Odmala si škrábu strupy, ani nevím proč. Prostě mám nutkání to odškrábnout. Aby byla kůže hladká a tak nějak esteticky mě tam ten strup rozčiluje. Nejhorší je, že na to musím celý den myslet, že tam ten strup prostě je a nic nedělá, nehojí se. Tak hned jak mám chvilku tu potvoru sloupnu. Ve finále mám všude po těle jizvy, za které se stydím Ve zkouškovém nebo když je větší tlak, tak si trhám kůži na rtech (takže jsem nevystřídala jedno za druhé, ale jen znásobila to první) a ještě navíc si podvědomě hraju s vlasy. Prostě si je jakoby trhám. Namotávám je a konečky pročesámám prsty, takže ve finále mám všude po stole cca 3 cm dlouhé konečky vlasů a ty co mi zůstaly na hlavě se samozřejmě třepí. Už fakt nevím co s tím. Přemýšlela jsem i nad návštěvou psychologa ale tak nějak mám vůči tomu blok, co mu tam proboha budu vykládat? Nemáte někdo podobný problém? Jak ho řešíte?
Cituji Scarlett-Jane: Nemáte někdo podobný problém? Jak ho řešíte?
Měla jsem to samé. Vyřešila jsem to tak, že jsem si koupila Infadolan (urychluje hojení kůže) a mám po problému.
Tak ja delam to samé, taky si škrábu strupy, ikdyž nechci, protože vím,že takhle se mi to nikdy nezahojé,ale prostě to nejde neškrábat a kůžičku z pusy si koušu taky a pak jí mám příšernou a řikám si, že to nesmím dělat,ale prostě to zas dělám ale myslím si, že nějakej psycholog nebo neco je blbost, asi je to jen taová menší úchylka takže to ber sportovně
Reaguji na kacii_: tak ten infadolan zkusím, hned v pondělí si ho povalím koupit do lékárny!
Reaguji na misulkazem: já si zase myslím, že je to spíš psychické, protože to nesvědí nic, jen vím, že to tam je a to mě deptá
Cituji Scarlett-Jane: jen vím, že to tam je a to mě deptá
Jako mě to nedeptá, já to seškrábávám ráda, asi je to úchylka u mě teda Já to nějak neřeším a ani by mě to nenapadlo , kdybych si nepřečetla tuhle diskuzi ...
Kůži na rtech si trhám taky, ale jenom v zimě, kdy je kůže popraskaná (třeba i minimálně). A ta bolest potom! Ale většinou teda strhám,co se dá a pak napatlám balzámem (Yves rocher,jediný mi na rtech nepřipadá jako tlustá vrstva sádla...). Když mám rty v pořádku, nenutí mě to k ničemu.
Tak třeba by to u tebe mohlo fungovat taky... Ale jako malá jsem bojovala s kousáním nehtů a to bylo peklo Pomohlo mi lakování a jak trochu povyrostli, už jsem si je ani kousat nechtěla... Třeba by ti pomohlo pořídit si něco na hojení a vždycky, když máš chuť si strupy strhat, si je zatřít nějakou tou mastí nebo tak... Nebo je přelep náplastí
Cituji misulkazem: Jako mě to nedeptá, já to seškrábávám ráda, asi je to úchylka u mě teda
Mám to samý, pořád si hledám nějaké stroupky na hlavě, když nějaký najdu, tak mám strašnou radost a pořád to škrabu. Každej den. Z malýho stroupku je potom strup jak blázen. Chtěla bych s tím přestat, ale nevím jak. Je to hrozný zlozvyk
Cituji Zimonka: stroupky na hlavě, když nějaký najdu, tak mám strašnou radost a pořád to škrabu
Přesne ale taky to nechci delat, ale bohužel..
Reaguji na caillean: no já si ty rty trhám i když jsou úplně v pohodě ale prostě když se učím tak asi abych zabavila ruce nebo nevím
Reaguji na Zimonka: no mně o tom vykládej. Mám teď jeden na noze
Reaguji na misulkazem: já právě nevím jak přestat, fakt mě to štve, hlavně ty jizvy potom!!
Reaguji na Bedla: nj a co mu řeknu se na mě podívá a pošle mě přímo do ústavu, kde mi dají kazajku, ne
mm to stejný furt to hnipu a tak mám na nohách krásný jizvy z dovolenky jako památku
no to že si jednou za rok odřu koleno a oškrabu strupy je na psychiatra? K psychiatroj choděj sebevrazi ne lidi co se škrábou
Reaguji na Lucineni: Když už touhle cestou, tak bych zkusila terapeuta... Přece jen to zní líp jak psycholog i psychiatr a mám s nimi dobrou zkušenost
Reaguji na caillean: n to třeba ale psychiatr je trochu pro jiny připady.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.