Nechuť k sexu

Já jsem spíš líná, chuť by byla..

Tak já nemám přímo nechuť, ale jsem obdobný případ. partner je v tomto směru skvělý, rozumíme si ohromně, nikdy mě nikdo takhle nepřitahoval, je to prostě báječné. Ale z mé strany - kór přes týden je to slabota, není to tím, že bych neměla chuť, ale prostě většinou večer padnu do postele jak mrtvola a jsem ráda, že jsem ráda, jsem prostě utahaná jak kotě, trápí mne to, jelikož naše frekvence sexu se tím hoodně snížila, jeho to mrzí - on by chtěl každý den, ale já to prostě nedávám... a to nemáme děti, to už se nechci vidět vůbec - tímto obdivuju všechny maminky

Malacek
přesně tak.

Pikola
štve tě to, mě jó, dělám co můžu, ale odbije desátá a je konec a když si jdu lehnout dřív než on a dřív usnu -což je prakticky pořád, tak je to už úplně v pytli. Ráno vstávám v půl šesté, letím se psem, letím do práce, z práce na nákup, z nákupu se psem, pak vařím (né, každý den) psovi a příteli, pak letím někam na cvičení, pak ze cvičení, pak zase se psem, pak se koupu a pak lehnu a je konec jsem vzteklá a mrzutá, má se mnou svatou trpělivost...budu muset pít večer kafe nebo černej čaj... nebo já nevím...

Tak mně třeba stačí sex jednou týdně...s přítelem nebydlím, takže je to stejně jen o víkendu, ale on má také daleko vyšší potřebu milovat se. Docela se hrozím toho, až spolu budem bydlet, že mě s tím bude "otravovat" každý den a ještě když se k tomu připojí nějaké problémy po sexu, tak bych ho nemusela mít vůbec....nevím no.

Malacek
Občas jsme líní oba. Nebo spíš teda unavení. "Až ráno" je oblíbená hláška, ideální je, když já nemusím do práce a nevstávám. Takže u nás je to na krátký /dlouhý týden.. teď jsme to nestihli ani v tom volnu teda..

z vlastní zkušenosti vím, že nechuť k sexu - tedy pokud není zdravotní problém - je víceméně začátek konce - i když jsou vyjímky potvrzující pravidlo

pokud někomu odmítám sex, tak to, že jsem unavená je spíš jen výmluva - tedy pokud je to pravidelně, pernamentně a k sexu se musím nutit

chápu, že když je někdo ve stresu, má pracovní, finanční či jiné starosti, tak ten sex je to poslední, co mě tedy zajímá - ale to je jen dočasné období, kdy předpokládám, že sklončí a vrátí se vše k normálu

pokud je to dlouhodější záležitost odmítání sexu - tak to má spíš co do činění s partnerem - může být skvělý, ale je tu prostě v podvědomí něco, co vás blokuje a ten sex prostě s tímto partnerem nechcete

je možné, že potkáte někde někoho, o kom si řeknete, že by za to stál - a stál by za to i když jste unavené, vyčerpané . . .

netvrdím, že to uděláte - jen vás prostě ta myšlenka napadne

U mě je to opravdu o únavě. Pokud už to "rozjedu" moc mě to baví, pokud jsem v klidu a mám na to prostě šas, můžu několikrát denně, třeba dovolená je toho ideální příklad Jen prostě nemám náladu pokaždé, jsme rozumní lidi, přece třeba vím, že už je po půlnoci a vstávám v šest, tak je ta půlhodina prostě pro mě důležitější ve spaní. Partner to taky chápe. Ale když je to víc jak týden, tak normálně prohlásí, že už toje nějak dlouho.. Prostě se třeba nesejdeme ve správný čas na správném místě celý týden, no..

no,jo, ale já se na to nevymlouvám, já o tom nemluvím, prostě padnu do postele a v tu chvíli nevím o světě

no, ale to je pro mě přesně on, je pravda, že po 3 letech už se několik problémů vyvrbilo, ale pořád on je pro mě ten nej... jen prostě třeba my máme přehozený režimy, já brzy vstávám a chodím brzy spát, on pozdě vstává a chodí pozdě spát...
tak já nevím,....

Pikola
100% můj případ - díky za příspěvek, lépe bych to nenapsala

Já jsem prostě tak založená, nemusím každý den, ale stačilo by mě třeba jednou za týden ale tak jak bych si to přála já. Na začátku vztahu není problém, že by se řešil tento problém, ale jak pak vyhovět dvou lidem, kteří to v sexu mají naprosto jinak. S přítelem bydlíme, jsme spolu přes dva roky, stále mě přitahuje, ale nemám ráda nátlak na sex. Pak se stáhnu a nesnáším ho za to, že na mě naléjá. On je pak protivný a nevrlý jak to nemá týden a více otravný. Já ho chápu, že to taky není lehké, jenže pak už nesnáším , když mi rukou někam zajíždí, třeba venku, kde mě to příjde hrozně nevhodné. ten nátlak, pak to zajíždění jen na ty dvě partie, jsem na to pak alergická. Udělá to a mě přejde zbylá špetka chuti. Poslední dobou je to takové, že mu více méně podržím jen. Ale sama z toho nic nemám, tedka jsou docela starosti, takže na tzo chut nemám, ale přítel může klidně i 4 krat za den i 6 krat. Když jsme spolu chodily nebyl problém ooravdu 4 krat za den. Když se ohradím, že mi tedka ten sex tolik neříká. Ohrazuje se větičkou, že jka to, že na začátku mě to bavilo a dělali jsme to tak často. Pak mu řeknu, že na začátku jsou hromony atd a postupem času je to klidnější. On hnedka, že teda mě nepřitahuje, což takto není. Parvda je, že jsem před njím měla partnera, s nikým jsme sice tak dlouho nebyla, ale ten sex mě bavil, taky jsem s nikým nebydlela. Vlastně ta nechut k sexu začala přicházet kolem prvního roku. To byl pžítel ještě vnímavý a snažil se, vyzkoušely jsme všecho, ale všechno s větším nebo s menším uspěchem. pak příjde doba, kdy to jde, docela mě to i baví a on je spokojený ale pak příjde krize a nemám na to myšlenky. Pak mi říká, že bych si měla zajít k doktorovi, ale mě vadí, že to jako by hází na mě, že mě to nebaví. Kdyby v sexu něco změnil, prostě děla více předehry a jinak než jen prsa a spodek a jdeme na to, prostě bylo to jiné, víc abych se zklidnila. Zkoušela jsem ho navést aby to dělala jinak, chybí mi třeba i nějaká romantika. Ale on na to není a samo ho to nenapadne. Poslední dobou je to krize. Připadlo mě, že i dřív o sebe více pečoval, chci říci, že se mi líbilo jak sportoval. Od té doby jak měl problémy s nohou anemohl chdoit jen sedí doma a hraje na pc. To dělala i dříve, ale tedka nějak hrát forbal atd nermůže jak byl zvyklý, kvůli té noze. Vždy příjde s tím jak začne sportovat a pak když mu řeknu at si zacvičíme třeba ruky nebo nějaké posilování, kde nemusí zapojovat nohy, naštve se a má nechut. Chápu, že k sportu člověk nemusí nutit, ale řekla jsem mu, že by se mi líbilo, kdyby začal posilovat, že by mě to přišlo sexi on se usmál a nic. Ani on to nemá lehké se mnou. Snažím s emu jen vysvětlit, že každý člověk má sexuální potřeby jinak a nelze ho za to odsuzovat, ale on tohle nechápe. Stále vidí jak jsme to dělalai na začáktu vztahu a nechápe, proč to nejdeč tedka. ten sex mě dost trápí, protože mi chybí si to užít , uvolnit se. Je to i moje vina, že se nedokážu uvolnit, ale zase se s ním necítím, že bych s emohla uvolnit, že nebude spěchat a hlavně ten tlak je prostě asexuální. Ale stejně ho miluju a jsem s ním ráda, jen nevím, co s tím sexem:/ v tomto je tvrdohlavě zabedněný:/

a říct nějakou kritiku ohledně v sexu mužskému, to je našlapování na velmi tenký led. Všechno si berou hrozně osobně, že selhaly a nebo, že bychom chtěli si to rozdat s jiným.

Holky a nemůže to být i antikoncepcí(?), já s antiko jsem taky vůbec neměla chuť a bez ní je to mnohem lepší...ale je přirozené, že frekvence milování se sníží, když jste s partnerem dýl.

Něco podobného jsem měla s ex, ten mě po bytě doslova naháněl, musela jsem se dokonce i před ním schovávat, když jsem se chtěla převlíknout. Docela mi to zhnusil, pak do toho přišli nějaké finanční problémy a já neměla chuť vůbec.. Nakonec to dopadlo špatně, nebyl o tom ochotný mluvit.

Teď je to jiné, ale je to opravdu o tom mluvení a vyjít si vstříc. Já třeba teď trochu brblala, že bych občas brala i předehru, jako delší. Tak se mě včera ptal, co bych si jako představovala. Neměla jsem moc náladu, tak že by mi třeba mohl hrát na housle Beru to ze srandy, ale on se opravdu moc snaží. Občas svoje známé šokujeme, že o tom mluvíme otevřeně i před lidma.
Zasebe ti můžu říct, že chlap by mohl pořád, takže to on většinou dohání sám. Zas taková nymfomanka nejsem, že..