Muži vodnáři

Fakt si u každýho vašeho přispěvku říkám, že snad máme jednoho nevěrnýho vodnáře, kterej nás zvládá všechny v tomhle tématu

To znamená přesně co? Co by jsi mu třeba prováděla?

No a co seznámení. Ulovily ste vy jeho nebo on Vás? Slyšela jsem, že jsou muži vodnáři docela stydliví a radši ten první krok přenechají ženě? Je to pravda? Díky

Jo, machr až na půdu, ale musela jsem udělat první krok, první pusu atd. Dnes už to tak nefunguje. On totiž až tak suverénní není, zakrývá to různýma blbinkama, ale ve skutečnosti je to citlivej kluk. Jede si sice podle svýho, ale cítím, jak mě má rád... A někdy mám pocit, že ani sex nepotřebuje, prostě když zrovna není kde, tak to nebude vůbec, na nějaký experimenty někde tajně fakt není - narozdíl ode mě

Ahoj holky, nedalo mi to a musím se připojit k této diskuzi. Je neuvěřitelné, jak vše co se tu píše, sedí. Až mě z toho mrazí. Mě připadá, že musí lovit pořád. Zažila jsem to a bylo to hezky. Bohužel já jsem se v té době nechtěla vázat, mít vztah. A pak až jsem chtěla, tak přestal mít zájem on. Sice si pořád píšeme a občas se vidíme, ale nikam to nevede. On moc dobře ví, že ho mám ráda, ale zůstává chladnej a vždycky mě "uzemní" nějakou poznámkou, jestli už mám chlapa. Nestojí o to se navzájem poznat, tak jsem se rozhodla, že už na to kašlu. Zvažuji, že bude lepší se nevídat a nepsát si..... Jinak, jak jsem pročítala ty příspěvky, tak je tam spousta věcí pravda. Občas mi příjde, že to mají jako hru.

Mě to také přijde, že to mají jako hru a tahají nás za nos. Já musela udělat první krok a stejně i tak je chladný a když mu napíšu, že už na to kašlu ho pořád k něčemu přemlouvat a nutit, tak on hned, že ne, jen ať prý přitlačim a přemlouvám dál ! Nechápu to, asi si se mnou fakt jen hraje.

Přesně, jak říkáš. Tyhle poznámky znám. Pak jednou příjde okamžik, kdy ti pro změnu řekne, že moc tlačíš. Je to hra na kočku a myš. Můžu se zeptat, jak dlouho se znáte? U nás je to tak asi dva roky a nikam to nevede, alespoň tak to vidím. Pořád mě jen zkoumá a čeká, jak budu reagovat. Můžu své chování neustále měnit a myslim, že ho to jen překvapuje a stejně se ve mě nevyzná.

Aha, tak to vysvětluje jeho chování... Čím víc jsem mu dávala lásku najevo, tím víc mu na mě vadilo věcí a chtěl aby bbylo vždy po jeho... A když nebylo tak udělal něco čím toho dosáhl...

Taky to u nás tak bylo...

Holky, každá povinně napíše jméno svýho Vodnáře - nejspíš chodíme všechny opravdu s tím mým !!

U mě je to pořád ještě před startovní čárou ještě sme neměli ani rande, známe se pouze od vidění. Já to ale nevydržela a napsala mu první! domluvili sme se na schuzce, měl mi dát vědět kdy se mu to bude hodit. 2 týdny nic! Tak já píšu, že na to kašlu když nemá zájem a on hned, že zájem má ať mu dám vědět kdy se mi to bude hodit! jemu se vyloženě líbí můj zájem, ale nikdy se neozve první a nechává se lovit a jinak nejeví zájem! Jsem z toho fakt frustrovaná. A když vás tady tak poslouchám, tak si říkám stojí mi to vůbec za to? mimochodem Jaké jsi znamení?

Taky mě napadla ta poznámka od Helin. Myslim, že u nich není problém stíhat více ženských, říkají tomu kamarádit se....

Taky mě napadla poznámka od Helin. Ani bych se nedivila, kdyby tomu tak bylo. Oni totiž mají více "kamarádek". Mít vztah je pro mě příliš svazující. I kdybych mu dala maximum svobody, tak to nebude dost. Taky mám hodně práce a povinností, ale na blízké si vždycky čas najdu a ty chvile se snažím s nimi užít.
Pro Lupinek: Nevim, co ti poradit..snad jen ze své zkušenosti mohu říci, že je to pořád dokola..a to vy jste teprve na startovní čáře. Já osobně, už nemám sílu dál v takovém napětí žít. Nechám ho žít si svůj život. Asi to bude nejlepší řešení pro oba.

Nesmíte mě teď ukamenovat, já nejsem jeho oficiální partnerka... Já jsem ta, která se sebou nenechá zametat a klidně ho pošle to háje... I když vevnitř trpím jako zvíře

Tak a je po všem... Dneska si přijel pro navigaci co u mě měl, ani nešel dál, dala jsem mu ten mikulášský balíček, protože řekl, že večer nepřijede... A když odjížděl tak jsem si všimla, že mi hodil na zem klíče co měl od mého bytu.. Tak jsemmu volala, že asi tedy konec, kdyžmi vrátil klíče, a on, že neví, ale že klíče nepotřebuje... Ale, že prý stejně někoho mám, já na to, že ne a on jo, přece toho ... a já to není pravda, já chci tebe, on to je fuk mě to nemusíš vysvětlovat a pak mi řekl, že už se asi nechce vrátit, že mu je takhle líp a že nevěří,že bych byla jiná a prý potkám někoho s kým mi bude líp... tak mu říkám, alepřece musíš vědět jestli se mnou chceš být a on, že spíš asi ne, ale že mi to teď neumí říct jestli chce... Když jsem chtěla vědět jestli mě ještě miluje, tak mi řekl, že seo tom nechce bavit a rozloučili jsme se... No tak jsem mu napsala sms, že jsem ho nikdy nepodvedla a že mě mrzí, že věří ostatním víc než mě a jestli se mnou nechce být tak ať mi to jen napíše, že to budu respektovat, ale že by to stálo ještě za zkoušku ay si byl jistý... No za 2 hodiny mi přišla sms, ať si někoho najdu a že mi přeje aby mi to vyšlo, abych potkala někoho lepšího než je on a ž emi přeje hodně štěstí, tak jsem mu jen odepsala mrzí mě to, ale děkuju...

No tak, že je asi vymalováno... Ale prý nikoho nemá, ale je mu takhlelíp, že nemusí nic řešit... Teď sek něčeu přiznám, taky jsem nebyla jeho ofigo přítelkyně a prostě mi vadilo, že není jen můj a hrotila jsem... No, doufala jsem, že pozná, že já ho miluju upřímně a ne jen pro peníze... jako ta druhá...

Já už na tom taky pracuju, chtěla jsem vědět jak na tom jsem ať se děje co se děje, ta nejistota byla ubíjející... Než být v nejistotě, že neví, tak radši nic... Ale tašku s čoko si vzal.. Teda jestli ji nezahodil jinde... No on možná nečekal tu děkovnou sms, ale co na to jiného říct... Já mu vlastně v tom dopise napsala to samé... Už na to peču, neozvu se mu, ne a ne. Hlavně už není důvod, má co chtěl