Nejistota v sexuální orientaci

Tak v první řadě si myslím, že není absolutně žádný důvod tě nějak urážet
A k tvé otázce : taky jako ty se kouknu na slečnu- at jde o postavu, oblečení, účes atd...V tom bych hned homosexualitu nehledala.. Z toho co jsi napsala mi teda spíš příjde, že máš opravdu blok z toho sexu. Nestalo se ti něco nepěkného, že jsi z toho tak vyjukaná? Netoužíš to zkusit, nebo máš prostě ,,jen " strach ?

Učitel psychologie nám říkal, že svou orientaci zjistíš v opilosti, v té totiž stratíš zábrany.. já bych se v opilosti se ženou nelíbala, ale má nejlepší kamarádka to poprvé udělala a nakonec se přiznala, že je lesba .. kdo ví, co je na tom pravdy.. ale pokud by člověk nechtěl, tak to ani v opilosti neudělá..takže na tom asi něco bude

Reaguji na Marki86: já jsem se teda s holkou líbala, ale to byla spíš sranda než ,že bych byla lesba..to je hloupost...

Příspěvek jsem dosti zkrátila
Jinak občas když jsem na pivču s kamarádkou tak v duchu v opilosti přemýšlím jaký by to bylo... jak asi líbí a vypadá nahá...
Jenže to samé muži... Už jsem byla zamilovaná ale úmyslně se vyhýbám vztahu natož pak sexu a jiným intimnostem.
No sama moc nevím, jak jsem psala jsem z toho jelen

To si piš, že bych chtěla zkusit jenže ten blok prostě ne a ne překonat pokouším se o to 5let.

Tady se někdo dívá momentálně na Novu že?

No taky můžeš být bi

Reaguji na honeyMichell:

Nemusíš být lesba, ale můžeš mít k ženám náklonost..nic není černobílé .. ale fakt nevím, jak to je.. jen jsem uvedla příklad, který jsem slyšela.. asi by to víc fungovalo u chlapů - ti by se asi navzájem nelíbali, kdyby byli hetero

Reaguji na bucinek07:
nene já narazila na tohle téma https://www.omlazeni.cz/jak-na-vas-56-2778-0.html tak jsem se osmělila konečně téma založit

To mě také napadlo... jenže to asi nezjistím když nemám potřebu být ani s jedním pohlavím.

Jsem na tom podobně, ale jsem mladší, ještě nemám potřebu to řešit Nebo neřeším nijak orientaci od té asexuální až po bisexuální, čekám, že ten někdo prostě přijde nebo nepřijde. Mám kamarádku, co je bi a kamaráda gaye, nicméně ani rozmluva s nimi mi nijak nepomohla a samozřejmě mé každý tahal do té své skupiny

Známý se v opilosti přiznal, že ho strašně zajímalo, jaké by bylo líbat se s chlapem, a že to jednou napitý udělal... Pak následovaly klasické drsňácké řeči, načež svou odvahu demonstroval políbením mého přítele... Já nevěděla, zda se mám smát nebo na něho vletět, a přítel si nebyl jistý, zda mu nemá na místě dát po ústech pro změnu pěstí... A osobně si od té doby všímám jistých náznaků a možná by to vážně sedělo

Reaguji na lakoonka: Možná bych se obrátila na psychologa, kdyby mě to fakt trápilo a nevěděla bych, co s tím. Než takhle tápat. Můžeš mít v sobě nějakou zasunutou vzpomínku třeba z dětství, která brání v intimnostech.

Taky jsem čekala a ono furt nic a nic... a rodina už se ptá, kamarádi rýpají, kluci si dělají srandu kdy o to konečně příjdu a tak
A já bych už ráda někoho vedle sebe a tak Ať už holku nebo kluka ale když si najdu kluka tak se leknu hned v začátku a na holku nemám odvahu jen tak někoho zbalit, natož rozlišit zda by do toho taky šla...

Zcela otevřeně - několik let žiju s chlapem a v posteli jsem jich taky pár měla. Nedávno jsem měla sex i s holkou, pak ještě jednou a jo, taky mě to baví. Za bisexuály považuju ty, kteří jsou ochotni žít a bydlet s oběma pohlavími, jde jim především o osobnost. To já nejsem - doma bych chtěla chlapa. Prostě mě holky přitahují jen na sex.
K tvému příspěvku - podávat si inzerát a zkoušet oboje je hloupost, to je ti asi jasný Nemusí ti sednou chlap, který na schůzku přijde a pak si budeš myslet, že jsi určitě lesba a naopak. Zjistíš to, až se do někoho opravdu zamiluješ. Ne že se ti jen líbí a vyvolává v tobě vzrušení. Opravdu bisexuálních lidí je zlomek. Netlač na pilu, vyvine se to samo, až bude správná chvíle

Já mám takových problémů, že bych musela mít psychologů min. 10 a ještě by ze mě měli velkou hlavu

Já jsem si říkala, ale nikdo mě sexuálně neobtěžoval nebo proboha třeba neznásilnil... nic extrémního jsem právě nezažila...

A co třeba nějaký film, nějaká scéna, kterou jsi v dětství viděla v televizi? Může to být hodně dávno, ale pořád to tam je... Případně zaslechnutý rozhovor dospělých či tak něco.

Na to asi nemám dost dobrou paměť ale nic takového si nepamatuji...
Jen vím, že mě otec až moc miloval a až moc narušoval můj osobní prostor jak jsem psala, proto jsem na něj doteď háklivá... Vadí mi i když na mě mluví člověk a stojí až moc blízko