Na svatbách se už netančí?

Se svatbami mám více jak 13ti leté zkušenosti, a to ze strany kapely. Je pravda, že úroveň svateb, co se týká atmosféry, rok od roku upadá. A není to o tom, jestli někdo umí zatancovat chachu, jive, či jiné latinskoamerické nebo standardní tance. V našem repertoáru máme spousta písní, které jdou tancovat na latinu, přitom to jsou klasické diskotékové hity. Problém je v tom, že když vyhlásíme, že budeme hrát Chachu nebo podobné, tak půlka lidí odejde z parketu ještě předtím, než písnička zazní, přitom na ten tanec zazní diskotéka v rychlosti chachy apod.. Ale lidi se neumí už bavit, jako to bývávalo. Dokud nemají v sobě aspoň 4 frťany nebo 3 skleničky vína, tak svůj zadek nezvedou. Ale je to také o tom, že spousta hostů na svatbě je na pozvání novomanželů a ne kvůli tomu, že by chtěli brázdit parket tancem.... A je jedno, jestli umí latinu nebo ne, prostě se neumí bavit....a bojím se, že to tímto tempem bude horší a horší...

Reaguji na evina26:
Krásně napsané.

Předně děkuji za všechny odpovědi a reakce, které se zde sešly Musím říci, že mne ten většinový směr překvapil - tedy, že můj zážitek je spíše trendem, jak výjimkou.

Rozhodně jsem se nechtěla někoho dotknout, čistě považuji umět alespoň základy běžných společenských tanců (mimo toho Pasa, to byla poznámka na okraj a ne nosná myšlenka) za normální součást vychování, jako umět jíst více chodovou večeři příborem, či jak se chovat v Národním.

Se současnou mládeží se příliš nepotkávám, takže zmínka o dnes (asi?) standardním schematu (taneční na střední škole, pak maturitní ples a konec) je velmi vzdálená období mého vlastního dospívání. Ale ledacos vysvětluje. Pravdou je, že od kolegyň v práci občas slyším, jak jejich 16-17 leté dcery mají problém zvládnout jakoukoliv akci v lodičkách na vyšších podpatcích. To je ale asi na jinou debatu.

A ten postřeh, že lidem se na parket nechce, když tam již tančí nějaký šikovnější pár. To mi připomíná moje pocity, když mám projet autem přes Prahu Jenže co pak s "principem všeobecné nemotorosti" o kterém psal již Murphy?

Když tedy ty názory (i došlé přes vzkazy) shrnu, tak já (+ menšina) se na svatbu těšíme, protože si tam i zatančíme, a zbytek (většina) se netěší, že na svatbě by se mohlo i tančit Z čehož pak zjevně plyne i přístup kapel, jejich repertoáru a samotná organizace dne - a nemělo by mne to překvapovat.

Nu což, neteře mám ještě dvě, tak uvidím jak to bude za pár let vypadat na jejich svatbách

Já třeba většinu tanců ovládám, ale bez mučení se přiznám, že mě to prostě ukrutně nebaví Tudíž pokud to není opravdu nutné, tak netančím. Takže existuje i třetí skupina lidí, která ty tance sice ovládá, ale prostě ji to nebaví. Na plesy a podobné akce chodím pouze pokud je to nutné-v mém případě je to většinou spojené s prací, tam tančit musím, neb se to očekává, ale pokud jde vyloženě o soukromou akci, na kterou jdu s partnerem, který o mé nechuti tancovat ví, tak prostě netančíme, tedy pokud mě někdo o tanec nepožádá. Takže já třeba na svatbách, kde se tahle klasika tančila, netančila

ještě přidávám jednu, kámoška byla na svatbě teď v sobotu, obřad pod širým nebem a prý se také natančilo a lidi se bavili jako na párty, asi jako na zahradní párty když to měli venku, že by nový trend? asi jo, je to čím dál častější, slyšela jsem názory, že novomanželský taneček je zkostnatělý zvyk a lidi se stydí a cítí se jako cvičené opičky....ať si to každý udělá podle svého gusta

k tomu ještě dodávám, že jsem se setkala s tím že čím dál více párů se na sňatku dohodne, je to oboustranná dohoda, která má větší šanci na přežití, než romantické jednorázové vyznání
mám kamarádku psycholožku a podle jejího průzkumu a tvrzení většinou žádají o ruku teatrální typy mužů, teatrálnost prý může být i skrytý osobnostní rys, který se běžně neprojevuje...takže pozor na muže, kteří žádají o ruku na veřejných místech nebo si s tím divadýlkem dají práci, s takovými to nemá budoucnost, potvrzuji, jiná kamarádka byla žádána takto 2x o ruku a pokaždé fiasko, něco na tom bude.. )

vzpomněla jsem si ještě že jsem byla v roce 2008 na svatbě, kde hrál na klávesy nějaký starý pán a bylo to příšerné, nevěsta chodila pro lidi aby šli tančit a už tenkrát se nikomu nechtělo, pán hrál hrozné utahané cajdáky, už tenkrát nás to dost otrávilo, lidi posedávali na zahradě a popíjeli, ani 4 patrový dort nikdo v tom vedru nechtěl ochutnat....od té doby se hodně změnilo....vloni v záři se vdávala spolužačka se střední, svatební taneček někde v restauraci před plasmovou televizí, všichni na ně čučeli, bylo to trapné, nikdo se později nepřidal aby šel tancovat, jen starší ročníky, rodiče a babičky....mladí se bavili na baru.

Asi jak kde, ale co jsem zažila já svatby, tak všichni tancovali, ale už se netancují různé styly tanců, protože to skoro nikdo neumí a spíše se tančí na takovou tu modernu a nebo písničky u kterých si člověk může tancovat podle svého. Stejně tam jsou potom všichni napití, tak proč se v takovém stavu točit apod. Ta společnost se vyvíjí jiným směrem, než tomu bylo dříve. O pár generací dál se možná ani tancovat nebude, protože nebude žádná svatba