočičky, byly hravé kotátka a pokoj mu nedali, byly ještě drzé a prskaly na něj u jeho misky, no občas zkusil pohrozit vrčením, ale když na něj kašlaly, tak to vzdal...do týdne už byli kamarádi. Potom přišla fenka, ta taky pokoj nedala, ony ty miminka jsou hodně hravé, ale ten starší to cítí, že to je mimino. Zvykli si hned, pes čmuchnul a hned ji zařadil do smečky, kočky byly dva dny nejisté, a pak v pohodě. Ted přibyl kocourek včera a honí se tu svorně všichni spolu. Takže pokud se ten nejmenší nejdrzejší kárá z vaší strany, když moc obtěžuje staršího, ten starší vidí váš zájem a že nemůže všechno, ten malý si to za pár dní zapamatuje a do pár dní to bude určitě v pořádku. Myslím že se toho není třeba bát. Jen když je opravdu hodný a nechá si líbit, je dobré, když vidí, že pánovi to není jedno, že si na něj prcek dovoluje.

Já jsem se nastěhovala se štěnětem k mamce, která má taky fenku stejné rasy, ale bylo jí 6 a je to už od mala taková uvědomělá dáma. První týdny byly dost hrozné. Říkala jsem si, co jsem to udělala, proč jsem si štěně pořizovala i když jsem věděla, že s bývalým přítelem nezůstanu.. Starší na malou neustále vrčela, zaháněla jí, byla na ní docela zlá. Mína navíc dlouho neposlouchala a čůrala doma, že i máma mi asi po měsíci navrhla, jestli bych jí nechtěla prodat, dokud je to štěně.. To mě dokonale odzbrojilo, nečekala jsem, že by taková otázka vubec mohla mamku napadnout... Ale jak Mína vyrostla, postupně se zkamarádily a teď si je bez sebe neumim představit, ta starší vedle ní dokonce omládla, mnohem víc běhá a je živější... Ale stačí víkend, kdy nejsou spolu, a je zase taková usedlá a je vidět, že jí Mína chybí....
Myslim, že pokud je to v rámci možností, bylo by dobré pořídit fenku, na tu si pes nedovolí, navíc jezevčíci bývají dost paličatí tak aby na štěně pak nebyl zlý, každý pes si chrání svoje teritorium a nový pes do bytu je pro něj vždycky vetřelec... Samozřejmě potom v době hárání by museli být odděleně, tak nevim jestli je to u vás možné...
Ale všeobecně vzato vím o několika případech, kdy štěně staršímu psovi prospělo, po nějaké době se vždycky zkamarádili a všechno bylo v pořádku

Morgan81
hm, to jste si tedy užili trápení, ale taky bych neprodala nikdy. To bylo asi tím, že každá měla svého pána. To je někdy problém v domácnostech. U nás doma všechny zvířata respektují pouze mne a mne si nechcou rozlobit, tak u nás to je zas o něčem jiném.....Ale hlavně že se zkamarádili ty vaše slečny

Máme dva psy - šeltie, mají mezi sebou rok a půl rozdíl. U nás v okolí je psích dvojic víc a je to docela švanda
S tím naším starším, který byl od mala docela vážný a bojácný, jsme si jeli pro štěně společně, aby si nepřipadal odstrčený. Ze samého šoku, že si tu malou drzou věc vezeme spolu domů, se ten starší v autě zapomně poblít a už se nikdy nepoblil
No, mladšího je někdy dost, ale mezi sebou nemají sebemenší problém, milujou se.

Paní, co měla jezevčici a jezevčíka, si po té, co fenka umřela, pořídila druhého pejska, a to je taky kousek, hihi. Nicméně se starším vychází velice dobře, a to staršímu je určitě 10 let.

My máme dvě fenečky, ale zhruba stejně staré a jsou to nerozlučné kamarádky. V květnu jim přibylo do party opuštěné desetidenní kotě, které pomáhaly vychovávat a mají k němu mateřský přístup. Kotě je dračice zlobivá, ale fenky je milují a kotě se chová jako rozmazlený uličník.