Nepřeju bývalému nový vztah

Reaguji na Punčocha:
Tvůj ex přítel se k tobě zachoval dost hnusně...rozejít se po 3 letech takovým způsobem je prostě zvláštní a myslím si, že to v tobě stále je...ta určitá zlost jakým způsobem se rozešel a proto mu nepřeješ štěstí...což na jednu stranu chápu ale....
Jak už tu psali jiné trápíš tím sama sebe...tím,že ho řešíš a možná se vracíš k minulosti a špatnému rozchodu. Chseš ho zpět? Myslím, že ne už podle toho co píšeš...tak se od toho odpoutej, nepřemýšlej co bylo a buď šťastná právě teď s novým přítelem

já jsem upřímně bývalému taky vztah nepřála. ale u nás to bylo horší..:/ nevěra a to delší než sem čekala, no a ještě mi jí představil jako kolegyni..no a já je pak chytla..no složitý..

ale časem to přebolí. víš sice to máš v sobě jakoby nevyřešené,ale pokud se s tebou o tom odmítá bavit, přešla bych to. bud šťastná se svým současným přítelem a je to. toho ex klidně ignoruj. není důvod na něj jen pohlídnout, natož zdravit, když je křupan a neumí ani jednat osobně.rozejít se elektronicky je sprostárna.navíc bez důvodu.
pokud bys to s ním ještě chtěla řešit, akorát se ti vysměje že bez něj nedokážeš žít a máš svého současného jen jako nálepku. a to přece nechceš být nějaká histerka.

No mne príde normálne, že niekomu, kto ti ublížil, tak nepraješ dobré. Ja napríklad neviem odpúšťať. A ani nemám chuť čítať žiadne rozumy ako odpúšťať, pretože ani nechcem odpúšťať. Načo? Mne napríklad velmi ublížil šéf a ja mu mám priať dobre? Ani náhodou! A necítim sa ako psychopatka, mne skôr príde divné, keď je niekto podvádzaný, odkopnutý a aj napriek tomu tvrdí, že ho miluje a v živote mu praje len to dobré....

Tak jsem asi nějaká divná, ale já svým bývalým nepřeju nic- ani dobrého, ani zlého. Jsou mi totiž naprosto lhostejní. Ať si žijí jak chtějí, milují jak chtějí, nenávidí jak chtějí, ale hlavně, ať už mi nevstupují do života. Jsou to bývalí, a je to pro mne uzavřená kapitola.

Rozumiem Ti.
Nedal Ti šancu ukončiť to v sebe. Človek potrebuje nejaké uzatvorenie, vysvetlenie. Od toho druhého je veľmi zbabelé, že partnerovi túto šancu pri odchod neposkytne.
Áno, on by si bol síce pretpel nejakú tú polhodinovú hádku a výčitky - tomu sa chcel vyhnúť - ale neuvedomil si, že druhému zrútil jeho svet a nedal mu ani možnosť poprežúvať to. On si to uzavrel, ale tebe tú šancu nedal.

Nevyzreté osobnosti to takto robia, a vlastne k tomu že si musela spracovať rozchod, si ešte musela spracovať jeho nezralé a ubližujúce konanie. V takýchto prípadoch ten druhý trpí omnoho dlhšie.

No úžasná rada! Ako keby ona nechcela prestať. Veď asi preto tu píše, lebo ju samu jej pociťovanie obťažuje. Ale nevie AKO s tým prestať.

Jednoducho v nej zostala obava, že sa z jedného dňa na druhý môže jej svet zrútiť.
Bez vysvetlenia, bez možnosti ovplyvnenia, bez ospravedlnenia! To človekom zamáva. Nedá sa chodiť po svete s týmto pocitom ... je logické, že to v nej vzbudzuje pocit nevraživosti voči človeku, ktorý to v nej vyvolal.

Mě to přijde zbytečné. já naopak ex přeju dobré věci, nemám s tím problém, ač mi ublížili. Někdy to chce časový odstup pár měsíců, někdy i let a dokážu se s tím člověkem normálně přátelsky pobavit. Asi bych se udusila, držet v sobě zášť, nenávist nebo podobné negativní emoce...já to neumim. Já se vyvztekám a všechnu křivdu ze sebe vyliju bezprostředně po rozchodu a s odstupem času jsem čistá

Ale myslím, že každý to má jinak. Znám dost lidí, kdy se expartnerovi dokáže vydržet zášť celá léta

Veď práve ... ona tú šancu nemala, preto to v nej stále je a dusí ju to. A na začiatku rozchodu to ani nemusela byť nenávisť.

Vzťah je vždy o dvoch. Trvá určitú chvíľu.
Zamilovanosť, začiatok trvá určitú dobu - pár mesiacov sú prítomní obaja.
Kľudný stred tiež trvá pár mesiacov a tiež sú prítomní obaja.
A aj ked je koniec rýchly v pororvnaní s prvými dvomi fázami - aj tak by mali byť prítomní obaja.
Ak jeden nemal ani tú polhodinovú šancu vysvetlenia, môže to mať v sebe neuzavreté roky - tam nepomôže myšlienka - "jaj nesmiem na to myslieť, lebo ma ostatní budú považovvať za zlú"

Reaguji na Lipenka:
No já taky ne...ale člověku se uleví, i když vynadá po sms )

Zažila jsem to samé v bleděmodrém, rozchod po sms s tím, že jsem pořádně nevěděla proč a ex se se mnou odmítal o tom bavit

Reaguji na Dasule:
A ako si to zvládla?

Lebo mne sa tiež niečo také stalo, a teraz po pol roku si myslím že to bol zlý človek. Kým som za ním nariekala, tak som ho považovala za skvelého. Takže u seba ten obrat hodnotím ako obrat k lepšiemu. Asi ho vidím jasnejšie.
A myslím, že preto ma ten smútok tak dlho držal, lebo som nedostala vysvetlenie a meustále som to v sebe premieľala.
Aspoň teda, čosi také tvrdia aj psychologovia.

Reaguji na Lipenka:
No ona to není ani tak nějaká moje zásluha jako povaha...prostě se neumím na lidi dlouho zlobit, ať mě sebevíc nase.rou

Ale je tedy pravda, že teď, s časovým odstupem, jsme si to vše vyříkali a nic špatnýho mu nepřeju

Nehovorím o povahe, hovorím o tom čo sa jej stalo. O jej povahe nevieme nič.

Reaguji na Patty: No přesně

S tím souhlasím, máš pravdu, ale bohužel já se snažila a prostě mi to nejde.

Máš pravdu, když se nad tím zamyslím, skutečně to je tak. Ani nevím proč a jak a prostě to zůstalo nedořešené a teď je mi blbé se ptát, aby si nemyslel, že ho chci.Reaguji na Lipenka: Tobě také děkuju za příspěvky, rozumíš mi.

Jinak pardon, že tu odpovídám tak pozdě, ale měla jsem teď krapet na pilno takže na omlazení nebyl čas.