Nejlepší místo pro život

Souhlasím, všude je chleba o dvou kůrkách. Také jsem nějakou dobu žila v Německu a moc se mi tam líbilo, ale ačkoli je to jedna z nejbohatších zemí světa, zaskočilo mne neuvěřitelně rozšířeným nadáváním na poměry, všeobecnou nespokojeností a lamentováním nad špatnou životní úrovní. Bylo to ale v době vysoké nezaměstnanosti. Ta od té doby dost poklesla, takže se snad zlepšila i nálada - nevím, nejsem teď s německým prostředím v tak intenzivním kontaktu.

Souhlas, Ne nadarmo pojem "maloměťáctví" vznikl právě v Rakousku. A v žádné jiné evropské literatuře není téma maloměšťáctví tak časté. Rakousko je jedna z mála zemí, kam bych například já osobně nikdy nešla. A to už jsem bydlela leckde: Skandinávie, Německo, Francie, Lucembursko, Belgie, delší pobyt v Irsku ....

Záleží na tom, jaký jsi typ člověka, co máš ráda, co ti vyhovuje, jaké jsou tvoje priority ... pokud nesnášíš deštivé počasí, tak je hloupost jezdit do Anglie nebo do Belgie, pokud tě rozčiluje nezorganizovat, tak se vyhni jižanským států a tak dále, ty stereotypy celkem platí.

Například pro mě je Německo (kromě Berlína) příliš sucharské, studené, příliš zorganiované, chybí mi tam šarm. Irsko je pro mě příliš "kapitalistické", pokud zjednodušuju, dále mi tam chybí francouzské "savoir vivre", schopnost užívat si života, dobře se najíst, a nemluvě o tom nesnesitelném počasí. Rakousko je pro mě příliš maloměšťácké, ale každý to má jinak. Pokud chceš bezpečnost, málo rozdílnou mentalitu, vlastně takové čisté a bohaté Česko, tak pak je Rakousko nebo Švýcarsko dobrou volbou.

Rozhodně zajímavá mi připadá Skandinávie, ten jejich ojedinělý společenský model, mají spoustu schémat, z nichž by se mohla Evropa učit.

Ale mým miláčkem je jednoznačně Francie - ta jejich kultura, smysl a cit pro ni, způsob stravování, smýšlení, šamr a šmrnc, celkový duch Francie je úplně o něčem jiném, než celkový duch Německa.

Ale jak jsem řekla výše, každému vyhovuje něco jiného, každý touží po něčem jiném. Já osobně bych jela buď do Stockholmu nebo do Montpellier ....

Tady přidávám link na poměrně dobrý evropský vtip o rozdílnosti těch našich mentalit:

http://ploum.net/post/the-european-joke

Možná je poměrně dobrý, ale já anglicky neumím

No, jako tady je jeden obrovskej park a tam chodí běhat dost lidí, a taky v každém condominiu, jakékoliv budově s bytama mají většinou vlastní bazén a posilovnu( aspoň v těch lepších čtvrtích teda) takže dost známých si to kompenzuje takhle...ale drive in lékárnu už jsem tu taky viděla... ale není to prostě město stavěné na vycházky no, a hlavně když už se dá někde teda slušně projít, tak hned vedle frekventované silnice...
pevně věřím že si člověk zvykne...zas na druhou stranu v condominiu kde bydlíme máme vlastní parčík, kavárnu, venkovní hřiště na tenis, fotbal, basket, venkovní bazény,...prostě je tam uplně všechno na co si člověk vzpomene, i vlastní kino máme...to zas na druhou stranu něco takovýho je v evropě nesehnatelnýho, takže jsem ráda že když se mi nikam nechce, můžu si sjet výtahem dolů a mám všechno po ruce...

To zní dost luxusně

Já třeba byla z Francie strašně zklamaná, je pravda, že jsem tam nikdy nebydlela, můj nejdelší pobyt byl 14 dní, ale zato mezi samými rodilými Francouzi. A nikde jsem nezažila tolik ignoranství a zabedněnosti jako tam. Strašně mi vadil ten jejich přístup my jsme Francie, my svět nepotřebujeme, svět potřebuje nás. Ve Francii se mi jako v jediné ze všech evropských zemí stalo, že se na mě někdo díval jako na méněcennou jen proto, že jsem Češka. Ale znám jen severovýchod a Paříž, tak možná jižněji to bude lepší.

Reaguji na gumidek:
jojo, je, ale tam je to běžné, máš buď chudinské čtvrti a městečka a nebo naopak luxusní obrovské vily a kondominia s luxusníma bytama... jsou tam dost velké sociální rozdíly
a taky je tam běžné že mají doma lidi služky, zezačátku to pro mě byl nezvyk, že po mně někdo každej den ustílá postel, pere moje věci,... ale zvykla jsem si, služky máme dvě, jsou to skvělý a poctivý ženský a dneska jsem za to fakt ráda, člověk nic moc nemusí dělat, večer umeje nádobí když tam nejsou, nebo o víkendu sem tam něco nebo uvaří, teď to fakt ocením, čekáme miminko, tak budu mít aspoň čas plně se věnovat mrňousovi

Jooo o tom jsem taky slyšela, znám francouze teda jen jednoho, co žije ale roky v Mexiku a ten je fajn z Francie si i dělá srandu...hlavně při fotbale...Francouzské mužstvo složeno ze samých černochů

absolutně s tebou nesouhlasím, je vidět, že to tam opravdu neznáš.

Já žila ve Vídni přes šest let... 2004 - 2010. Znám tam každý místo a čtvrť. Jestli soudíš podle centra, tak to je málo, máme-li se bavit o tom, kde by chtěl člověk žít a jaké to tam je.
I ve Vídni se krade, žije tam hodně cizinců, azylantů z euroasie, mě teda nikdo nikdy neokradl, ale já si dávám na svoje věci, např, při jízdě ubahnem na kabelku hodně pozor. Zlodějů tam je asi tak jeko v Praze, každé velké město má i takové živly. Tvoje sestra měla spíš štěstí, že si nikdo nevšiml, že nemá kolo zamčený (dodatek: teď vidím, že žije na jihu rakouska, nó, tak to je o něčem jiném, lidi z jihu sou jiný, mám jih radši). A Vídeň má zlodějů až až, i žebráka tam potkáš úplně na každém rohu, - jen v centru nesmí být, v centru je pořádková policie, z karslplatzu vyháněli hodně dlouho feťáky, to bylo před pár lety nebezpečný místo, hlavně podzemní ubahnová chodba... kdo tam žije, dobře ví, o čem mluvím, ...ale jinak... jsou všude.
Vlaky, metro-vlaky, tramvaje - všechno má někdy zpoždění, v době špičky, nebo v létě, když je plno turistů, kolikrát je zablokovanej ubahn, nestaví v některých stanicích, je přeplněno. Sedačky se pravidelně nechávají čistit, asi nejčistější vlaky jsou S-bahny. Jinak kolikrát hnus humus, počmáraný zdi a špína, ... jako všude jinde. A na ulicích jakbysmet, ale co se jim musí nechat, že pravidelně vyjížděj zametači apod. NO, za těch víc jak šest let jsem tam toho zažila hodně. Bylo by to na jednu velkou knihu. Je to velkoměsto, jako každý jiný.

to je pravda. Ale já se dostala k rakušanům hodně blízko, žila jsem s nimi, měla rak.přítele, vzdělávala se a cestovala s nimi, poznávala sem jejich mentalitu skutečně hodně z blízka, takže nesoudím jen podle průvodčího z vlaku.
Rakušané jsou velice arogantní lidé, především vídeňané, což se dá právě srovnat krásně i s Pražákama. Určitá míra nafoukanosti lidí žijících v hlavních městech je normální. Znám dobře jejich mínění, pocházející z bývalých politických vztahů, o české republice a češích. Navíc většina stále používá označení Tschekoslowakei . Dokonce i lidé, kterým je 20, 30. Přátelští jsou, to ano, ale pouze pokud od vás něco potřebují. Myslím, že pečovatelky (ne aupair) by třeba mohly hódně vyprávět o tom, jak s nima rakušané jednají. To je jedna z nejvíce využívaných pozic. (já sem to tedy nedělala, ale hodně vím od lidí, kteří ano, plus mám sama jiné zkušenosti s rak.) Rakušané jednají zvrchu, jakoby byli něco víc. Mě taková mentalita nesedí. Za mě - Rakousko ne. Pár přátel tam sice mám a stále se tam vracím, ale odešla jsem loni žít do Španělska, a díky tomu mám srovnání, já už bych se nevrátila. Za mě Španělsko. Je to tu jiný. Stres ten znám z Vídně, tam se žije v rychlém tempu, ve stresu, lidé myslí hlavně na svůj blahobyt a penízky, a ano díky tomu se jim jistě vede líp. Vídeň ano, na nákupy, ale žít tam ne. Domů jsem to měla blíž než teď, ale i tak jsem cestovala až osm hodin, a jezdila domů jen 2x do roka, takže o dálku ani nejde. Skype jsem neměla, až později, a díky němu můžu komunikovat s rodiči, ať jsem kdekoliv.

O Francii jsem slyšela,že jsou cizojazyčně negramotní.Velmi málo lidí tam mluví anglicky,případně dělají,že neumí.

holky, tohle ani není jiné v rakousku. V rakousku se o rakousku říká, že je pupkem světa. Lidé takto tam skutečně smýšlejí. Což znamená to samé, že oni svět nepotřebují, a když, tak svět přijde za nima.

S tím musím souhlasit- znám tady hodně holek z Francie a anglicky opravdu neumí. Nejde jen o přízvuk (ony se na anglický NIKDY nenaučí). Co mě vytáčí je to, že kam přijdou, tak rozhlašují, jak anglicky umí, jak se učí dlouho a přitom opravdu anglicky nemluví. A ony jsou k tomu ještě hodně hrdé, takže jim připadá nemyslitelný, že někdo si s nima nepopovídá francouzsky....

já myslím, že celý západ je plný zabedněnců. Západ má pro nás tu výhodu, že je západem. Ale na druhou stranu je pravda, jak sem měla možnost poznat postupem let, že čechům, slovákům, to prostě pálí jinak.
Španělé ani nevědí, že je ČR v EU. Toť moje zkušenost z loňského roku z úřadů. (nechci házet všechny lidi do jednoho pytle, třeba sem měla jen smůlu na člověka, co tam seděl).
Rakušané si zas pletou hlavní města jejich sousedních států (což je dost děsný). Ma´darska, Slovenska a Česka. Praha, Bratislava a Budapešť. Jeden můj kamarád, věk trochu nad 30, se jednou prořekl, docela sem koukala.
A´t si budem, a budem mít pravdu, nadávat na český vzdělávací systém, pořád sme jako jedinci ve vzdělání na tom líp. No je to tak.
A příkladů bych měla mnohem víc.

Rozhodně, české vzdělání je jedno z nejlepších v Evropě. Ono to většinou v zahraničí funguje tak, že si lidé školu zaplatí. A chodí si v pohodě na part time joby, což si u nás student těžko dovolí, když se prostě musí učit.

Francie mě taky, jako po přečtení jednu z vás, opravdu zklamala. S pocitem důležitosti se Francouzi, tedy aspoň Pařížané, rodí. Německo a Rakousko sleduji jen na obrázcích a obdivuji jejich přírodu, životní úroveň a podobně, ale s jejich jazykem bych se asi nesmířila. Nelahodí mému uchu Anglie, Skotsko, Irsko je má slabost, kam se určitě jednou vrátím. Mým snem ovšem zůstávají Spojené arabské emiráty, odtud bych se chtěla dostat do Saudské Arábie a mít pokud možno nějaký vliv na emancipaci žen v arabském světě. V SAE vidím svou budoucnost, ale připouštím, že mé plány jsou víc než smělé a nemusím jich dosáhnout.