Muži vodnáři

Nemáte pocit, že jsou teď vodnáři zalezlí, žádná komunikace z jejich strany. Jako by člověk neexistoval. Vím, že je nejlepší je nechat být a čekat až příjdou, ale je to fakt o nervy.

fiffii
tak proč s ní ale ještě je? Maj děti, nebo nějáké JOOO závazky? Sem tam nějáký víkend se dá "pochopit", narozeniny dobře, taky.. Ale Vánoce?! To snad ne...Na druhou stranu nechápu ale ani jí, mít doma chlapa, o kterym vím, že je někde s jinou.... Ach jo. Já mám tu vlastnost, že jsem hrozně iniciativní. Jakmile se mi něco nelíbí, dám to sakra najevo a začnu řešit a když chci něco řešit, tak to prostě bude ten druhej řešit taky! A jakmile ne, je zle. Hrozně rychle a snadno pálím mosty. Nejsem pro to na sebe vůbec pyšná a vím, že tohle do života není moc dobrá vlastnost, to všechno si uvědomuju, ale taky se snažím se trochu krotit v těchle situacích. Tím vším chci říct jenom to, že tě vlastně chápu. Taky bych naléhala a chtěla, aby se rozhodl... A z pozice jeho ženy? Nestačil by počítat schody jak rychle by letěl. ( A zase! Ale to píšu proto, že neznám souvislosti, samozřejmě )

Každopádně jsem chtěla ještě napsat, že já doma vodnáře sice nemám, ten můj je váha a i když má z váhy poměrně dost, příjde mi, že je trochu šmrnclej právě vodnářem. To, co vy tu píšete mi nezapadá ani tak do bejvalýho vodnáře, jako právě do nynějšího přítele váhy. A to je narozenej na rozmezí váha - štír.

No právě, to samé i já, vadilo mi, že já sestahuju, ale on jde víc do mě a ty boty to byla úplná blbost a já nechápala...

Dobře jsi to udělala, já vždy přemlouvala, ale pak už když měl jiný program tak jsem řekla nevadí miláčku, kámoš potřebuje pomoct, tak jeď... Ale když mi to udělal z trucu, že se urazil, tak to mě vážně dokázalo naštvat a strašně mi to bylo líto a čím víc jsem prosila, tím víc se zasekával, ale teď už bych to nedělala... Dělala bych to přesně jako ty.

No to si myslím... On má celkem dost majetek a já nevím co tam je...

Toleruje to, protože si žije z jeho peněz a o nic se nemusí starat..

To já mám právě taky, psala jsem to už jinde, ale zase vydržím víc jak ty, ale když to pak přeteče, tak není cesty zpět...

No oni jsou si váha a vodnář podobní protože jsou oba vzduch, váhu taky nespoutáš... Ale zase tam záleží na plně jiných věcí...

Jj taky mi to tak přijde...

Ona to toleruje, dobře. Ale jakto a proč on toleruje to, že ona s nim je jen pro peníze a ještě se jí nechává omezovat?

Napadlo mě, jestli ten tvůj vodnář toho teď před koncem roku nemá zkrátka moc v práci. Pokud to má doma opravdu tak, jak píšeš, do toho mu dejme tomu přetekl pohár trpělivosti s tebou a navrch ještě kvaltování v práci, neni divu, že se stáhl. Kor, když píšeš, že on se v práci utápí a nemyslí při tom na to. My jsme holt takové, že na to myslíme pořád. Den je pak nekonečnej a my se jen užíráme. Chtěla bych taky mnohdy umět vypnout a přestat myslet na něco, co mi není příjemné. Myslím, že pokud je to tak, tak by mohl přes ty Vánoce trochu procitnout a přestat bručet.

Jak já jako střelec potřebuju pořád příliv něčeho nového, nepoznaného, tak on potřebuje klid, prostor sám pro sebe a hlavně nic moc nehrotit. Chci vědět o tý svojí váze taky něco víc, než jen to, co se dočtu z netu z ne zcela přesných, spíš všeobecných charakteristik..

To nevím, možná proto, že on to tak nebere, jednou jsem mu řekla, že bych nemohla být hodná holka jen proto, že má prachy a čekat s nataženou rukou a on mi řekl, že bych si zvykla... On je hodný až je blbý a nechává se využívat, ale ona je vyčůraná a nedělá to okatě, i když jsem se mu snažila otevřít oči, tak mi v tomhle nevěřil... Jsou spolu několik let.. I tuším čím ho ona drží v šachu... Ale on prostě není konfliktní a nerad něco řeší... A asi mu vyhovuje ten "klid" co s ní má, on tvrdí, že je jiná než já, ale nevím v čem jiná a je mi to celkem jedno, jsou typy ženských co skousnou určité věci, protože si navykly na blahobyt, ale já ne a to mu je možná proti srsti... Ona je na něm závislá a to mu asi imponuje, ale to asi imponuje každému chlapovi, zatím co já jsem nezávislá a mám vše své...

No je to možný, něco takového naznačil, že kdybych věděla co se u něj v práci děje, tak bych to pochopila...

Jj taky bych to chtěla umět.

No nevím, on to ukončil a je palice dubová tak nevím jestli se vrátí... On Vánoce nemá rád stejně jako já, ale zase si říkám, že není z ledu, tak by na něj trochu melancholie padnout mohlo...

Tak jedině kouknout jestli tu není takové téma a nebo založit nové...

fiffii
Ukončil? Já myslela, že ti jen dal nůž na krk! ....teda spíš pořádnou mačetu....

No napsal mi, najdi si někoho, bude to tak lepší. Přeju ti aby ti to konečně vyšlo a abys potkala někoho lepšíhi než jsem já... Tak sem mu jen napsala, mrzí měto, ale děkuju...

No a pak jsem potkala večer toho kluka, co mi říkal, že mě ten "můj" pozdravuje a že mě má rád, tak v tom aby se člověk vyznal... Asi byl v šoku z toho že nehysterčím, ale zdvořile poděkuju

Tohle jsou ale hrozný kecy!! Promiň. Nedokážu si představit, že bych teď příteli, kterýho miluju napsala, aby si našel někoho lepšího a že mu to přeju. A to i kdyby mě sebevíc naštval. Jsem a chci bejt pro něj vždycky ta jediná a nejlepší přece, protože ho miluju! A pokud bych něco takovýho napsala, tak jen v totálním zatmění mysli! Pro mně je tohle něco nepředstavitelnýho a vysvětlovala bych si to jen tím, že se mě snaží jen vyburcovat, vyhecovat, vydusit a kdo ví co ještě. Charakter by za tebou přišel a řek hele, je konec. Protože tě třeba nemiluju nebo protože chci začít znova a jinak...a bla bla bla. Ale tohle? Tohle jsem napsala klukovi v 16letech, kterej pořád dolejzal a nedokázal pochopit, že ho nechci. Teď si z toho dělám trochu srandu, promiň. Ale já to tak bohužel opravdu vidím...

fiffii
A nebo horší varianta je, že on to prostě jinak neumí. Možná je tohle i důvod, proč pořád žije s tou slečnou... Ona se evidentně spokojí s málem a jemu, coby kariéristovi a dříčovi, to vyhovuje. Kdo ví...

Každopádně to chce čas a jen čas. Strašně ráda bych ti něják pomohla, ale to bohužel nejde. Nad tim můžeme maximálně takhle polemizovat. Ale jak si to chlapec utřídí v hlavičce a jak se rozhodne a co za tím vším je, ví jen on.

Kajdaa
Jo jasně máš pravdu, on mi nedokáže do očí říct, že je konec... Tohle říkal už dřív po každé výměně názorů a já ho vždycky ujišťovala, že on je ten nejlepší a bla bla, možná na to taky teď čekal, ale bohužel jsem to nenapsala a ani nehysterčila... Já jsem mu taky napsala, před tím než tohle poslal asi dva dny, mail a ten končil tím, že mu přeju štěstí ať je to se mnou nebo s někým jiným a miluju ho k zbláznění, ale to je taková ta pˇoza kokni jak to mám na salámu, aby mu to začalo vrtat hlavou... Tedy u mě, nevím jak u něj...

fiffii
Ok, v tom případě to není člověk, který by něco takového vypustil z pusy a myslel to vážně. Takže to nemusíš brát vážně ani ty. Možná to byl další zoufalý krok (jako vždycky jak píšeš), že ti tohle napsal a čekal až mu začneš podlejzat. Čím víc si o tom píšem, tím mám spíš pocit, že se vrátí. Rád hraje hru na kočku a myš, že? Hraje si na drsňáka, ale příjde chvíle, kdy se bude potřebovat pomazlit a mít u sebe někoho, komu na něm záleží a ne jen pro peníze. Procitne, určitě!

Toho se taky bojím, že mu to vyhovuje, když jsem se ho ptala proč si se mnou tedy začal, tak řekl, že to byla schoda okolností... Já prostě do jejjich vztahu nevidím, znám jen útržky, ona ráda utrácí, on živí i její rodinu, ona se ani nestaárá o domácnost moc, on jevěčně v čoudu... Každý si tam prostě jede to svoje, jemu stačí vyprat vyžehlit a občas uklidit... Já bych prostě takový vztah nemohla mít, ale on měl takovéhle vztahy všechny... Jenže já jsem taková blbka, že jsem si myslela, že si uvědomí, že já ho opravdu miluju a pochopí co mě bolí.. Vždyť přece když někoho miluješ tak s ním chceš trávit čas a kor když víš, že se vrací jinam...

No do teď jsem ho vždy ukecala, mohl to myslet třeba vážně, ale nchal se ukecat( čím víc nad tím vším přemýšlím, tak se v něm vlastně nevyznám, ale kdyby o tom byl tak moc přesvědčený, tak s ním asi nehnu), někdy to trvalo kratší dobu někdy delší, nejdéle asi týden a to jsem si myslela, že fakt nepřijde a fakt jsem byla hysterka jako vyšitá a dokonce na mě i křičel... Ale teď ne, je v klidu, kouká na mě tak zvláštně, neumím to popsat a je nervozní, když je v mé blízkosti, což já se tomu vyhýbám, protože měto bolí... Znám ho dva roky a fakt nevím co si mám myslet, nevím co udělá, já mu nijak neublížila, neukončila jsem to já, "jen" jsem prudila a dělala scény a jeho to unavovalo, naposledy mi řekl, že mu je beze mě líp a má čas na práci a je spokojený... Takže vážně nevím, v sobotu jsem naposledy od něj dostala pusu ... Víš, možná mi tu sms napsal jen proto, že jsem mu napsala já, že jestli to chce ukončit tak ať mi to bapíše v sms, že to unesu, tak si řekl ok, co jsi chtěla to máš... No a taky mu někdo donesl, že jsem si někoho našla, takže mi i vrátil klíče, on je hrozný ješita... Na vodnáře vážne platí nezájem... Jenže to může trvat třeba půl roku než mi napíše nebo se ozve...

Má to rád, to podlejzání, ona mu taky pořád podlejzá, když něco chce, ale já jen když chci aby byl se mnou... On jak má moc práce, tak na sex moc není, protože je pořád unavený, ale se mnou ho to bavilo, jenže teď má kam jít a nebo si pomůže sám...

fiffii
Hlavní je, že sis vůbec uvědomila tu chybu. Když už né kvůli němu, tak aspoň kvůli sobě. Protože ty jsi vítež už teď, bez ohledu na to, jestli se vrátí nebo ne, jestli napíše zítra nebo za půl roku. To je fuk. Tebe tohle posunulo o kus dál a to je důležitý! Podle mě totiž má všechno v životě nějáký svůj smysl, takže i tohle. A dokonce možná i větší než si teď myslíš. Nebudu ti psát, aby jsi z toho nebyla smutná a vykašlala se na to, vim, že to nejde. Spíš se teď zaměř sama na sebe. Dál na sobě pracuj. Nakonec můžeme podniknout třeba něco spolu, když bydlíme ve stejnym městě Můžeme jít třeba na jumping, stejně bych to chtěla vyzkoušet Nebo cokoliv... Každopádně kor teď, když už víš, že na něj neplatí nic než jen to, že mu necháš prostor bych se snažila maximálně zabavit abych na to nemusela tolik myslet. A dám ruku do ohně za to, že ve chvíli, kdy se ti podaří aspoň trochu to v tý hlavě uklidit někam dál a nemyslet na to celý dny a noci, tak se ozve.

Tradááááá! A žili spolu šťastně až do smrti!

Hlavu vzhůru!

No to hle byla vážně pecka, vše co se stalo, že mě opravdu donutilo s tím něco dělat a daří se, snad tedy... Jsem v klidu, ale zatím jsem se nedostala do krizové situace, ale snad to zvlánu...

To by bylo fajn... Já se teď snažím pořád něco dělat a popravdě, i když nic nedělám, tak na to nemyslím, naučila jsem se to zasunout a nepřemýšlet, nedá se to pořád, ale zvládám to... Děkuju Kajdinko jdi moc hodná