Nová práce - nechtějí mě zaučit

Já to tak měla v nové práci taky, hlavně tam teda nebyl čas aby mi někdo něco vysvětloval. Takže jsem jim hleděla přes rameno, zapisovala si uuplně všechno a když mi nebylo jasné proč to udělali zrovna takhle, tak jsem se ptala. Záleží co je to za práci, každopádně sezením a nic neděláním se ještě nikdo nikdy nic nenaučil, chce to trochu vlastní iniciativy, kolegum je jedno že něco neumíš, každý jede za sebe a zaučování nikoho nebaví

také se mi to stalo. Já měla na zaučení týden, aby se ukázalo jestli to zvládnu nebo ne. Ta holka, která mě měla zaučovat tam byla jen první dva dny a potom měla dovolenou. Také mi něco jenom ukázali a dál se semnou o tom nebavili, takže jsem v tom měla zmatek a tak jsem si vsechno zapisovala, uplne vsechno. Také jsem se vždycky trebas na něco zeptala, ale bylo vidět, že je tím otravuju, takže jsem se raději na nic neptala. Jestli tam je někdo alespon trochu v pohodě tak ho popros at ti neco vysvetlí, za někým dojdi a to co ti ukážou si hned zapisuj tak ať máš štěstí

mě se to stalo taky v nové práci...šla jsem do property managamentu... to byla šílenost,nikdo mi neřekl ani slovo,co mám dělat,kde co najdu...najednou můj šéf,že mám udělat objednávku,připravit smlouvu pro nové nájemníky,vůbec jsem nevěděla,jak se to dělá-chodila jsem pomalu z práce s brekem .... tak jsem se pořád ptala,jak idiot,až se na mě kolegyně dívala blbě,ale když jsem ji řekla,že jsem neprošla žádným zaškolením,tak se divila...ale nevědět nic je peklo...jedině se pořád dokola ptát...to pomohlo mě ...

To fakt nepochopim tenhle přístup, vždyť nezaučenej zaměstnanec nemůže pracovat dobře...ale taky se mi to stalo, a bohužel i vedení bylo takový, že na dotazy se tvářilo, že jsem s těma znalostma měla nejspíš narodit No, musela jsem si nějak poradit sama, většinou jsem se hrabala v "minulosti" a pracovala podle toho, jak se to dělalo předtím a nějak jsem se do toho dostala.

Zkus za někým přijít a zeptat se, zda nemůžeš s něčím pomoct... myslím, že ti pak každý ochotně vysvětlí, co máš dělat Záleží taky, co je to za práci. I když nejlepší systém, jak se něco naučit je přijít si na věci sama (pokud to je něco, o čem už jsi aspoň někdy v životě slyšela ).

Tomu se řiká "hodíme tě do vody a plav" ... drsný, možná účinný - taky jsem se s tim setkala a obávám se, že to bude ve většině firem stejný... což je pro mě strašná představa, protože tenhle styl fakt nedávám, potřebuju aby se mi někdo fakt věnoval a pak budu mít klid

Jak doporučují holky - koukala bych se jim přes rameno a chodila za nima jako ocásek Zkus si promluvit s nadřízenou, nebo s nějakou příjemnější kolegyní. Bohužel je možné, že nechtějí abys práci zvládla (mají na to místo známou, nelíbíš se jim, cokoli....). Hlavně si to neber osobně a snaž se vše okoukat! Držím pěsti

To se dělá ve fmách normálně, prostě Tě hodí do vody a ty se čiň, z toho oni poznají, jak si schopná, adaptabilní a tak.. pokud tam sedíš jako pecka a nic neděláš ukážou ti brzo dveře ve zkušební době. A oni ti nedali nějaké vnitropodnikové směrnice, metodiky? Používají informační systém? Nauč se s ním, na to tam určitě budou mít příručku. Zkus být nějak aktivní, nebo o tu práci brzo přijdeš.
Ještě je jedna možnost, proč to tak je a to se stalo jednou mně, že mi nechtěli začlenit do kolektivu mezi sebe - starší parta ženských a tím, že mi nechtěly nijak zaučit, plácala jsem se v tom sama, i když úspěšně, ale házely mi klacky pod nohy, prostě mi vyštípaly a to se děje hodně ve státní sféře, kdy musí být každý výkonný stejně, nikdo nevynikat a tak...

Tak tohle vážně nechápu, sice jim můžeš koukat přes rameno, ale stejně to pořádně nepochopíš, dokuď ti tto někdo aspoň trochu nevysvětlí, zkus zajít za vedoucím nebo někým a zeptat se, jestli by nebylo možné, aby si tě vzal na starost někdo jiný, že by ti stačil aspoň den, ale že nechceš v budoucnu zbytečné chyby a ten den by ti moc pomohl. Nevím, co jiného bych dělala na tvém místě, já měla štěstí v tom, že jsem narazila na dobrý kolektiv, kdy za mnou každý chodil a ptal se mě, jestli všemu rozumím a nechali mě všechno dělat pod jejich dozorem a na každou chybu hned upozornili a myslím, že tak by to mělo být v každé práci.

mě v jedné práci zase zaučovali až moc, až mi to lezlo na nervy a raději jsem chtěla pracovat už sama...

No, je to práce jako obchodní asistentka, jenže mám na starosti export, kde se vyváží do různých zemích a dělají se tam různý podklady pro spotřební daň, a celní dokumenty, tohle jsem nikdy nedělala a jelikož nesedím vedle tý slečny, tak jaksi nejde abych jí koukala přes rameno, vím že se tam dělají nějaký dodatky ke smlouvám ale když nemám v počítači vzory tak nevím jak to mám dělat... a v těch jejich šanonech aby se nedá vyznat všechno je tam přeházený naflákaný dokupy. Jo informační sysdtém je tam taky úplně nový a příručku sice mám ale jaký věco v tom já budu potřebovat to už nevím.... No budu to must nějak zvládnout. Jo a ještě za někým jiným jít nemůžu, paoč nikdo jiný tam tu práci neumí..

A chtějí po tobě samostatnou práci, nebo tě nechají jen tak sedět? A to ti přímo řekli, že se budeš dva měsíce zaučovat?

Tohle se mi stalo taky. Nikdo na mě neměl čas a pak se divili tomu, že mi to jde tak pomalu. Takže jsem se s tím musela porvat nějak sama, prostě jsem se hrabošila v papírech, v systému a cokoli mi nebylo jasné, chodila jsem se ptát, pokaždé někoho jiného. Sice se jim to nelíbilo, protože každý měl své práce dost, ale nic jiného mi nezbylo. Dostávat pak kartáč za to, že práce není hotová se mi opravdu nechtělo. Časem jsem si zvykla, ale nechápu to doteď, neměli to domyšlené. Nechtěla jsem, aby vedle mě někdo seděl neustále, ale aspoň řekl co a jak.

No řekal bych, že slečna na to prdí a nemá zájem tě to naučit.. Jdeš na místo za ní a bude mít radsot, když to nebudeš zvládat, protože bude mít pocit nepostradatelnosti = tohle sem v jedné práci zažila a i bez dotyčné se s tím poprala, ale taky sem tehdy chodila domů a brečela... Byla tam se mnou týden a pak odešla na mateřskou a nezvedala mobil nic.. ( a slibovala, že bude na přijmu atd...).

Jdi za nadřízeným, nebo za personalistou a řekni jak to je.. Že tam sedíš, nikdo ti nic neřekne a pokud se ti nebude nikdo věnovat, tak to za měsíc nepůjde a bude to malér... Přece tě někdo přijímal, někdo ti šéfuje... Připadá mi přitažené za vlasy, že u ní nesedíš a nepracujete spolu... A že to řešíš po měsíci ? Tohle bych řešila po dvou dnech.