Negativní nálada a energie kolem nás

vidím to úúúplně stejně.
Nemám TV, nekoukám na žádný hrůzy v ní, a když mi o tom někdo začne vyprávět, přeruším ho že to nechci vědět. Urazí se...
Hodně lidí jen nadává, řeší zprávy, politiku a jen si stěžují.... A to mluvím i o mladých lidech ve svém okolí, u mámy už to beru nějak s rezervou.

já jsem optimista a snažím se tak působit i na ostatní, takže teď máme docela fajn období....s negat. lidma se prostě snažím nebavit, nemám ráda ty, co si pořád stěžují a řeší co by, kdyby a *** pro to dělají....bavím se jen s těmi, s kterými chci..

i když teď jsem trošku v čudu já, podruhé nám vykradli byt a začínám být uzkostná.....tak snad se z toho rychle vyhrabu....

já se snažím dělat totéž, a zjišťuju že se mi zmenšuje okruh kamarádů - známých...

Je to pravda. Televizi jsem zrušila už před lety a je to fakt někdy hrozné. Na tom je vidět, jak je ta doba divná. Jak žijeme nějak obráceně. Jak jsem psala jinde, je to zkouška jak moc se dokážeme změnít a pracovat na sobě. Ale myslím, že se ta situace už obrací, hodně lidí se obrací zpět k přírodě k duchovnu atd. Tak snad to nějak půjde k lepšímu. Musíme věřit

Nedávno jsem slyšela, že můj optimismus je už špatný vtip
Snažím se obklopovat jen stejně nabitými lidmi.
Měla jsem kamarádku (měla to naprosto vystihuje), která neustále něco řešila, pořád se v něčem šťourala. Když bylo teplo, bylo moc teplo, když byla zima, byla moc zima, neustále ji něco bolelo, pořád nějaké problémy snad se vším. Nakonec jsem ji musela odstřihnout, protože jsem to už nedávala.

možná by to chtělo trošku míň rozebírat vaše majetkové poměry na internetu, Češi nejsou přející národ

Jak jsem to všechno kolem vstřebávala a většinu známých se snažila také nějakým způsobem rozveselit a dodávat jim sílu tak poslední rok toho bylo i na mě dost ( přítel-problémy v práci , já také atd...) tak jsem to nedala, onemocněla jsem z toho.Jsem myslela, že jsem fakt silná, ale mám problémy se srdeční arytmií a ještě k tomu musím brát slabší prášky na uklidnění- stejně se je snažím omezit, ale nejde to. V práci jsem dala výpověd, protože prostředí, ve kterém pracuji, to všechno ještě zhoršuje.
S přítelem by jsme se nejraději odstěhovali do hor, také jsme řešili, v čem na horách podnikat? Všimla jsem si totiž, že vše na horách krachuje, drží se jen ty nejlepší střediska.
A celkově je toho špatného kolem nás už opravdu hodně a to není normální.
A jak píše Elienka o přírodě, tak je to tak, jakmile mám volno utíkám do přírody a vychutnávám volnost a voňavej vzduch, zvířata také dodávají sílu

Mám to podobně, akorát jsem ji ještě neodstřihla, ale fakt mě to vyčerpává. Pořád má nějakou smůlu, nic se jí nedaří, ale nechápe, že je to všechno v hlavě. Takže se s ní vídám čím dál míň...

Taky se obklopuju jen stejně naladěnýma lidma, i když jich není tak moc.
Vadí mi otrávený obličeje lidí v obchodech, prodavaček, na zprávy už raději nekoukám...

Taky jsem to tak měla.. Nejdřív jsme se vídaly fakt hodně, navíc jsme spolu i pracovaly, takže toho společného času bylo docela dost. Teď jsem ji neviděla tak tři roky a upřímně mi to ani nevadí. Když jsem ji potkala naposledy na poště, tak mi během cca dvou minut po pozdravu stihla vylíčit, jak ji to v práci štve, ten její, že je idiot, ona má neustále migrény a panebože, všechno je pořád dražší a dražší.. Pomooc

šmarja, tu mám taky...

Reaguji na ShoesManiac:
To je šílený... my se dřív taky vídaly hodně. Teď se jí pořád snažím vnucovat pozitivní myšlení, ale kašle na to.
Nikdo jí nechce, v práci je to na ho..., všichni jí ubližují.

to nikomu nevnutíš, musí chtít...

tohle nechápu. Udržovat vztah, kdy dovedeme o druhém říkat takové věci. Někdo chce asi holt trpět.

Jinak já se také vyhýbám zprávám v tv, nebo vnímám zběžně, když už někdo zapne tv, a hodně filtruju.
Nesnáším okamžiky, kdy se někoho zeptám, jak se má a on na mě navalí negativní mračno. Když se to nedaří rozrazit v další konverzaci a dané problémy nejsou opravdu vážné, nebaví mě pokračovat. Jinak se samozřejmě snažím pochopit, pomoct při rozhodování, řešení situace, pokud je zájem.
Sama se občas taky dostanu k rozebírání kravi.ny, ale neurazím se, když mě na to někdo upozorní.

Docela psycho je taky situace, kdy se mi něco daří, mám z něčeho radost, na něco se těším a někdo se tomu šmahem vysměje a řekně, že to stejně zase nevyjde. V tu chvíli se stáhnu a další info mu neposkytnu.
Když vidím, jak se s životem perou někteří postižení, s jakou vervou řeší životní výzvy a jak pak někdo zdravý pláče nad řešitelnou nebo nedůležitou banalitou, tak nemám slov.

ano, některé lidi to silně rozčiluje.
Někdy když je člověk veselý v práci, tak mu ještě přidají práci, když to tak zvládá. atd...

Docela zajímavá debata holky. Tento příspěvek píšu z pozice pro mě realistky, pro vás asi už pesimistky. Samozřejmě, že s extrémy které popisujete se také setkávám a člověk to musí brát s rezervou, ale... sama musím přiznat, že bych moc stála o to být optimistka, ale prostě mi to nejde. Nezlobte se na mě, ale to bych snad musela být duševně slabší. V dnešní době utéct před světem (společností) je skoro nemožné a když, jak se na tom místě chcete uživit? Také jsem jednu dobu nesledovala Tv, ale přeci nemůžete dělat, že věci které se tu dějí neexistují. Copak nevidíte co se s naší republikou děje? Ano, každý slušný čech je z toho špatný. Hajzlíci jsou rádi, kvete korupce. Vždyť je to tu jak na divokém západě. Narůstá kriminalita, přibývá cizinců, ztrácejí se tradice, a s naivitou a srdcem na dlani o vás mám normálně v dnešní době strach. Je to moc krásné a všem takovým takovým, které mají sílu rozdávat optimismus přeji mnoho štěstí a nenechte si kazit náladu! Já bohužel nemám náladu vtipkovat, když jde o život. Mám strach o sebe, svou rodinu a svoje děti, které budou vyrůstat v této zemi. Necítím se tu bezpečně. Nejsem bohatá abych si mohla postavit vilku s dvoumetrovým plotem nebo utéct meditovat do skal a živit se kořínkama. Možná je to jen tím, že bydlím v jednom z krajů s největší nezaměstností, kde vás ty iluze přejdou hrozně rychle. Ale pořád se snažím hledat to dobré... Tak myslíte, že je to jen v hlavě? Nebo poraďte kam se přestěhovat v ČR, kde je ještě veselo?