Netradiční seznámení

Reaguji na Flek: Já se tam nešla ani seznamovat bylo mi asi 14 nebo 15 šli sme tam s kamarádkou ze srandy když sme se nudily.

Kdyby on na tu větu nereagoval (jako že tenhle konkrétní nereagoval), tak bych mu navrhla, že tamhle je volné sedadlo, jestli by si nechtěl přesednout, abychom měli každý víc místa, případně bych si přesedla sama, případně bych se obrátila na někoho z dalších cestujících, aby pána upozornil, že má dát slečně pokoj
Jestli on by tam pak dvě hodiny seděl a div nebrečel, to je vcelku jeho problém...

Reaguji na okynko:

Jasně, myslel jsem to tak, že když to ten člověk respektuje, to odmítnutí, tak je ta situace nepříjemná.
Každé odmítnutí je totiž nepříjemné at se jedná o cokoli

No já mám se seznamování po int. jen ty nejlepší zkušenosti, pokud teda pominu tu úplně první, kdy seznamky moc rozmohlé nebyly a frčelo libimseti Domluvila jsem si schůzku s klukem, který si fotku zřejmě vypůjčil z nějaké databáze modelů, protože na schůzku došel vesnický buran, se žvárem v puse, v šusťákové soupravě, s mastnýma vlasama, 20kg nadváhy, smradem a nevím čím ještě To byl propadák. Jinak ostatní schůzky super, min. skvělý pokec, jinak s dalšíma třema se kamarádím doteď, přičemž s úplně posledním už dva roky žiju, a samozřejmě ani s jedním z nich bych neměla šanci se seznámit normálně, protože ani jeden nebyl z mého okresu, natož města

Můj nynější přítel původně chodil za mou kamarádkou- spolubydlící na kolej.

Ano, dává to možnosti poznat lidi i z jiných koutů a oborů.
Také mám zkušenosti vesměs dobré, ale štve mě přemnoženost.
A spousta žen už v těch chlapech vidí hlavně uchyly a loudily a to mě na tom nebaví
Protože jich tam bohužel je veliké množství.

Já jednou v práci - pracovala jsem tenkrát na letišti, dále ve vlaku a jednou na autobusové zastávce při čekání na autobus a taky jednou v linkovém autobuse z Hodonína do Prahy .

já teda v autoškole, ve škole, ve frontě, na vycházce, na ohnostrojích, na diskotéce ... když jsem se šla podívat na fotbal ...na oslavě...

Tak to je hustý.

Takže kam se hneš, tam tě žádají o číslo?
Odkud jsi? Taky bych zkusil štěstí

Reaguji na Flek:

Ano, je to už pár let, jela jsem s kamarádkou autobusem do kina a celou cestu na nás koukali dva kluci, poté za námi došli s růži.. Byl to dost pěkný kluk, čísla jsme si vyměnili a pak se tak tři roky scházeli

To jo a zapomněla jsem dodat, že mi donesl "dárek". Prý: "Kytka zvadne, po čokoládě jsou uhry, tohle je lepší." A strčil mi Tuzemský rum, s tím, že se o něj "šábnem napůl". No trotl, navíc mi nebylo ani 18, aby mi někdo podstrkoval chlast No modlila jsem se, ať brzo přijede vlak, který by ho odvezl zpátky na dědinu

Pak se mi stávala, že když jsem šla z práce v šatech tak mě pokáždé zastavili nějaký zahraniční frajer

To jsi mi připomněla s tím zahraničím můj pracovní pobyt na Kypru, tam neexistovalo jít po ulici bez komentáře, pískotu a nabídek na cokoli (od svezení, přes večeři až po svatbu). Mladí, staří, to je fuk, nechodila jsem nikam sama, jen s kámoškou, protože i ve dvou dá práci je v takovýchto státech setřást, protože pro ně NE není odpověď a už vůbec ne znakem nezájmu

Reaguji na Flek:
hehe..ono taky jde o to, že já si du za svým cílem, takže když vidím borca, který me sakramensky přitahuje..nevaham ho oslovit, protože sem se dozvěděla, že se mě hodně borců bojí..takže oslovuji i já .. a ted mě napadlo..jendou jsem se seznámila, když jsem čurala za stromem a borec u stromu hned vedle