Nezdařený reparát na gymnaziu - jak se vypořádat se situací?

Jsou školy, kde se propadá jak na běžícím pásu a nikomu to divné nepříjde. Na jiných školách je to zvláštní. Nicméně záleží na kolektivu a na synově povaze, jak a jestli se začlení. Pokud tam chce syn zůstat, bude muset očividně zamakat... Na názor okolí bych moc nehleděla, je to jeho volba a jeho život, určitě se najde někdo "dokonalý" se spoustou rad takové radílky poslouchat na půl ucha a neřešit to. Prostě propadl, no a? Pokud školu dokončí, tak už to bude jedno.

Dobrý den,
nesetkala jsem se se situací sice úplně osobně, ale na gymnáziu (4 roky zpátky) jsem měla spolužačku, která neudělala reparát ve 3. ročníku. Ročník opakovala, odmaturovala a teď je bez problémů na vysoké. Tenhle věk je složitý a někdo se prostě chvíli trochu hledá. Myslím, že pokud chce na škole zůstat, měl by dostat ještě jednu šanci, na učňák může přejít vždycky...

Jinak, jako původní spolužáci jsme se na ní koukali úplně normálně. Byla to pořád ta samá holka.
Mezi novými spolužáky si našla nové kamarády.
A co na to říkali známí, to nevím, ale vsadila bych se, že se jako vždy a všude našli lidé, kteří měli chvíli potřebu to rozebírat a pomlouvat, ale pak se stalo něco aktuálnějšího a na tohle si už nikdo nevzpomněl.
Držím palce a hlavně to neberte jako tragédii, prostě se to stává

Když si beru jako svoji chybu, hloupé rozhodnutí.
Vloni v září jsme se přestěhovali do města kde ta škola je - aby nemusel dojíždět a měl víc času. Protože ale dojíždím do práce 5-18 hod, v bytě se scházeli kámoši a známí a škola šla prostě bokem. Teď jsme zas zpátky v baráku na vesnici, aby měl větší klid na učení. Jsem rozvedená, bydleli jsme sami. Tady v baráku bydlí ještě mamka s přítelem, máme tu víc bytů, a ona mi furt říká že jsem neschopná...
Mám prostě výčitky, že je to moje chyba

Proč by to měla být tvoje chyba, syn je snad svéprávný a nebudeš mu stát za zadkem a sekýrovat ho ať se učí, jestli má napsané úkoly... to se dělá snad (necelý) první stupeň na ZŠ. Nic ve zlém, ale maminka bude jedna z těch dam v letech, které všechno ví, vše znají a snědli veškerou moudrost světa, takovéto lidi opravdu moc nemusím :/ Mamka má maturitu? A ty?

Reaguji na luftrohra: mamka je prodavačka...já jsem ted před 40 musela kvůli práci dodělat vš.
mamka je hlavně generál. Ale mě to prostě drtí, nezvládám to, sourozence nemám.

Na gymplu k nám přešel jeden kluk, co neudělal reparát na jiným gymplu. Nikdo jsme se mu nesmáli, protože jsme moc dobře věděli, že dřina to je a když člověk prostě vypadne, nebo nemá štěstí, tak se tohle může stát. Jediný co, tak ten kluk se vůbec nezlepšil, do školy nechodil, ročník sice ukončil, ale další rok byl zase na jiným gymplu v okolí.
Rozhodně tohle bych asi nedělala. Syn si za tohle může víceméně sám, tak ať se vypořádá se situací on.
Stejně tak bych neházela vinu na rodiče. Teď už víš, že se synovi v učení asi budeš muset věnovat, sem tam něco zakázat, aby to nedopadalo takhle. Je to poučení pro všechny, ale ničí vina. Kdybychom pořád měli hledat viníky neděláme celý život nic jinýho.

Reaguji na noninek:

Gymnázium vyžaduje studijní typ člověka.
Pokud tvůj syn chce pak na vysokou,tak ideální škola.Ale jestli dělá reparát už ve druháku a škola mu moc nejde,tak by bylo lepší vybrat jinou.
Můj syn šel na gympl z páté třídy,po pěti letech jsme usoudili,že sice fajn místo základky,ale v prváku na konci šel znova do prváku na technickou školu.Gympl ho nebavil.Technickou zvládl naprosto v pohodě bez nějaké větší snahy včetně maturity.
Šlo o střední technickou školu počítačové technologie,takže je z něj IT a potom,co si zkusil rok na VŠ/ukončil neb mu to nic nedávalo/ našel velmi rychle uplatnění v práci.S gymplem by měl asi problém.
Sice chodil do školy dva roky zbytečně,ale tak co,prodloužil si školní mládí

Je dobré rozmyslet co pak dál žádný stres.

Môj brat prepadol na základnej škole, on sa s tým vysporiadal dobre. Keď sa s tým nedá už nič robiť tak čo, hlavu hore a treba ukázať , že na to máte a viete zabojovať. Plakať do vankúša je strata času.

osobně bych se spíš zaměřila na jeho budoucnost..jestli mu gymnázium vůbec něco dá...propadnout na střední mi přijde docela problém...jestli chce na gymnáziu zůstat, tak by mne zajímalo proč...opravdu je ta škola pro něj, nebo jen nechce opustit zajeté koleje...? Proč propadl? vykašlal se na učení nebo mu předmět nejde? ...samozřejmě to není tvoje vina..ty se za něj nic učit nemůžeš..ale ještě bych nad pokračováním na této škole popřemýšlela..

Reaguji na Janissinka: syn chce být učitelem (už dělá instruktora na táborech) nebo studovat historii. Reparát neudělal z fyziky.

Dobrý den, to záleží na povaze syna. Já mám za sebou stejnou situaci cca deset let zpátky.
Já na gymnáziu ale zůstat nechtěla. Už si přesně nepamatuji pocity, ale nebylo to nic příjemného. Na druhou stranu byla to pro mě obrovská škola života a když o tom teď tak přemýšlím, do budoucna pozitivní, asi záleží na každém co si z takové situace člověk vezme, ale mě to paradoxně posunulo dopředu. Reakce okolí jsem nesledovala, já ale na reakce okolí nedávám.

Vaše chyba to ale není. Není to totiž vůbec chyba. Váš syn je určitě chytrý kluk, v životě se neztratí. Zkuste si s ním promluvit jak to budete dál řešit, jestli chce doučování, nebo to zvládne sám.
Já jsem z gymnázia odešla, rodiče mě podpořili. Maturitu si dodělala dálkově a přitom už občas pracovala. O pár let později jsem úspěšně odmaturovala. Přihlásila se na vysokou školu.

Zkuste ho podpořit, mluvit s ním o tom. Držte se

Reaguji na matinka1: fyzika..njn...tak to chápu..s tou má problémy hodně lidí...
nechtěl by teda spíš zkusit střední pedagogickou školu? to by ho možná chytlo víc
jestli ne, tak bych mu sehnala nějaké doučování...a hlavně ta fyzika tady bude pořád a v dalších ročnících bude i náročnější..to by si měl uvědomit, než se pro pokračování rozhodne..
jinak nezbývá, než popřát štěstí

pokud mu jinak škola jde,tak si zopakuje druhák,nic tak strašného se neděje.
Tvoje vina to není.Učit se musí on.