Nebaví mě VŠ

Ale pracovat se dá i při škole a nebo studovat dálkově nebo kombinovaně

To jo, to považuju za dobrou volbu, sama to zkouším akorát mi nejde o titul, chci získat nějaké znalosti (snad praktické), co se mi budou hodit k businessu podle mě jsou úplně nejlepší dělat si kurzy - je tam praxe, specifické - učíš se co tě baví

Design, IT, programování, výuka jazyků, aj. - připadá ti to jako málo zajímavá práce?

Ne, to nepřipadá, ale kolik lidí dělá v designu navíc bez VŠ? Programování - dnes se studuje na mnoha školách a na vyšších postech těžko dají přednost člověku s maturitou před člověkem, co prográmko vystudoval na matfyzu. Já neříkám, že je nemožné najít i zajímavou práci s maturitou - ale jaká je realita u většiny lidí, to asi víme. A já třeba nejsem člověk, co by spoléhal na štěstí.

Jinak VŠ trvá 5 let a dá se u ní pracovat - což znamená, že kdo nastoupí po maturitě, může mít odstudováno už ve 23 a tedy na děti času dost

No právě jsem to myslela tak, že vysokoškoláci si teprve až po těch 23-25 letech musí najít nějakou stálou práci, být tam nějakou dobu aby až bude zázemí děti mohly být... takhle bohužel smýšlí můj přítel :/ takže i když já bych už ráda děti teď, tak on ještě musí dobu studovat a pak shánět práci... :/ ... ale to už je jiná story

Práve toto je dosť nešťastný príklad.
Priamo v IT je najväčšia možnosť chytiť sa "bez titulu". Tam ide o to, čo dokážeš, čo máš za sebou, aké maš portfólio. Na matfyze, informatických fakultách a tak vôbec sa "programovanie" neučí. Resp. nie v uplatniteľnej a uživiteľnej miere - dajú ti možno mierny základ a potom je to na osobnej motivácii.
Asi OT, ale mala som potrebu upraviť tú info.

Spolubydlící má základku a jeho nástupní plat činil 22 hrubého. A to má jen základní znalosti programování. Jinak souhlasím s Lulamae. IT jsem nestudoval, ale znám mnoho programátorů. Samotná VŠ nedělá z člověka schopného programátora.

S maturitou se dá jinak dělat téměř cokoliv, například v Praze je velký zájem o schopné lidi v jakékoliv sféře. Pokud je člověk komunikativní a vedoucí typ, má vyhráno. VŠ by mu spíš zpomalila postup v kariéře ( prezenční studium ).

No nevím, ale nezáleží uplatněnění a také náročnost školy na oboru, který studujete? Hold, když si někdo vybere jednodušší školu, chodí do školy dvakrát týdně, netuší, co se vlastně v té škole učí a k čemu je to dobré, během studia neprojde vůbec žádnou praxí, pak se asi nemůže divit, že uplatnění nenajde. Což je velice správné a je třeba některé obory bud zcela vymazat z VŠ vzdělávání nebo výrazně eliminovat. Potřebujeme tolik humanitně, ekonomicky vzdělaných lidí?! Proč se dnes každý druhý obor jmenuje management...v něčem?
Pozor, na některých typem VŠ nelze studovat kombinovaně! Zkrátka každý obor není stejně náročný. Naprosto markantní je to třeba u zdravotnických oborů ( medicína, Všeobecná sestra, Porodní asistentka atd.. )

Nikdy nejsou žádné roky ztracené. Spočítej, kolik let máš do důchodu. 2 roky jsou úplný zlomek toho.

Zkus se zeptat lidí, kteří studovali VŠ třeba 2 - 3 roky, bohužel i někdy více a nedodělali ji. Nejsou to ani ojedinělé případy a tito lidé určitě litují toho, kolik na VŠ strávili času a také ztracených peněz.

Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Studuji shodou okolností právě zdravotnický obor a velmi mě překvapuje, jakým způsobem se studují některé odlišné typy VŠ, než je ta naše. Jak je vůbec možné, že někteří studenti nemusí v podstatě vůbec chodit do školy, protože mají 4 přednášky a praktika týdně? Má pak význam vůbec taková škola?

Záleží ale na tom, co studuješ za obor. Třeba já jsem i ve 2. ročníku ve škole každý den od rána do večera a rozvrh máme pevně daný. Nemůžeme s ním tedy hýbat.

No, já teď třeba nemám skoro žádné předměty (páťák) - akorát jazyky (ty jsem si dala dobrovolně) a oborový seminář. Jednak proto že kreditů mám dost a navíc přednášky které v tomhle roce jsou mi pro moji specializaci nejsou k ničemu (jak říkala i moje šéfka). Takže můžu volný čas věnovat studování článků, práci na katedře a samozřejmně práci na diplomce a učení na státnice. Ale faktem je že takhle volněji mám až teď. Na bakaláři (zejména první dva roky) jsem měla studijních povinností až nad hlavu - sice jsem měla jen 4 hlavní předměty, ale vždy minimálně dva měly dvě přednášky týdně plus cvika (to bylo u všech), pak další cvika nepovinných předmětů a nakonec čtyřhodinová praktika.....

Reaguji na bakalářka:

U Tebe se to dá pochopit, protože jsi už v 5. ročníku. Bývá zvykem, že počet předmětů postupně ubývá. Ono s volným čase třeba souvisí i povinná praxe. My máme měsíc praxe v druhém ročníku v zimním semestru, další měsíc v letním semestru, a pak další měsíc i o letních prázdninách

Reaguji na Majulis: Ahoj, já jsem ztratila 5 let...Prostě jsem se Téměř 5 let po maturitě ,,flákala,,. Letos jsem nastoupila do prvního semestru. Takže dva roky jsou v pohodě.
Hmm ale to, že tě to nebaví, je asi daleko horší...Asi by ses na to měla vykašlat a jít do něčeho, co tě bude bavit.