Nepodařené těhotenství

Reaguji na Janice28:
A mluvili jste s přítelem o tom jak dál?

Opravdu se to stává, mě je 21 a taky mi doktor v těhotenství říkal že se to muže stát, že je to časté

Jani, také se to stává v případech, že je děťátko nějak poškozené a tělo se tak brání tomu, aby se narodilo těžce postižené. Když si vezmeš, že se dělí ze dvou buněk, může se stát, že se někde něco pokazí.. Na tohle je zase příroda někdy milosrdná.. Zkuste to znovu a snaž se nebát se, že to špatně dopadne.. Budeme ti tu všechny držet palečky.. H.

mluvili...říkal že se nic nezměnilo, že pokračujeme v "našem plánu" ...že spolu budeme bydlet což se bude řešit okolo Vánoc a plus že to zkusíme znova jakmile to půjde..tak na to jak reagoval negativně když jsem otěhotněla nečekane mě to ted docela překvapilo..

Reaguji na Janice28: Já mám za sebou 2 nepodařená těhotenství. Z toho, co píšeš, tak si myslím, že nic neuškodilo, spíš se to prostě přihodilo... u mě to bylo poprvé taky cca ve 12 týdnu, také bylo asi 14 dnů mrtvé, ale u mě to bylo od začátku divné - špinila jsem a mimi se vyvíjelo pomalu. Pak podruhé to šlo ještě rychleji, těhot. skončilo už asi v 6tt a dr. nás poslal na reprodukční imunologii - tam mi našli jakousi alergii na trofoblast, na to vyvíjející se vajíčko, a brala jsem léky. Teď je třetí pokus, jsem ve 20tt, tak snad bude už všechno dobré... musím to tedy hodně zaklepat
Ale u tebe to nejspíš takové ani nebude, to ti jen píšu, abys věděla, že se hodně věcí dá léčit.
A ještě dobrá informace - řešila jsem ty potraty s psycholožkou a ta říkala, že potrat u prvního dítěte je poměrně častý (jí se to v mládí stalo také) a že je lepší tenhle případ, než kdybys nemohla otěhotnět. Tím potratem - nebo přesněji tím, že se v tobě přeci jen určitý čas mimi vyvíjí - se tělo na těhotenství připravuje a je velká naděje, že příště to bude už ok. To mi přišla taková povzbudivá teorie, tak předávám dál