Nejčastější a nejvtipnější důvody rozchodů ze strany partnera

tak tedy musím říci,že se to zde snažím přečítat bedlivě,ale ač jsou většinou za dost větami úsměvné smajlíky,je to docela smutné,ty důvody atd.....to musím jako zástupce mužské populace říci..

Reaguji na EleanorWoods:
to jak pravíte s tou vojnou,ak pod to se podepisujiJasně 2 roky měli dost do sebe,tedy té vojny,člověk dostal záhul,občas,ale i veget byl prostě poznal kamarády,ale taková byla doba,nebyli skoro žádné možnosti.Sám patřím mezi "starou školu".Ale to je pomalu vojenské téma z toho,to nechci...Ale nad dost věcmi zde kroutím hlavou!

Reaguji na Anaela:

Opravdu se tady musím smát Moje poslední zkušenost s bývalým byla,když ke mě přišel a řekl mi,že jsem strašně fajn,že mám všechno co má ženská mít,jsem pozorná atd. ale že to tam "necítí"
Týden po rozchodu jsem se dozvěděla od jeho kamaráda,že byl v bordelu a vybral si tam nějakou paní,která má asi 120 kilo,obrovský prsa a vypadá jako předělaný chlap.Podotýkám,že já jsem malá,hubená a mám malý prsa.Pak jsem pochopila,co znamená to "necítí"
Nakonec mě odrovnalo,že on byl vždycky na oplácaný s velkýma ko....
Asi nějaký omyl nebo co...

"Víš ty jsi strašně hodná holka, ale bez tebe mi je líp, nikdo mi pořád něco neříká,tvoje věci ti přivezu, ale notebook si ještě půjčím jo " a odhlásil se ze skype... po 2,5 letech jsem si zasloužila rozchod přes skype, když jsem jela domů za mamkou na víkend , vzdálenost Plzeň-Ostrava...pořád nevím, jestli se smát nebo brečet, ale spíše brečet, že jsem dala dvě šance někomu, kdo za to nikdy nestál, ale dobře mi tak, chybama se člověk učí

V den našeho tříročního výročí mě večer nechal ve městě cca 200km od mého bydliště u jeho známých a šel se sám do místní hospody. Došel až někdy k ránu, probudil mě a sdělil mi, že končíme, protože se k sobě nehodíme a hlavně kvůli tomu, že jsem abstinent a neumím se "bavit" a korunu tomu nasadil tím, že prej se konečně cítíl sám sebou, nemusel se přetvařovat a perfektně se bavil a neměl nejmenší výčitky, že nejsme spolu..

A paradox- den předtím jsme byli na večeři a samozřejmě řeči typu- jak mě miluje a jak moc děkuje za ty úžasné tři roky..

klasika, jeden si zlatíčko, druhý den je šťastný, kdybys radši neexistovala....

Zažila jsem to samé, nejdřív jsem brečela, teď se směju, takový srab, který to neřekne ani do očí mi za to nestojí