Nejlepší kamarád mi řekl, že mě miluje

Obávám se, že opilecké okno neprojde :/ moc jsem nepila hlavně když jsem šla domů, tak mi řekl abych nezapoměla co mi řekl a já řekla, že nezapomenu. Narozdíl ode mě byl opojený on ... takže tak..

Taky se mi stalo, byl to velmi blízký kamarád, a já ač pak dělala, že se nic nestalo, už to nikdy nejde slepit. Navíc mu taky definitivně skončila ta představa, že třeba jednou by to vyšlo...mně se pak ten můj kamarád začal vyhýbat. Takže opravdu přátelství je konec, bohužel...

Ty jo já bych z jednoho výroku "miluju Tě" v opilosti hned nedělala závěry. Když jsem pod parou tak to říkam kdekomu a mýmu nej kamarádovi který mě kdysi opravdu miloval taky a i on mě...spíš taková sranda.

Mě se to taky stalo, před 5 lety, brala jsem ho jako nej. kámoše...Jenže, on se do mě zamiloval, vyspali jsme se spolu (já byla opilá), pak toho litovala...Rok se o mě snažil a já s ním vůbec nekomunikovala a po tom roce, co se snažil, jsem mu z ničeho nic řekla, že s ním chci chodit...No a teď jsme spolu už 4 roky a vše OK.

Já bych asi dělala, že nic nevím a nic se nestatlo. Je mi ho ale popravdě líto, pokud se do tebe zamiloval, nemůže za to, určitě to neudělal naschval a třeba to z něj v tý opilosti vylítlo, protože to už nemohl dál dusit a trápí ho to.

Mně se stalo úplně to samé co Tobě. Úplně jsme to přešli, taková nevyslovená dohoda, že to bylo alkoholem. Ačkoliv ho v sobě tolik neměl.
Dneska už ho to, myslím!, přešlo a kamarádíme se dál. I když ne tolik, ale to je zaviněno úplně něčím jiným.

Mně to spíš bylo nepříjemné potom, připadala jsem si hloupě, když jsem si vzpomněla, kolikrát jsem mu vyprávěla o jednom klukovi, do kterého jsem byla celá pryč.

To je špatný. Myslím že už nikdy to mezi vámi nebude jako dřív. Mně se stalo něco podobnýho asi před měsícem. Kamarád mi napsal že "je do mě zamilovaný ". Taky jsem nevěděla jak reagovat,co mu říct,protože jsem ho měla ráda jen jako kamaráda. Nakonec to dopadlo asi tak,že sme se k tomu ani nevyjadřili a dělali sme jakoby nic. Ale to bylo k ničemu. Náš vztah byl pak takovej zvláštni, až sme přestali komunikovat.
Takže tímhle přiznánim pokazil to hezký přátelství co bylo mezi námi a myslím že vetšina těchto situací konči takhle.

I já přidávám svou zkušenost ... dlouholetý kamarád, nejlepší. Trávili jsme spolu čas, starosti i radosti .. já ho brala jako druhéhe bratra. Jedna noc, hodně alkoholu a také jsem se něco takového dozvěděla. Brečela jsem celou noc - bylo mi jasné jak to dopadne. Půl roku jsme potom spolu nepromluvili. Ale věř, že se to dá překonat ... jestli je to rozumný kluk, pochopí jak to máš ty a půjdu o dům dál, to je život. A hlavně, pokud je delší dobu sám - jako byl ten můj kamarád. Nynější situace je taková, že má novou slečnu, on je zase nejlepším kamarádem a jeho přítelkyně osobou velice blízkou Všechno se dá překonat, ale nehraj žádný hry, prostě si řekněte jak se věci mají.

Ahoj. Já jsem měla nejlepší kamarádku cca 6 let. Když jsem jí znala 4 roky našla si nového přítele. Byl hrozně v pohodě a bydlel kousek o de mě, takže jsme občas zašli na cígo, nebo zahrát fotbálek a pokecat. Byli jsme všichni taková mocná trojka. Pořád spolu strašná sranda. Všichni stejně naladění. Minulý rok jsem si ale začala všímat, že už je na mě kamarádka nepříjemná. Našla jsem si přítele Itala a jezdila za ním do Itálie. Do toho jsem začala fotit a kamarádka začala žárlit. Moc často jsem se s ní už nestýkala jen semtam. Jednou jsem se s ní neviděla měsíc přijela jsem z dovolené na narozeniny jejího přítele a ona se tam strašně opila a vyřvala mě na celý ten bar. No hrozné věci mi říkala, ale konečně jsem se dozvěděla co má za problém. Přestali jsme se bavit, ale s jejím přítelem/ mým hodně dobrým kamarádem skoro bratrem jsem se nepřestala scházet. Až to jednou začalo zvaním na večeře a otázkama typu, když si tam rozumíme proč spolu nemůžeme být apod. Několikrát jsem mu to vysvětlovala a prostě to nechápe. Je to těžký..co s tím dělat? Vysvětlit mu že je kamarád, ale tohle chlapovi asi nevysvětlíš...

Nejvíc mě na tom všem mrzí, že ta kamarádka se chová strašně přehnaně. Vždycky jsem jí byla se vším na blízku, pomáhala jsem jí, věděla, že bych jí nikdy neublížila a přesto najednou po x letech mě začala podezírat, že s tím jejím přítelem něco mám přitom já jsem měla svého přítele a nic takového bych jí neudělala. Mrzí mě, že o mě vykládá, že jsem ku...apod., že mě nenávidí...ale asi to tak mělo být asi to nebyla tak dobrá kamarádka, když mi nevěří..nikdy jsem si nemyslela, že se to přátelství pokazí kvůli chlapovi ..

Přesně tak......asi bych to tak udělala i já, sama bych nezačínala a dělala že nic. A když by začal on, tak až pak bych to s ním řešila.

Zajímavý příběh. Ono to máš těžké, píšeš, že on by tě chtěl - třeba to vycítila dřív než si to on přiznal a čekala, že to utneš a nebudeš se s ním kamarádit. Potom co zjistila, že se s ním dále scházíš - se naštvala ještě víc a v tom baru to "ruplo". Neomlouvám jí, ale takové to "kamarádění" ve třech fakt neuznávám - většinou to nedopadá dobře.

Málokteré ženě by nevadilo, že její přítel je zároven nejlepším kamarádem a "skorobratrem" její nejlepší kamarádky, no. Dle mě jste to měli špatně nastavené už od začátku...

Stalo se mi to stejné. Mám nejlepšího kamaráda, chodili jsme spolu na gympl. Celou dobu jsem věděla, že mu nejsem lhostejná, ale on to nedával nijak najevo. Až teď, po více něž 5 letech mi to řekl. Prý jsem pro něj ideální holka pro vztah a už to nechce tajit. Ale je mu víceméně jasné, že já to stejně jak on necítím, ale chce už v tom mít konečně jasno.

Byla jsem z toho taky pořádně paf (ačkoli jsem to tušila). Spolu jsme se viděli asi dva dny na to, oba dělali jakože nic a přešli to. (řekl mi to přes e-mail, probrali jsme to).

Jsou z nás skvělí přátelé i nadále. Velmi ho za to obdivuji. A nedávno si našel slečnu...

Tak jak to dopadlo?

Dámy, zatím to tutlám... třeba na to příjde řeč dnes...