Návštěva psychologa - jak přesně probíhá?

Sang, ja zkusenost mám, ale ne prilis dobrou. Chodila jsem k jedne psycholozce 7 mesicu a pak jsem to vzdala, protoze to byl celkovy propadák. Skoda času a penez. Ted nemam moc času, ale pozdeji bych mohla napsat vic, más-li zájem.

Dobrý den, každý psycholog pracuje jinak. Každopádně psycholog je svým vzděláním veden k diagnostice, nikoliv k vedení někam a řešení hlubšího problému. Tedy: dokáže Vám dát baterii testů, vést s Vámi poradenství a v případě potřeby i doporučit návštěvu psychiatra. Psychoterapeut je kompetentní prakticky k témuž mimo diagnostiky, navíc dovede dělat psychoterapii. Asi úplně neznáte rozdíly a hned ho řadíte k nižší šarži a na roveň léčitelů, což je teda mimo. Psychoterapeut by měl mít zdravotnické vzdělání, pět let akreditovaného sebezkušenostního výcviku, teoretický balík znalostí a hlavně supervizi. Což teda je z mého pohledu mnohem víc, než ve škole vysezená psychologie.

Reaguji na Sang:
Ahoj, tak to záleží, každý je jiný, dost často jsem narážela na klasické psycholožky, které měly naučené tabulky a ty jsi pak byla jedna z nich. Nejhorší byla jedna madam, která nazvala mého otce blbcem a přítele, že je asi taky nějaký divný, když ve 26 neměl sex. styk. Mluvila většinou ona a pořád se vžívala do mé matky a zvedala hlas, až jsme na sebe jednou obě křičely, upřímně děsně mě s*ala Teď mám jednu skvělou, u ní mluvím skoro pořád já - vyhovuje mi to, protože ono se už moc nezmění. Dokonce mi řekla v době mého druhého zrhoucení: Moniko, já mám o Vás strach. Za to psychiatrička je "bomba", dělá pořád smutné hmm hmm, nic neví, jen ráda píše prášky a rychle pryč a od té doby, co změnila příjmení, už si ani nezapisuje, co jí říkám. Má to prostě celé na háku. Setkala jsem se i se sexuálním obtěžováním. Takže radím velmi dobře vybírat! Doporučit návštěvu psychiatra může i praktik. Ale pokud nejsou tvé problémy vážně nutné na braní Ad, tak to nedělej, jsou to strašný sr**** Hlavně ze skupiny SSRI. Všichni si představují, že je to nějaká věda, ale není, k psycholožce už chodím tak trochu jako ke kámošce, chodím tam už ale dlouhá léta...

Moník31: Ano, naučené tabulky.. To píšete fakt přesně. Dobrý psycholog se pozná i podle psychoterapeutického výcviku (a já věřím, že ho velká část má).

Já byla několikrát na psychologickém vyšetření, kam mě poslal neurolog po prodělání klíšťové encefalitidy, aby zjistil, jak byl nemocí zasažen mozek. Byla jsem vždy na sérii sezení, kdy probíhaly nějaké výkonnostní testy WISC, obecný test MMPI®-2, který zjišťuje třeba hypochondrii, deprese a další poruchy a Rorschachův test. Ptala se mě na pár základních osobních otázek a to bylo vše.

Když se mě chtěl vždy nějaký lékař vzhledem k prodělané encefalitidě a následným zdravotním problémům zbavit, tak mě odkázal na psychiatra, který se zeptá pouze na pár základních osobních otázek a hned předepisuje antidepresiva. Jednou neměla antidepresiva vůbec žádný účinek a to jsem je brala mnoho měsíců. Podruhé už to bylo poněkud horší, to jsem je po měsíci vysadila a už by je do mě nikdo, nikdy nedostal. Každý doktor řekne, že dnes jsou antidepresiva tak skvělá, že nemají skoro žádné vedlejší účinky a nebo jsou velmi, velmi neobvyklé (ha ha ha). Já jsem měla pocit, že se ze mě stal úplný blázen, nevím jak to popsat, ale začala jsem trpět strašnou úzkostí a panickou hrůzou. Když jsem viděla někoho z rodiny přecházet na zelenou na přechodě, tak mě chytala panika, že ho přejede auto. Když jsem viděla někoho krájet chleba, tak už jsem viděla, jak si uřízne prsty. Když jsem viděla někoho s vrtačkou v ruce, tak jsem se pomalu hroutila z toho, co by si mohl udělat. Sama jsem se bála chodit i po domě s tím, že si třeba vypíchnu oko. Musela jsem ze zdi nad postelí sundat i obraz, který tam visel léta, protože jsem se bála, že na mě spadne ... nevěděla jsem, co se to se mnou děje, po měsíci mi došlo, že to dělají ty léky, okamžitě jsem je vysadila a všechno se vrátila do normálu. V životě už bych si tyhle sra*ky nevzala a z depresí tě tyto léky také nedostanou. Na to pomůžou pouze jiné léky s modrým pruhem, které ti však nikdo na léčbu deprese nenapíše.

Jinak po mnoha a mnoha letech, kdy jsem střídala jednoho lékaře za druhým se ukázalo, že za většinou mých zdravotních problémů stojí autoimunitní onemocnění šítné žlázy (žádala jsem výslovně asi 10 lékařů o vyšetření štítné žlázy a každý mi řekl, že je vše v nejlepším pořádku, každý na mě koukal jako na hypochondra, v lepším případě mě poslal na psychiatrii).

Jinak můj postřeh je ten, že ti nikdo nepomůže, že si musíš umět pomoci sama a radami se stejně lidé většinou neřídí