Na cvičák bez páníčka

Podle mně cvičák prospěje především páníčkovi/paničce, spousta lidí vůbec neumí dávát povely, chválit, kárat apod. Právě na cvičáku se nejvíc dozví, odkouká, získá rady a zkušenosti. Pokud na to kašlou, nikdy se nebudou moct srovnávat s těmi, kteří se tomu skutečně věnují. Navíc je to dobré pro posílení vzájemného vztahu mezi psem a jeho pánem.

Asi tak. je hodně důležit,aby si cvičit naučil prvně paníček,bez toho to nejde a až pak pes..
Tohle už mi přijde vyložině jako lenost..Vím jak klesl počet výcvikářů za poslední roky,lidi si pořizují ohaře do bytu,na okrasu,pak necvičí,používají elektrické obojky,protože jsou líní se psovi věnovat...
Nechápu to... Jde přece i o ten hezlej zážitek na výcviku,dělat to společně,utvářet pouto mezi psem a pánem,učit se nové věci...
Navíc kde je jistota,že když psa cvičí někdo jiný,že bude poslouchat právě Vás?
A taky jak zjistíte,jak tam se psem zacházejí?
je to podle mě úplná hloupost,pořídit si psa a pak ho šoupnout na cvičák a jet si dělat svoje věci...
To máte toho psa na okrasu? Krmit Vám ho chodí taky někdo jiný a co venčit,mazlit,hrát si apod.?
Není to mířeno přímo na zakladatelku tématu,ale pro všechny,koho tohle téma napadlo..

Já také souhlasím s názorem, že je to hloupost. Já chodila na cvičák s oběma mými psy /mám krysaříky/ a nesmírně je to bavilo. A hlavně, bavilo to i mě, když jsem viděla, s jakou radostí tam chodí. Včera jsem právě měla debatu na toto téma s kamarádkou. A nějak se mi jí nedařilo přesvědčit, že to nemá dělat. Asi nedostatek argumentů, nevím.

Tak by mě zajímalo, jestli tohle někdo absolvoval.

Zase pokud není zbytí, myslím si, že to je lepší varianta, než psa necvičit vůbec.

Ale řekla bych, že pro některý psy a zvláště určitý plemena tohle nebude moc vhodné

je to blbost. podle mě, když někdo memá čas psa cvičit, ať si ho snad nepořizuje. pes je smečkové zvíře, a tu svoji "smečku" kolem sebe potřebuje. ne že se strčí někomu cizímu. potřebuje pořád udržovat vztahy, autoritu apod. toho svého "vůdce smečky" tedy svého páníčka. nejlepší jsou lidi, co si pořídí psa, celý den jsou v práci a pak ho ještě takto strčí na cvičák. mají ho jen proto, aby se s ním večer pomazlili...
z mé zkušenosti, čím více času věnuje pán psovi, tím méně je ho i třeba cvičit. naše psy jsme nikdy extra necvičili např. v aportu, ale protože jsou s námi pořád, tak pokud mu řeknu: přines mi bačkoru, tak ji přinese, i když ho to nikdo neučil tvrdým drilem. znám i člověka, který svého psa o všeko poprosil - aničko, přines mi prosím bačkoru. nikdy nekřičel...a ten pes ho vážně poslouchal kdyby ho někdo týral řvaním na cvičáku, snad se to tak ani nenaučí (a že moc dobře vím, jak se tady v okolí na cvičácích chovají ke psům..hrozně, třeba střílení u hlavy "aby si zvyknul na hluk" mě dostalo)

Toto jsem na cvičáku nikdy neviděla, nezažila. Každý správný výcvikář ví, že nejlepší je metoda škola hrou. Pokud to psa bude bavit, bude nadšeně a spolehlivě poslouchat. Můj pes se na cvičák každý týden strašně těšil, když viděl, že už chystám věci, měl hroznou radost.Možná to někdy působí, že výcvikář zvyšuje hlas, ale řekla bych, že to je jen proto, aby ho všichni jasně slyšeli a věděli, co se bude dělat. Lidi disciplínu potřebují mnohdy víc než jejich psi.

Kde to dělají?

hellusha
radši nebudu psát, neb bych pohaněla své bydlisko...ale vážně to dělají, náš pes u toho jednou byl, když takto "cvičili" psa jiného a od té doby měl chudák panickou hrůzu z čehokoli hlučného, co vypadalo jako střílení (petardy a podobně) a okusoval nám dveře prostě cvičák na vesnici, no
jistěže jsem tím nechtěla říct, že na cvičácích jsou na psy zlí (!), byla to jen historka ze života. ale svého psa bych na cvičáku stejně samotného komusi cizímu, byť by to i známý byl, nenechala. pes je pes, a i kdyby nebyl jiný důvod, tak aspoň ten, že chci mít o něm přehled. můžou se tam servat, utéct, cokoli...u toho bych opravdu radši byla, než to mít z druhé ruky.

Svého prvního ohaře jsem si před lety pořídila do bytu a poslouchal na slovo. Denně jsme byli až 5 hodin venku a cvičili jsme. Byt není problém...

Přesně tak, problém jsou páníkové. Co je možno napáchat třeba na výmarákovi, který přežívá na zahradě, tak na to by se u nás mohly ve vsi pořádat exkurze hned na dvou místech

To se ale běžně dělá (tedy asi ne přímo u hlavy) nejen na vesnici... U nás tedy ne součástí klasického "cvičáku", ale u nácviku obran ano.

K tématu:
Vycvikář s vámi nebude pobývat zbytek dne, týdne a života. Je třeba aby pes poslouchal vás a ne výcvikáře. Na psa je potřeba čas....

Tak snad víš,jak jsem to myslela,ne? Není třeba chytat za slovo,ale pokud si přečteš celou větu,tak je jasné,o co mi šlo...

K tématu a k věci:
neznám vztah pán - pes, kde by dlouhodobě fungoval výcvik třetí osobou bez aktivní účasti páníka. Pes je člen rodiny a jeho pozice je určena vztahy mezi členy. Pokud mu někdo venku ukáže, kam patří, a doma se nepracuje, je to k ničemu. Psi se vždy snaží postoupit hierarchicky o pozici výš.
Pořídit si psa a nevěnovat se mu, je samozřejmě pitomost.

Přesně tak, střílení je normální. Přímo u hlavy je to teda blbost, ale jinak je to v pořádku. Díky tomu náš pes na Silvestra ani nehnul brvou, celou noc klidně prospal, žádné rány ho nijak nevzrušovaly.

to byl přesně náš pes Když si lehla při vaření doprostřed naší pidi kuchyně, tak stačilo řict Andulko prosím tě a už šla... křičela jsem jen venku, když uviděla vodu a vzala dráhu

Ale taky jsme s ní první roky chodili pravidělně na cvičák. Hodně to utuží vztah mezi pánem a psem a je to i legrace.

Nechápu proč si někdo pořídí psa a pak se mu nevěnuje, nebo ten výcvik nechá na cizím člověku... To je jako pořídit si dítě a pak se mu něvěnovat - co z něj asi vyroste....