Na jaký hudební nástroj hrajete?

Hrála jsem 6 let na zob.flétnu a půl roku jsem se pak učila na klavír. No, ovšem jelikož učitelka pak přešla jinde a vzhledem ke zvyšujícím se školním povinnostem, jsem po půl roce klavírní vyuky to ukončila. Ale poslední dobou se ve mě zvyšuje chut se ke klavíru opět vrátit. Takže plánuji, že se opět někde přihlásím na vyuku

6 let zobcová flétna, 11 let akordeon (oboje ZUŠka) a 1 rok kytara... plánuju kupovat klávesy, po harmonice nebude těžké naučit se k pravé ruce hrát na klávesy i levou... a vždycky jsem chtěla umět na housle a saxofon, tak ty housle snad taky časem... jinak jsem si zahrála pár písniček i na heligonku a jednou "Běžela ovečka" na cimbál... když má člověk základy a hudební sluch, může se naučit i sám...

Nikdy jsem na nic nehrála, nechodila do sboru a ve chvíli kdy jsem šla na střední pedagogickou, jsem začala litovat, že mě rodiče nikdy k rozvoji hudebního talentu nevedli, ačkoli taťka chodil do sboru. Ráda jsem zpívala, než jsem šla na PZ na SŠ, tak jsem chodila na hodiny zpěvu a bez problémů jsem získala takřka maximum za zpěv, ani nevím jak.
Za 4 roky jsem se naučila hrát na klavír, klávesy, zobcovou flétnu a kytaru. Jako naprostý začátečník jsem se hodně nabrečela zejména u klavíru, bylo těžké naučit se do týdne skladbu, tak, abych dostala dobrou známku, navíc s mým ostychem z vystupování, to byl horor, který se zlomil až na VŠ, kde jsem musela v rámci zápočtu absolvovat svůj vlastní koncert. Teď už mi to nijak nepřijde, ale když nepotřebuji, tak necvičím a je to hodně znát, takže hraju jako pokročilý začátečník, zůstala jsem nejvíce u flétny, kterou využívám u dětí v Jazykové škole a u kytary. Klavír ve mě moc pozitivního nezanechal. Ale už teď vím, že stejnou "chybu" jakou udělali moji rodiče se na svých dětech dopustit nechci a ráda bych jim dala možnost vést je k rozvoji hudebního talentu, pokud nějaký zdědí

Reaguji na haushinka: Přesně takového kamaráda mám, on se nikdy na nic neučil, stačí mu aby mu to někdo ukázal. On fakt co veme do ruky na to zahraje...To prostě nechápu. Má talent i hudební sluch. A přitom na nic nehraje, a pak pochopte takové lidi. Jedni by chtěli a nenaučí se to nikdy a druhý nechce a umí to hned.

ahojda
já umím hrát na kytaru...chodila sem do zušky 6 let....na akordy zahraju téměř všechno a zvládam i trochu vybrnkávání....na profíky ale vážně nemám...nicméně si myslím že je to moje brnkání obstojné....teďka už tři roky do zušky nechodim a hraju tak nějak furt stejně...spíš je to o tom,jak často se k hraní na kytaru dostaneš nebo donutíš...já ráda zpívam, takže sem s kytarou krákala pořád nějaké písničky a to mi nejvíc pomohlo se na ní hodně naučit...opakování fakt hodně pomůže

myslím si, že se sama na kytaru určitě dokážeš naučit,ale je dobré když máš někoho kdo ti občas poradí ,,jak na věc"

... pár akordů a dva základní rytmy se zvládneš naučit i klidně za týden a to už pak můžeš fakt i hrát...není to těžký když víš zhruba jak na to...přeju hodně zdaru

Já teď hraju 12. rokem na piano, kdysi jsem hrála 2 roky na kytaru, 4 roky na flétnu, proto můžu trochu porovnávat. Za sebe doporučuju piano. Důvodů je spousta, už je to, že do kláves (na kterých bys stejně začínala - napoprvé si asi hned nekoupíš křídlo si strčíš sluchátka a můžeš hrát třeba ve dvě ráno a kazit to pořád dokola a nikdo to neuslyší piano má prostě svý kouzlo, několik oktáv, to se těžko popisuje dokud nezkusíš já ho miluju, bez hudby bych nemohla žít. K tomu učení se - záleží jestli máš radši moderní muziku nebo klasickou - podle toho můžeš volit učitele. Já chodím od začátku k jednomu učiteli, který mě naučí co si řeknu - moderní písničky "z rádia" i klasiku... chodit na ZUŠ mě bohužel vůbec nebavilo, tam jsem chodila jen rok.... je to prostě o přístupu učitele i žáka... ale to neříkám nic nového shrnutí zní - doporučuju piano

Reaguji na Tikalka:
ono když to baví, tak to je ještě jednodušší... já hudbu miluju, jsem strašně ráda, že mě naši dali do hudebky, do flétny jsem chodila už ve školce... ale ta harmonika, to je celoživotní láska i brácha hrál, ale jen 5 let, nemohl se donutit chodit tam každý týden, já chodila na individuální hodiny + hrát duet a klidně bych chodila ještě zvláštní je, že jsme si oba vypěstovali velice vřelý vztah k hudbě, i když našim rodičům hudba zas tak moc neříká a ani jeden na nic nehraje.

Já sem hrála 3 roky na flétnu, 5 let na klávesy a 4 roky na kytaru z toho 1 rok na elektrickou.. Vyrůstala jsem v hodně hudebně založené rodině takže mě k tomu rodiče od malička vedli a jsem za to ráda, i přesto, že jako malá jsem měla občas odpor jít do ZUŠky, ale teď jsem ráda, že jsem to nevzdala..
Proto si myslím, že bude jedině dobře když se odhodláš a začneš se na kytaru učit, budu držet palce a hlavně pevný nervy!

12 let klavír a stále pokračuji , i přes ty nervy na koncertech mě to baví

Od malička se mi strašně líbil klavír, ale přišlo mi nemožné, abych na něj hrála, ani nevím proč. Kamarádka hrála na klavír od první třídy, rodiče ji nutili (také že to nesnášela) a navíc jedna další kamarádka začala chodit na klavír v šesté třídě...a tak jsem přemluvila rodiče, aby mi koupili klavír a v osmičce jsem začala chodit do ZUŠky udělala jsem 4 ročníky za dva roky, učitelka i ředitelka říkaly, že je škoda, že jsem nezačala dřív, že by to bylo i nadějné ale já jsem stejně chtěla hrát jenom pro radost teď jsem absolvovala, je mi 18 a jsem moc ráda, že jsem začala i takhle pozdějc, nikdy přece není pozdě hrát jsem se myslím docela naučila, jsou období, kdy mě to moc nebaví, ale když si najdu hezkou skladbu, hraju ji pořád

Já hraju na klávesy, umím celkem slušně, ale teď jsem přestala kvůli škole. Píšeš, že bys chtěla umět hrát na kytaru - ve škole jsme se jednou učili hrát na kytaru a absolutně mě to zklamalo a vůbec mě to neoslovilo, i když jsem taky občas pošilhávala po kytaře. Ale to je jen moje zkušenost.

Moje cesta za hudbou je celkem rozmanitá:
Začínala jsem ve 14 letech na zobcovku na ZUŠ, za rok se k tomu přidala příčná flétna.
Protože jsem na tu zobcovku hrála v jednom ánsámblu, kde se hrála renesanční hudba, zamilovala jsem se do loutny a loutnisty. S loutnistou jsem vydržela něco přes rok, ale v ZUŠce mi přibyla kytara a doma jsem šetřila na vlastní loutnu.
Loutnu mám, jezdím s ní na Mezinárodní letní školu staré hudby ve Valticích a rok jsem chodila na soukromé lekce v Praze.
No a protože loutna + zpěv je velice krásná a romantická kombinace, chodím i na soukromé hodiny zpěvu.

Jinak - jak se donutit cvičit? Na mě platí ty soukromé hodiny a nebo zkoušky na koncert.
Když třeba teď o prázdninách nic není, taky se mi nechce.

Zobcová flétna jako dítě z donucení (3 roky). V pubertě mě uchvátilo bubnování - takže jsem hrála 3roky na bicí Bohužel je to moc náročný nástroj na převážení...a já se rozhodla po střední škole cestovat - takže jsem bicí prodala a už nehraju...snad budu mít možnost znovu začít...