Nevlastní synátor a jeho blbá kočka

Jaj, proč tolik nenávisti? Já to zvládám dobře Máme králíčka a kočku, oba pouští chlupy, občas je vyčešu, když mají období línání tak denně vysávám a používám lepící válečky a jde to. Oba je milujem a vztah to rozhodně nenarušuje :.D Nechápu jak myslíš, že ničí kytky. Pokud je kouše, tak to dělají, občas potřebují sníst trávu. Ale odnaučit se to určitě dá. A nebo si domluv s přítelovým synem, že bude třeba jen u něj v pokoji, na chodbě, nepůjde k vám do ložnice nebo tak něco. Kočička za padání srsti nemůže a až si u vás zvykne, tak se i uklidní, třeba je teď jen divočejší a podrážděná.

Přesně tak, číča si časem zvykne a zklidní se jinak ty lepící válečky používám také a je to super věc

a nebo zaúkoluj synáčka, že když chce kočku, ať si po ní uklízí chlupy...

Když my ani jeden s přítelem nemáme kočky rádi. Pejsky milujeme, ale jde o to, že synátor, odejde pryč a když nejsm edoma, pozavírá všude okna a tam je pak smrad z ní a na padnutí. Další, já uklidím vysaju a on mi roznosí chlupy zase všude a to nemluvím o vypraném prádle kde máme chlupy. A ješte na kuchyňské lince, přijde mi to značně nehygienické. Prostě na ni mám averzi.

Já vím, včera vasál svůj pokoj a za 10 minut to bylo to samé.

to musí být dost nepříjemné, zvlášť když kočky moc nemusíš a jak to vypadalo v jejich předchozím domově, taky byly všude chlupy? Kdo se tam o to staral? Jaká je šance, že se syn kočky vzdá?

Babbu
Možná je ta kočka jen náhradní objekt, jsi opravdu vnitřně srovnaná s tím, že u vás žije partnerův syn?

Tak předně, ta kočka za nic nemůže .

Chápu, že soužití s kočkou pro někoho, kdo kočky nemá rád není nic příjemného, ale nemůže přece nikdo po klukovi chtít, aby se kočky zbavil!

Problém vidím někde jinde, nic ve zlém, ale už ten nadpis tématu mluví za vše. Přesně jak psala Ivčáááá.

Pokud budete chtít (všichni tři), řešení najdete, pokud chtít nebudete, nikdy se nedomluvíte. Není vůbec problém mít doma kočku a čistý a voňavý byt, to se vůbec nevylučuje!

Jen prosím, nedotáhěte do to toho extrému, že dáte kočku pryč.

Já se přidávám k silviiOK. Kočka za to opravdu nemůže a určitě je z celého stěhování hodně stresovaná.
Navíc si nemyslím, že by se tvůj nevlastní syn jenom tak z ničeho nic přistěhoval - tak snad se s ním o tom někdo domlouval...
a co na to říká jeho otec - taky mu kočky potažmo bydlení se synem vadí ?

A kolik je synáčkovi ? Já jen, že bývalý měl taky syna a taky to už vypadalo, že by s náma měl bydlet ( samozřejmě u mne, že .... ) a řeknu na rovinu, že to raději 20 koček v každém pokoji.
Kočka je tvor docela fixovaný na své místo, takže stěhování nejspíš těžce nese. Navíc má paměť na to, kdo jí ublíží a dokáže vycítit, když ji někdo nemá rád. Nejspíš je tak podrážděná proto.
Zas na druhé straně, lepší kočku věnovat někomu, kdo se o ni bude s láskou starat, než ji trpět a dávat jí najevo svou nenávist až do konce jejich dní.
Myslím, že Ty sama s tím nic nevyřešíš, i když je byt Tvůj. Blbá situace - ale zkus si promluvit s přítelem a zjistit jeho názor. Ale třeba se kočka po stěhování uklidní a Ty nakonec k ní najdeš cestu ( znám chlapy - "tvrďasy" , kterí "nenávidí malé psy - já bych to nakopl ! " a teď se můžou z mého kilového čokla podělat obdivem )

Se synem problém neneí, oba ho máme rádi. Je sice jiný než kluci v jeho věku (je mu 18 let). Jediné co mi vadí je ta kočka, ani partner z ní nemáradost, zvířata máme rádi oba dva, v tom problém není. Chtěli jsme i pejska, ale upřímně v malém bytě to prostě nejde. To je hlavní problém, kluk si přinesl různé blbosti. Třeba pet lahve na výbušniny a hromadu zbraní, takže se tam teď ani nehneme. Musel si vzít od mamky vše, prý nutně potřebuje vše. V tom je ten problém, luxuji tam 2 krát denně a nemám práci kde by mi zbývalo moc času když dojdu dom, vracím se denně dost pozdě. Nikdo po něm nechce, aby se ji zbavil, jen aby si ji hlídal a uklízel po ni. Kočka nesmí do ostatních místností, třeba kuchyň a tak, bohužel kluk to pojal jakože u nás se makat nemusí a jídlo mu nosíme pod nos, jediné co dělá je, že si hraje na počítači hry a hraje si s kočkou. Mimochodem máme nějaké závazky a nemáme na to, abychom mu kupovali značkové krmivo, protože jemu nic jiného nechutná chudinkovi, to mě štve. Nebudu se omezovat kvůli kočce. S klukem problém není, ikdyž by mu neuškodilo zapojit se mezi normální kluky a chodit mezi lidi. Je spíš jak princezna. Je i moc hodný, jen vše bere automaticky. Nemám nervy s ním cokoliv rozebírat, páč tohle nejí, byl by tlustý a nebyl by mrštný, revolver je pro něho hračka a nechápe, že to doma nechci, to samé výbušniny. Holky chceme kupovat baráček, tam bude i více místa, ale to něco stojí, proto nechci vyhazovat peníze za blbosti. Protě jde o to, že se musíme přizpůsobit všichni a ne jenom já a přítel. Jen nevím jak to jemně naznačit doma.

Babbu
Jak jsi s tím přítelem dlouho?
Jak jsi na tom věkově......myslím zda jste přibližně stejně staří a nebo on je o dost starší než ty?
Proč je u vás jeho dospělý syn?

S přítelem jsme spolu přes rok. On je o 13 let starší. Hádal se s mámou, jeho mamka je fajn, ale já jsem asi byla vychovávaná jinak mno. Ono se to časem třeba vše srovná. Je u nás od neděe a zatím okolo sebe chodíme všichni po špičkách. Asi budu muset být silnější. Přítel je super chlap a moc se milujeme, tak bych nerada, aby to kvůli takové blbosti skončilo. Jen ta kočka no, když ji neuvidím a nebudu mít po celém bytě chlupy, tak bude klid, to vím zcela jistě.

dadabus
Víš spíš jde o to, že nemám ráda charakter kočičí, pejsky a koně miluju. Jen kočka mi nepříjde jako věrný přítel člověka.