Nezdravá jistota s přítelem

Spíš by sis toho měla vážit Ale chápu, že co je jisté, není moc vzrušující.
Ale aby ses nedivila, sama píšeš, že občas narazíš, že si píše s jinými.
Člověk si nemůže být nikdy ničím jistý

Můj názor je takový, že si musíš dát pozor na to, aby sis přítele nepřestala vážit (pokud se tak už nestalo). Zdá se mi, že víš, že máš nad ním navrch, vidíš ho jako slabšího (?). Tohle pak svádí k tomu ho tak trochu využívat. A nakonec můžeš zjistit, že jsi s ním jen z lítosti.

Já osobně jsem po svých zkušenostech zjistila, že nemůžu být s klukem, ke kterému nevzhlížím a kterého si nedokážu dost vážit.

mě by se osobně takový partner asi nelíbil,že bych byla jím jistá.Jenže,taky se mi nelíbilo kdyby mě podváděl,to je težko..natrápila jsem se chlapama už dost asi ta jistota už by byla pro mě lepší ) každopádně buď ráda za to

A co chceš slyšet, že je to normální? Normální to teda není. A nemyslim to vůbec nijak zle! Jen si nikdy totiž nemůžeme být jisti nikým a ničím. A lidi se rozcházej a scházej celej život. Myslim, že je otázka času, kdy Tě vztah s takovým klukem-mužem začne nudit.

No, jen aby tě přítel někdy "nepřekvapil" Určitě to není dobrý postoj a vlastně ani nechápu, proč se s ním nerozejdeš a nedáš mu prostor, aby si našel holku, která o něj bude opravdu stát...?

Ach jo, proč si někdo neváží toho, co má?
A jinak souhlasím s tím, že jisté není nikdy nic...TEĎ třeba ho máš jistého, ale třeba za 2-3 roky to tak být nemusí. Nejhorší je, že takhle jistota svádí člověka zkoušet, co mu ten druhý dovolí a promine... pak to ten druhý prokoukne, procitne a pošle slečnu někam. Takže dej pozor, aby si k tomu také nesklouzla a ještě si nervala vlasy, že sis nevážila jistoty. Protože ona i ta obyčejná, nudná jistota může někdy sakra chybět.

Já vím,máte pravdu..ale citům se nedá poručit a až mě to jednou "přestane bavit"(když už teď o tom přemýšlím),co pak?Je to skvělěj chlap jak po stránce vztahu nás dvou,tak i po stránce rodinné.Neumím si představit,že bych našla lepšího.Jen lákavějšího..

Jojo, moje kamarádka měla taky takovýho jistýho kluka, co ji nenechá, všechno jí odpustí... A fakt, asi 13 let to tak bylo. Teď má na krku rozvod, 2 děti, hypotéku a on má kolem krku kolegyňku z práce.
Na světě máme jen dvě jistoty- daně a smrt....

Reaguji na Ana20: možná jsi moc mladá na jistotu...já kolem 20ti taky nechtěla nic vážného a pár let na to bych za to dala nevím co, abych měla obyčejnou jistotu... k tomu ale člověk tak nějak musí dospět... kolik ti je? Třeba se prostě jen na klasický vážný vztah necítíš?

Tohle sem si jednou taky myslela a ejhle, netrvalo dlouho a všechno bylo jinak

Mám tu samou zkušenost ....

Reaguji na Patty: Já nevím,to si nemyslím.Je mi 20 a na vztahy "jen jako"rozhodně nejsem..

Skvělý..to by mki asi patřilo..(i když jsem teď přesvědčená,že by toho nebyl schopný,nemyslím pak z lásky ke mě,ale k dětem)

Proč?Protože bych ňáký jiný rozhodně dát nechtěla.Jsem zamilovaná..jen mám tento malý problém..

Reaguji na Patty:
Souhlas. Určitě je to o věku, člověk do toho musí dozrát, aby si uvědomil, že to nestojí za to bourat něco, co léta budoval, jen kvůli někomu lákavějšímu. O tom to celý je: hezčích, přitažlivějších, vtipnější atd. chlapů budeš potkávat celej život hafo- jde o to to ustát.

je mi 24 a jedna z věcí, na kterou jsem za svůj život přišla je, že si nikdy nemužu být ničím jistá a 100% někomu věřit se také nedá..