Muži ve znamení raka

tak já vám tu trochu narušim račí souznění, byť sama věřím typologii znamení, toto mi přijde přehnané. ano, raci mohou být citlivější znamení, neberu vám to. nicméně pokud se nejedná o fenomén "hromadné deprese (klinické) objevující se u všech ve znamení raka", nebrala bych při rodícím se vztahu tyto depky, které popisujete moc v potaz. pokud o tebe má zájem, bude s tebou komunikovat i přes depku (kterou mimochodem zažívají i jiná znamení), pokud nekomunikuje, logicky jeho zájem není tak velký, jak by sis asi přála. v tom případě o tvou pomoc zřejmě nestojí, tak bych ho nechala se vydepkovat a podle toho se zařídila i v dalším kontaktu s ním.

Tak to přítel zase urážlivý není, takže když mám já svou "bezva" náladu, tak mě prostě nechá být a počká, dokud mě to nepřejde (protože ví, že jinak bych byla ještě protivnější ).Stejně tak naopak - když má on depku, tak ho taky nechám být Řekla bych, že i když jsme oba raci, tak nejsme nějak extra přecitlivělí nebo urážliví

Reaguji na marilyn: Tak ted si mi dala ... Ale né díky .. i tohle potřebuju slyšet abych věděla na čem popřípadě jsem ...

Lepšího milence,galantního a pozornějšího muže neznám než jen ten ve znamení rakJednoho nešťastně milujijá jsem ve znamení ryby a spojení s rakem jen a jen doporučuji

hmm, raci...já věřím, že jsou určitě nějaké společné tendence v povaze co se týče znamení, ale stejně každý je jiný...znám několik raků a někteří jsou velmi rozdílní...ono taky prý záleží na přeném času narození, v jakém je ascendentu atd...já tomu moc nerozumím a těžko říct, co je na tom pravdy...no ale je fakt, že bych dala pár společných věcí dohromady...

co jsem vypozorovala, že opravdu mají společné skoro všichni raci, je hlavně ta CITLIVOST...ale také je v různé míře.....většinou to ale v sobě drží, až mohou působit spíš opačným dojmem, že jsou suverénní, sebevědomí a nedělají si z ničeho velkou hlavu, ale spíš opak je pravdou...uvnitř jsou často hodně nejistí a někdy až přecitlivělí, ale řeší to hlavně v sobě, navenek své pocity moc neventilují...
taky si myslím, že jsou rodinný typy, mají rádi svojí jistotu, zázemí, dobré vztahy s lidmi...neradi se hádají nebo něco příliš řeší, mají rádi klid ale když se rozzlobí, tak to stojí za to, dokážou být hodně výbušní a ostří...ale rychle pak zase vychladnou a pak se snaží zase vše urovnat...nesnáší, když je do něčeho nutíte, jakmile cítí, že jsou někam tlačeni, tak couvnou..takže musíte být s nimi velmi trpěliví a jít na ně citlivě, jinak se stahnou...myslím, že hůře vychází s lidmi, znameními, která jsou hodně temperamentní a netrpělivá, protože jednat s rakama a něco s nima vyřešit nebo z nich dostat jejich pocity může být opravdu na dlouhé lokte...a jak už jsem psala, když s nima nejednáte velmi citlivě a trpělivě, tak vám utečou...také nemají rádi kritiku, potřebujou chválit a chválit, tím si je k sobě zaručeně nakloníte...
a co ještě...myslím, že často bývají snílci, idealisti, duchovně zaměření, mají mnoho cílů a aktivit ale dělá jim problém něco dotáhnout do konce...

Reaguji na modroočka: jo raci jsou romantici...citlivé duše taky jsem jednoho měla ráda, ale ve spojení s vodnářem je to naopak vražedná kombinace ))

Reaguji na karkulinka: no tak zas takto bych to nebrala...ta citlivost tam většinou je, ale v různé míře, když není ten chlap přecitlivělý ale zároveň má nějakou empatii a umí se vcítit, tak to může být plus...
ale je fakt, že znám jednoho kluka, raka a tam je to teda extrém, ten je fakt přecitlivělý víc jak ženská a potřebuje neustálou chválu....neustojí sebemenší kritiku, to se vám pak začne vyhýbat a hledá uspokojení tam, kde je obdivován a chválen...žít s ním musí být těžké, já bych to nevydržela....

Co říkáte na spojení muž rak a žena kozoroh? Nějaké osobní zkušenosti?

četla jsem ještě na jiné diskuzi osobní zkušenosti s mužem ve znamení raka a dost mne to tedy odradilo, to s ním vůbec zkoušet
Pokud takové množství z nich nedokáže být oporou, lže, intrikuje, je žárlivých, vzteklých, líných, náladových - musí se na něj tak a onak.. kde je nějaký skutečný vztah, porozumění a zájem o druhého..vymýšlet nějaké taktiky a čekat, až ho přejde to a ono, no to by mi mohlo D
To nevypadá na vyzrálého a dospělého jedince schopného zdravého vztahu
Samozřejmě nelze házet všechny do jednoho pytle a člověk je ovlivněn i rodinou a prostředím, kde vyrůstá a žije.. ale přesto..
Můj první přítel byl rak - je to už samozřejmě dost let nazpět, v té době jsem horoskopy nějak neřešila. Ale když to zpětně zrekapituluji, tak ta žárlivost, vzteklost, urážlivost, nekomunikace.. to vše tam bylo.

Ahoj holky, mám takový problém, mám doma raka asi rok a půl a dohání mě úplně k šílenství, ale mám ho moc ráda... ale někdy ho nechápu, sám mi nic moc pěkného neřekne, takže člověk neví, jak je na tom, takže já se taky stáhnu, pak mi je hrozně vytýkáno, že mu neprojevuji lásku... Někdy je chladný jako led, někdy je zase jako oheň a co se týká toho jeho urážení, to je fakt děs, je tak hrozně tvrdohlavej, že je schopný, při jakékoliv výtce se se mnou rozejít... Může mi to někdo vysvětlit?

Zdravím, ráda bych pochopila muže ve znamení raka. Jsem ve znamení štír. Stal se mi až neuvěřitelná životní zkušenost. Před necelými 2 roky jsem se provdala s partnerem po více než 5 lety. Manželství se zdálo poměrně klidné, alespoň jsem si to myslela, než jsem zjistila, že jsem těhotná a on si našel jinou partnerku a si ve 3 měsíci mě opustil. Po asi 3 měsících mě sestra vytáhla na bowling, abych přišla na jiné myšlenky, tam jsem asi po 8 letech potkala dávného známého ve znamení raka a už tehdy jsem věděla, že je to on. Začali jsme si psát, bylo to skvělé, pak jsme se domluvili a společně s partou vyrazili na párty. Druhý den mě a sestru pozval k sobě domu, kde byl on a jeho kamarád. Byl to skvělí večer, tam jsme se hodně sblížili, on byl v podnapilém stavu a tak měl odvahu. Druhý den jsme se setkali a povídali si, bylo to super. Nikdy jsme spolu nedokázali být deset minut, vždy to bylo tak dvou hodinové setkání, jako nejkratší doba. Ještě než k něčemu došlo, vyjádřila jsem mu svoje city, že jsem se do něj zamilovala a chci víc. On je po několikaletém vztahu a tak mě sice varoval, že nechce žádný vztah, ale i přesto po mém i jeho vyjádření došlo k sexu. Bylo to skvělí i přesto hodně opatrný, protože jsem těhotná a oba jsme měli obavu o dítě. Po tomto, jsme se ještě asi 2x sešli, jen na popovídání. Já mu řekla, že to s ním myslím vážně a pokud on ne, ať se vyjádří, jediné co mi dokázal říct je, že pro něj nejsem jen románkem, že se mnou se chce vídat dál, ale přitom to vídání úplně ustalo. Stále jen opakuje, abych na něj netlačila, že si to musí sám v sobě srovnat, ať mu dám čas a taky, že nevěří, že se k manželovi nevrátím, nevím jak ho přesvědčit o mé upřímnosti k němu. Bohužel mě do porodu nikdo nerozvede a tak musím čekat. Stále si píšeme, ale když se zeptám na schůzku, vždy napíše, že nemá čas. Pokud jsme se náhodně potkali, nikdy jsme ze sebe nespustili oči. Jemu je 30 let a mě 27. Potřebovala bych poradit, jestli mám čekat a až se to narodí, znova to zkoušet a nebo to raději vzdát? Občas to naťuknu, že mé city se k němu nezměnili a že stále čekám, nikdy mi nenapsal, že je to zbytečné, ale nikdy mi taky neřekl, jak to opravdu myslí. Jsem z toho celá vedle, opravdu mi na něm záleží a chtěla bych s ním opravdu být. Dokážete mi někdo poradit? Děkuji

Znám 4 muže ve znamení raka a upřímně mne nenapadá jediná věc, kterou by měli společnou, každý je úplně jiný...znamení zvěrokruhu na osobnost opravu vliv nemá.

Zdravím všechny,

mám otázku a velice ráda ocením Vaše rady nebo zkušenost. Můj bývalý přítel je rak a já jsem blíženec. Sbalila jsem ho asi já on byl velmi nesmělý a i o první pusu jsem si řekla já, protože nevěděl jestli mi ji může dát a byla to opravdu velká láska jakou jsem ještě nezažila.. Oba jsme si při rozchodu velmi ublížili (o nevěru nešlo) a asi 4 měsíce spolu nemluvili nebo vlastně jen jednou před měsícem kdy za mnou přišel lehce opilý a chtěl po mě ať se spolu bavíme dál. Já se omluvila, že kamarádka s ním být nedokážu vlastně to byl i můj způsob ochrany, protože jsem už pomalu začala zapomínat a chtěla jsem za vším udělat tlustou čáru. Jenže je to nyní asi 14 dní co jsme spolu začali znovu mluvit a já si uvědomila jak moc mi chybí a aniž bych si toho všimla tak jsem se i v průběhu odloučení celkem dost změnila.... Jediné co teď vím naprosto jistě je to být s ním, ale už nevím jestli mu to mám říct nebo to nechat být.... Budu vděčná za jakoukoliv radu nebo zkušenost.