Neudělala jsem zkoušky

Každýmu, kdo si tím prošel stačí vybavit si ten příšernej (i když trošku iracionální) strach a svý stavy před takovou důležitou zkouškou a pochopí, jak se cítíš. - A nebude mít blbý kecy!! Zbytek pro Tebe nemusí být vůbec důležitej. Vždycky je to o náhodách, o štěstí. Někdo ho má, někdo ne. A určitě nejsi sama -zrovna vím o dvou lidech co prolítli u státnic letos a to sou dva ze tří o kterých vím, že šli dělat státnice. Pořád seš hrdinka, žes do toho vůbec šla a nevzdala ses! Spousta lidí se na to vykašle dopředu, ale Ty máš sílu tam dojít a zkusit to - dáš se všanc. Všichni se děsíme prohry, protože víme, že je hnusná, a že to bolí.
A potěším Tě - za pár dní to bude vypadat míň katastrofálně! Člověk kolem státnic dostane pocit, že je to celej svět a pak se zhroutí...je to neuvěřitelnej tlak na psychiku, takže jestli ti to pomůže - od srdce se vybreč a pusť to ven. Navíc když už ses dostala ke státnicím, tak to znamená, že je všechno správně a patříš na tu školu, jinak by se Tě zbavili už dávno! Závěrečný zkoušky sou vždycky masakr a člověk má pocit, že je fuk, co celou tu dobu dělal. Ale není
Hlavu vzhůru, nevzdávej se a i kdybys to měla dělat napotřetí, běž do toho! V životě sou určitý možnosti, který buď zkusíme využít, nebo ne - a nikdo neříká, že to pokaždý dopadne dobře.
Držím palce!

Možná tě to malinko uklidní, u nás na škole letos vyhazujou od státnic jako blbý, takže se nedá říct, že by to většina udělala. A to se studenti připravujou opravdu dlouho dopředu Zase na jiných školách znám lidi, který se na státnice učili týden a v pohodě to dali, prostě to stačilo. V tom studiu je nespravedlnost a člověk holt má jednou štěstí a podruhý ne. A pak taky záleží na škole. Chápu, že je ti z toho na nic a do breku , ale neboj, ono to přejde a do září se doučíš i ty "horší" otázky, bude to OK, drž se

Jo a co se týká těch lidí, tak s těmi, co chtějí rýpat, bych se o tom vůbec nebavila... klidně bych i řekla, že to děláš až v září a nepřiznávat, že to teď nevyšlo, jak už někdo radil. Ti ostatní, jako rodina apod., to snad pochopí... i když kdo nestudoval, tak často nechápe ani když zná všechny okolnosti atd. Přeju hodně síly

No já nevím holky, mě je dnes ještě nějak hůř...Vůbec nevím, co to se mnou je, pořád si říkám, vždyť je to jen blbá škola. I zaměstnavatel byl v pohodě, když jsem mu to řekla.. Ale stejně..Nechci si tady pořád stěžovat. Nezlobte se na mne.

Je to jakoby takové vnitřní zklamání, protože studuju jen VOŠ..To jakoby nic ani není ..

Zároveň ale pracuješ a to jen tak každý nezvládne pracovat i studovat. Mrzí mě, že se cítíš pořád mizerně

Reaguji na piper: Pořád se cítím stejně, o víkendu mě přítel vytáhl ven, tak jsem na to trochu zapoměla..

Reaguji na Miska31:
To je dobře, že tě vytáhl ven... chtělo by to takhle někam zajít do přírody nebo s dobrou kamarádkou na kafíčko. Abys prostě po práci neseděla doma a tolik na to nemyslela...

Já to také vždycky špatně snášela, všichni se mi snažili pomoci výrazy typu: když nejde o život, jde o ho..., kašli na to, příště to zvládneš.... ale mě to spíš rozčilovalo a celkově to nepomáhalo.

Je to zklamání a mrzí tě to, je to přirozený.

Přesně! To jsi první člověk, který to má stejně jako já... tyhle řeči mi taky nikdy nepomáhaly, spíš naopak.

Já tyhle věci taky snášim špatně, výhodu mají ti, co mávnou rukou a neřeší to tolik. Ale holt jsme takový jaký jsme. Bude zase líp, až nabereš sílu a trochu ten hroznej pocit zmizí...

Včera mi sestřenka říká, tys to jako neudělala? Jak je to možný, když se pořád učíš? Tak jsem trošku vybouchla a říkám jí, že až bude chodit do práce a do školy, že si o tom můžem popovídat..Pak mě to doma mrzelo, že jsem mohla být klidnější. Takže mě taky tyhle věci rozčilukou.
Taky všechno řeším do detailů.

Ty bláho, sestřenka, jo Já bych asi taky vybouchla, chápu tě... Taky posloucham, že se pořád učim. Nevim, proč některý lidi mají potřebu to takhle komentovat a divit se nějakýmu tomu neúspěchu, kterej je prostě součástí toho studia, nemůžou být jen úspěchy.

Tak mně takový řeči taky nepomáhají, na druhou stranu jak jinak chcete někoho "utěšit"? Já se to snažím říkat i sama sobě, a za čas tomu člověk třeba uvěří.

Možná se to zlomí až ty zkoušky uděláš, a třeba se s tím smíříš dřív. Sestřenka je na pár facek, bouchla bych jak tornádo. Je blbost, že je to "jen" voška! Kdyby to bylo tááák snadný, maj tu vošku všichni, což nemají.

Nepomůže nic jinýho, než to přijmout a vyrovnat se s tím. Ty sama, né okolí - to ti bude asi trapný furt, to by bylo každýmu, ale každej rozumnej člověk ví jak chutná zklamání ze sebe samotné, i když v tomhle případě není na místě, a nebude to blbě komentovat.

Buď v klidu. Studovala jsem těžkou VŠ - na zkoušky jsem se učívali třeba 3 týdny. A pak jsem poslouchala takové ty kecy od kamarádů z peďáku - ty máš ještě zkoušky? proč se učíš tak dlouho? ...a myslíš, že na to máš, když se musíš učit tak dlouho? já jsem tenhle týden dělala tři, všechny za jedna a ty se učíš deset dní na jednu a máš z ní trojku? Ať si všichni trhnou a zakukají. Pak jsem dostávala moudré rady od své matky, která má střední školu: ráno si o hodinku dříve přivstaň a všechno si rychle pročti, mě to vždycky pomohlo. Hm, já bych kolikrát za hodinu nestihla přečíst ani seznam otázek.
Vykašli se na to, ať si každý říká co chce. Každý v Tvém okolí určitě nemá takové vzdělání jako Ty. Každý taky neudělá řidičák nebo maturitu na poprvé. Prostě to jednou nevyšlo - no a co. Udělej si nějakou radost a na ostatní se vykašli

Vítej v normálním životě, neúspěchy k němu patří . A bude hůř. Ale i líp, neboj