Neurol

Zajdi si na doktorka.cz, tam je na téma "neurol" celá diskuze s mnoha příspěvkama.

Tak jestli si to teď párkrát dá k překonní těžkého období, tak bych řekla, že se nic nestane. Horší asi je, když si ho lidé pak dávají k překonání každé kraviny, pak už bez něj asi nic nezvládnou a nějaký ten návyk tam být může.

Přesně moje slova

mně ho jednou dala doktorka a já dělala cavyky že ho nechci, tak mi vysvětlila, že když si ho vezmu dvakrát třikrát, tak z toho žádný návyk nehrozí, prý to hrozí při dlouhodobějším užívání nebo v případech, kdy si ho lidé berou kvůli každé kravině a kvůli každé špatné náladě...

Mně řekl přímo psychiatr, že Neurol (určitě jí obvoďačka napsala ten nejslabší) není nic zas tak strašného, co se návyku týče. To by musela jíst ten nejsilnější několikrát za den denně, aby se na něm stala závislou, takže bez obav.

ahoj,
já užívala Neurol několikrát denně, když jsem skončila na psychiatrii po několikaletém psychickém týrání bývalým. Pomohl mi nějak fungovat, starat se o děti tak, abych nemusela být hospitalizovaná.Jeho účinek postupně nabírá sílu, nezafunguje okamžitě a jednorázově...Pak, když bylo trošičku líp, dávky jsem snižovala až postupně vysadila. Návyk se nekonal, i když to trvalo dost týdnů, přesně si nepamatuji...Jestli dotyčné pomůže jako mně, tak bych se toho nebála, stejně bude brát lék pod dohledem lékaře...

ahoj, neviem, ako to je dnes, ale pred pár rokmi mi psychiater naznačil, že na neurol sa môže vytvoriť závislosť. sama som ho brala iba krátko a v nízkych dávkach, ale bola som po ňom strašne agresívna, najprv ma utlmoval, ale zhruba po mesiaci sa to úplne obrátilo. takisto pôsobil neurol na otca, ten mal dokonca výpadky pamäte - urobil niečo v amoku a dodnes si to nepamätá. odporúčam lexaurin, tiež upokojuje, riziko nejakej závislosti je tam údajne výrazne nižšie ako u neurolu, je akýsi ľahší alebo ako to mám povedať.

Ano je návykový,takovou osobu jsme měli(bohužel už není) v rodině,bez neurolu už nebyla schopná existovat.Bylo to strašné,pokud ho nedostala,měla opravdu absťák a halucinace,blbl-nikomu bych to nepřála.Ale brala neurol X let a ve velkých dávkách
Mamka ho občas také brala(málo,jen v situaci,kdy byla na dně),ale pozorovali jsme na ní to,že se chová jinak.
Prostě pozor a opravdu to nebrat často a bez dohledu lékaře.

bohužel na mě vůbec neúčinkoval....

Díky za každou radu, zkusím jí trošku postrašit, aby na to dávala pozor. Příští týden jde k psychologovi, tak to bude úplně pod odbornym dohledem.

Znám lidi - ženy , které se závislosti na Neurolu zbavovaly v psychiatrické léčebně, takže závislost se určitě vytvořit dá....ony to braly ale dlouho dobu, několik let a nevím jak vysoké dávky, ale pozor na to,.... jako berličku po nezbytně dlouhou dobu 1-2 měsíce tak toho bych se asi nebála....

Neruol je to nejhorší svitnstvo, co může být. Směju se, že není tak strašně navykový jak tu někdo psal.
Kamarádka, co byla dvakrát na psychiatrii (PL), co ji umřel manžel, tak se na něm stala silně zavislou. Fakt silně = 10 prášků denně!
Jednou tu spala, zeblila mi celý pokoj, protože ji došel a holka si myslela, že ho vysadí jen tak. Nezvládla to, měla přes víkend pak takový absťák, že jestli znáte, jak se chovají drogově závislý, tak byla to samy - třes, pocení, zvracení, nevěděla o sobě, nebyla schopná mluvit, jíst, nic...
Nemohla bez něj fungovat, spát, takže začala na jednom denně a dohnala to až tak vysoko. Nikdy jsem ji neviděla v takovém stavu. Odvyká do dneška, nejde to hned. Psychiatr ji to psal, protože to chtěla.

Jinak já ho chtěla taky,ale mě doktorka řekla, že je to takový svinstvo, že je to jak kdyby alkoholikovi psali předpis na pivo. Prostě začneš a pokud to neumíš ukočirovat, tak je to kolotoč = dělá dobře a pokud je na tom někdo hodně zle, tak si přidá. To je asi jako s prášky na spaní. Máte bol - smrt v rodině, rozchod,... - když spíte, tak to nebolí, pokud se nezdá něco o daném člověku - takže proč si nedat další prášek na spaní. Můj první byl zavíslý na rohypnolu - taky pěkný svinstvo.

Osobně bych si s takovýma práškma nezahrávala. Po osobní zkušenosti s tou holčinou (43 let), tak bych se toho bála. Hlavně ona začala zvracet po vysazení v noci. Mohla se udusit. Musela jsem ji až budit, nevěděla o sobě a nevěděla ani, že se pozvracela.

A lexaurin - to je něco podobného. Ale neurol bych dala na vyšši pozici. Ono je to opravdu takový ten lék - je mi zle, šup dám si neurol a bude líp. Jenže to vše jen tu bolest posunuje, takže po uplynutí učinku to tu bude zase.
Já nevím,ale některý léky bych obvoďákům zakázala předepisovat. Takové léky bych nechala odborníkům, tedy psychiatrům. Sic tady to psychiatr nějak nezvládl, že kamarádce je předepisoval, ale každý není tak nevšímavý.

No,tak to ale začínáMálokdo tu berličku pak dobrovolně odloží

Naprostý souhlas!

ještě jsem chtěla uvéct, že s tou holčinou jsem se viděla v tý době vcelku pravidelně a nebyla na ní vidět žádná změna k lepšímu, když na něm byla. V tu dobu jsem netušila na jakém množství je. Brala ho, aby mohla vůbec vylézt ráno na ulici.
Stavy, že si furt vyčitala své dluhy, smrt muže, nenavíděla život, to měla stále - takže změna? Lepší stavy? Nic - prostě to brala, protože mohla ráno jít a otevřít dveře a to byl asi nej učinek, který měla po tomto léku, Žádné happy stavy se nekolaly.

Přesně - pomalý náběh a pak šup a jedeš v tom. Hlavně pokud to dostane někdo bez přednášky, co je to za svinstvo. A taky si to může brát nekontrolovaně.