Nezodpovědný a nespolehlivý přítel

Já bych to zkusila. A pak se uvidí, jestli to má smysl či ne.

Reaguji na Elienka: to bych udělala hrozně ráda...a jak byste řešili společné finance...teď mi rodiče platí výdaje, s tím, že si samozřejmě snažím vydělat jak se dá, ale nic dlouhodobého nemám, spíš jen nárazové brigády, takže když jdeme s přítelem někam, všechno většinou platí on, když tedy jsem při penězích, tak taky přispívám, ale je to on, kdo řeší naši finanční situaci...což mně je hrozně trapný a připadám si,jak tasemnice...ale jak známí tak i on mi říká,že to chápe, že studuju a nemám stálý příjem,abych to tedy neřešila, on si přes 10 let vydělává na slušném místě, čili pro něj peníze nejsou žádný problém, ale když bychom společně žili,najednou by vše táhl on, občas bych přispěla, samozřejmě bych se mohla dohodnout s našima,že co mi teď dávají na jídlo a kolejné, bych mohla dávat na byt, ale připadá mi to prostě blbé a trapné....

No, jakože dá se to za 2 variant -

1. Nevadí ti binec v bytě, prach, nevysáto, neumyto atd...a prostě uklidíš tak trochu až bude nejhůř....to je pak v pohodě, teda pokud si nebude stěžovat, že máma měla uklizeno

2. Vadí ti binec a potřebuješ kolem sebe mít čisto a pak holt nezbude než že si to všechno uděláš sama...k tomu mu možná budeš i vařit a kdovíco

Reaguji na La Bella:

já bych to nedělala...teď má on dost peněz a ještě uklízí po něm máma, vaří mu, nemá výdaje za bydlení....společným bydlením padne vaření a úklid na tebe a ještě si finančně dost zhoršíte situaci.....můžete spolu bydlet až budeš vydělávat

No dobře no ale tady nevíš jak jim to přesně funguje, si to zkusí a uvidí sama. (ikdyž já si myslím to samé co ty) Ale pokud to nechce zdát, odejít může vždycky a když si to chce zkusit?.

No tak to tak zřejmě potáhnete dál. Jiné řešení asi zatím není. Takže je na tobě jestli to tak chceš vést dál a doufat, že to pak bude dobré (což je totalní blbost si myslím) a nebo se rozejdete hned a ty ušetříš své mladé roky pro sebe a pro někoho možná lepšího.

Reaguji na pulspuls: máma po něm neuklízí, on má svůj pokoj, kam mu nikdo neleze a tam si prostě přežívá, bord.l v pokoji nazývá systematickým pořádkem, že on se vyzná, aby mu vařila nepotřebuje, jelikož většinu jídel jsou fazole, klobásy a podobné,co jeho vybíravá tlama má ráda...rodičům dává samozřejmě, za jídlo, vodu, elektriku atd peníze, ale prostě u něj není problém, že když se mu rozbije auto, koupit si hned jiný, neříkám nějaký fáro za milion, ale slušný, že se člověk nestydí s ním vyjet na silnici

To by bylo něco na mě.. Obávám se, že pokud mu takové ,,jednání" vyhovuje teď, pokud on sám nebude chtít, nebo ho k tomu něco zásadního nedonutí, až Vás u Vás ta zamilovanost jednou opadne, v tobě to vybublá a stejně to nedopadne dobře.
Nicméně, nechci tě strašit, vidím to ze své perspektivy.
Měl by mezi Vámi následovat rozhovor na toto téma - že jej sice miluješ, ale pokud s tebou bude chtít být i v budoucnu, je třeba, aby se něco změnilo - že chceš spolehlivého muže a ne takovému kterému budeš ve svém věku dělat matku - ať si uvědomí, že ty jsi mladší partnerka a on by si toho měl vážit a být tím, kdo ti bude imponovat - ne že budeš zaplácávat co on nestihne, neudělá. Je starší, po takovém rozhovoru by mu mělo secvaknout a když ne, pak to asi nemá cenu.

možná to je tím, že já už s pár klukama bydlela a zase že by to bylo až tak skvělý, tak to ne a to jsem po nich neuklízela a ani jim nevařila...naopak mně to teďka strašně vyhovuje, když přijdu domů a mám svůj klid a prostě svoje a nemusím nic řešit a dělám si svoje věci....a taky to není takový zvyk a stereotyp, když se nevidíme pořád každý den....ale tak jestli to bydlení s ním tak strašně chceš, tak mu to řekni a proberte to....

Reaguji na pulspuls: ale já s ním chci bydlet právě proto, abych zjistila, zda ty sliby, že mi pomůže, že nebudu na vše sama, atd...že dodrží, protože u sebe v pokoji má šílenej bord.l, nikdy neuklízí prach, nevytírá, když prostě nepřijedu a neřeknu jde se a uklidí se...to pak teprve něco udělá, ale tak hrozně nerad, tváří se jako bych ho u toho bila a chtěla po něm nevím co...prostě když k němu přijedu po týdnu, jako první vyvětrám, a ustelu rozhrabanou postel, a co se kolem válí nemá cenu uklízet, skříň nevede, má jen jen jednu komodu na prádlo a zbytek věcí se prostě válí všude možně po zemi...

Nevím ale i z tvých příspěvků mi připadá, že tě to taky moc nebaví. Navíc pro vás zatím není reálné aby sis to vyzkoušela, tak nevím co chceš dělat.

Asi bych se ho štítila Fakt, normálně mu to řekni, že je prase a že ti tohle rozhodně nepřipadá v pořádku, že máš ráda čistotné chlapy, přijdou ti více sexy atd. Normálně na něho uhoď a dej mu najevo, že tě tohle na něm fakt s*ere. Mně něco takového říct chlap, tak se fakt zastydím a začnu s tím něco dělat. Upřímně, perspektiva nic moc, i když si to společné bydlení chceš zkusit, moc nedoufej, že svoje chování změní. Sliby jsou jedna věc, ale realita bývá často jiná. A je taky hodně pravděpodobné, že se zpočátku chlapec bude snažit, ale brzo to bude vypadat tak, jak je zvyklý. Spíš bych trvala na tom, že s ním budu bydlet až když si začne sám a dobrovolně uklízet ten svůj "kutloch". A až bude sám od sebe schopný řešit společné věci.

Reaguji na La Bella:
Jo holka, předělat chlapa k obrazu svýmu, může trvat několik let, možná i celej život.
Si samozřejmě dělám legraci.
Nevěřím na převýchovu, jen na určité přizpůsobení se ve vztahu.
Jestli tě tvůj přítel a jeho chování irituje, tak ho nech jít, protože jinak budete nešťastní oba.
Příjdeš mi na svůj věk zbytečně úzkostlivá.

Ještě...
...jsem vdaná 19 let za celkem čistotného chlapa, ale že by zastýlal, utíral prach, umýval nádobí ...to ne.
On prostě chodí do práce a vydělává celkem hodně peněz a o to ostatní se ráda postarám sama.

Taky mi to tak příjde.

Zodpovědnost a spolehlivost je pro mě absolutně to nejdůležitější a je to jedna z věcí, pro kterou svého muže miluju. Nikdy se mi nestane, že by něco neudělal, nesplnil nebo zapomněl. Je spolehlivý jako hodinky. Ono ve vztahu 2 lidí se dá nad ledasčím přimhouřit oko, ale my máme 3 děti, manžel 2 zaměstnání, já práci a školu, takže já si neumím představit, že by můj muž nefungoval. Díky němu má naše rodina pevný řád a všechno funguje bez stresů, hádek a nervů.
Pravda je, že původ je vždycky v rodině. Manžel je vychovaný k pořádku a k zodpovědnosti, takže já už jsem ho takového obdržela a nemusela jsem ho nijak " vychovávat ..