Nejmilejší rituály našich milovaných dětí

barák se zahradou a chodím hodně na pěší výlety a běhat...tak jem si pořídila společníka který to absolvuje se mnou.. ale přijdem z lesa - pes ulehne před domem na deku a už o něm nevím...je tak strašně hodný že na něj někdy i jakoby zapomenu že tam venku je chudák (spí v chodbě)

Reaguji na Janice28:
Aha. Napřed jsi mě trochu vyděsila. Nemám ráda, když si někdo pořídí zvíře a pak se o něj nestará. Už je to ok.

Spíš mě zajímá jstli když někdo nema potřebu se mazlit se psem..jestli se to u dítěte změní ...jako malá jsem se chtěla furt mazlit ale naši mě odháněli a tak bych svýmu dítěti chtěla dopřát víc mazlení....ale třeba to ve mě není a bud stejná jako naši ?

Reaguji na Janice28:
já zase absolutně a k zbláznění zbožňuju svého psa, a bála jsem se, že tolik lásky nedokážu dítěti (neplánovanému a ehm.. no bohužel, z mojí strany původně nechtěnému) dát. Ale bála jsem se zbytečně, miluju oba a až budeš vidět, jak je Tvoje dítě krásné a roztomilé budeš ho muckat

miluji když můj 14letý syn přijde za mnou a prosí mě abych si s ním šla lehnout. nebo když ve tři ráno stojí u postele s peřinou v ruce a potichu se plíží ke mě do postele. Ať je velký jak chce stejně v něm je ještě malý kluk co touží po maminčině náručí.

Reaguji na vcelka:

Reaguji na vcelka:
Tak to je super To myslím svědčí o ideální výchově, protože to, co mají někdy doma známí - "děti" u kterých už ve 13 naplno propukla puberta a to mnohdy dost těžká - je odstrašující, ale když si pak člověk přečte něco takového, hned ho to uklidní... těším se, až budu mít děti (hormony mě ještě nechytly, taky mám dost času (19), ale děti miluju. Jinak holky je dojemný a krásný si to všechno číst