Muži štíři

Já i můj manžel jsme štíři a myslím, že to není tak hrozné. Je fakt, že on si stojí za svým a taky mě stále nehubičkuje a neobjímá, jak bych v některých případech chtěla ale jak jste psali, potom udělá něco co bych vůbec nečekala. Když se pohádáme, tak až si oba řeknem co máme na srdci, tak po chvíli si o tom popovídáme v klidu a objetí a najdem společné řešení. Každý jsme nějaký a myslím, že to kolikrát není ani znamením ale výchovou.

Luciee
jj, sice je to dálka, ale on podniká a já pri studiu vš taky, takže nám ty ostatní dny utečou jako voda a pak se těším na ten víkend, kdy jsme jen a jen spolu a opravdu si to užijeme a vážíme si toho, že jsme spolu

holky,tak Vám ty štíry závidímdoufám,že zase nějakýho potkám,mám smůlu na berany Tak si to užívejte a přeji hodně štěstí

Ahojky, můj chlap je štír, já kozoroh a máme úžasný vztah. Strašně na pohodu, klidný, kamarádský, držíme při sobě vždycky a všude, takže tuto kombinaci vřele doporučuju Jinak mě ten můj nepřijde chladný, i po několika letech mi stále kupuje malé dárečky (třeba jen čokoládku,ale myslí na mě), pomáhá v domácnosti, objímá a pusinkuje...Sice se taky občas pohádáme,ale nakonec mě stejně obejme a řekne, že mě má nejradši na světě Prostě štíři u mě mají jedničku s hvězdičkou Jinak co "nedoporučuju" vůbec, tak střelce, ne ne ne

Je pravda že jsou pozorní, třeba se jen trochu naštvu (jen na ok) a už mě pusinkuje
ten muj toho moc neřekne, co se týče citů, nerad něco řeší, ale zas je taková pohoda, nehádáme se a hlavně mi udělá největší radost, tím jak na mě myslí a z ničeho nic mi třeba něco koupí, jen tak, to pak vím, že má to srdíčko jen pro mě...
třeba když jsem jela k němu a on šel den předtím nakoupit a chudák mi volal, že už tu hodinu hledá ten muj oblíbenej čaj a asi ho tu nemají, tak jaký bych chtěla jinej?
nevím pro mě jsou tyhle maličkosti to nejkrásnější, je pozornej, ptá se, co bych chtěla k obídku, kolikrát to společně ukuchtíme a bavíme se tím, když do něj odjíždím, dělá mi svačinku na cestu....já nevím, pro mě je štír něco užasného, záhadného, proč občas zaleze pod tu svou chladnou tvář ale taky něco mocně přitažlivého.....

Moje kamarádka má s tímto znamením teda hroznou zkušenost, může si za to ale sama, podvedla ho totiž a on se mstí, chtěla by se k němu vrátit, ale ... Máte s tím také zkušenosti? Umí ten váš odpouštět?

Adela
co jsem četla v horoskopech, tak neumějí něvěru odpouštět, jak jim někod ublíží, tak se stáhnou a mstí se za to....
jinak tomu mýmu jsem nic neprovedla a ani nemám duvod mu zahýbat, já jsem mu věrná, i když každý bydlíme jinde, přesto vím, cítím, že kdybych mu něco takového udělala, už by mě nechtěl ani vidět....

Pokuď mu hodě ublížila, tak štíři nedokážou odpouštět..bohůžel

Se štírem jsem chodila, musím uznat že to byl zlatej kluk, hodnej, pozornej, věrnej.. Ale měl pár příšerných vlastností, kvůli kterým jsme se nakonec rozešli.

Tak za prvý: byl to sběrač krámů. Sbíral papírky na ulici (prý kvůli číslům do Sportky), byl schopen zastavit dopravu na silnici, protože viděl v příkopě parádní prasklej disk na pneumatiku, kterej prostě musel mít. U mě doma to za půl roku vypadalo jak v bazaru, nosil mi takový nesmysly jako třeba starožitné porcelánové splachovadlo (ačkoli nemám na co bych ho připevnila), kolem vany jsem měla sbírku osmi kačenek, všude na zdi odporný obrazy typu zarámovaný plakát od Lady a podobně. V bytě 1+kk jsem měla tři zašedlý hnusný perský koberce, na stůl mi vystavil zrezivělé odrazky na kolo a to nemluvím o všemožných pohyblivých hračkách, kterým třeba chyběla hlava, noha... Ale on to tam prostě prý musí mít, aby se u mě cítil dobře. Myslela jsem že vylítnu z kůže! Když jsme se rozcházeli, tak jsem tím jeho haraburdím naplnila 3 ohromný pytle! Jednoduše mi z útulného domova dokázal udělat během pár měsíců skladiště, kde se nedalo hnout.

Za druhý: jednou mi četl e-mail který se chystal odeslat - obchodní dopis nějakému řediteli. Když jsem viděla, kolik tam má hrubek, vůbec to nemělo hlavu a patu, tak jsem mu ho celý přepsala, co by si v té firmě o něm pomysleli. Pak se to stalo ještě párkrát a nakonec jsem mu musela dělat celou administrativu okolo agentury. Vůbec jsem nevěděla jak z toho ven, chtěla jsem mu ze začátku jen pomoct a nakonec jsem měla kvůli němu takových starostí, že jsem nevěděla kde mi hlava stojí. Všechno tak pomalu a nenápadně hodil na mě, to bylo pořád "miláčku nemohla bys to a to, ty to tak umíš, prosííím, já zatím umeju nádobí..." A když jsem řekla že ne, tak schválně hrál takový divadlo jak mu to nejde, pořád se na něco ptal, že jsem si řekla že rychlejší a jednodušší bude když to udělám sama, jinak bude u toho počítače vzdychat až do rána a já se nevyspím. Že jsem se vůbec snažila, měla jsem mu rovnou zapřít že umím gramatiku (vlastně rovnou že něco umím) a bylo by mi mnohem líp..

A za třetí: během našeho rozchodu mi řekl, že netušil že mě něco štve, že jsem na něj sice křičela, vyčítala, ale druhý den jsem se usmívala, tak si myslel, že mi vlastně nic nevadí. Ale že jsem byla ke konci nasr... skoro denně, to mu jaksi nedocvaklo. I když jsem mu všechno popisovala jak malýmu dítěti, doslovně co mě štve, co chci změnit, co chci a nechci dělat, dokonce jsem mu to dala i písemně, ale jak kdybych mluvila do dubu. Odkejval, slíbil a pak zas bylo všechno stejný a on mi na to řekl že jsem si málo stěžovala! To jsem do tý doby netušila, že když si chci u štíra něco vydupat, musím být uražená aspoň týden, jinak si myslí, že je to jen legrace

Když to shrnu, nemůžu proti němu říct křivého slova, fakt to byl jinak poklad. Ale já s takovým člověkem žít nemohla.. Když si ode mě odnesl poslední sbírku papírků posbíraných z chodníku, ze mě najednou spadl takovej balvan!

Tak můj štír nás v neděli opustil. Mě a dvě malé děti. Prý TAKHLE nemůže žít. Nevím, co konkrétně to znamená. Vím, že děti miluje, dokonce vím, že má rád i mě. Ale prý se mnou nemůže být. Vypadá to, že potřebuje volnost. Já mu v ní ale nebránila. Jinak byl pozorný a všechno, jak píšete. Neuměla jsem to dostatečně ocenit. Chtěli bychom ho zpět. Ale asi už je pozdě

No ten můj byl podobný Když jsme spolu začali chodit, zrovna se stěhoval do dostavěného bytu, takže ******... Jediné co uděla bylo, že vymaloval kuchyni na červeno a to bylo celé Asi za půl roku jsem se přistěhovala já, a vzala to rázně do svých rukou Půl roku mu totiž všude ležely nevybalené krabice, snowbord, minibike, vysavač, mop, kytky na zemi, prostě snad všechno. Opravdu nekecám, prvních 14 dní jsem jen vyhazovala a vyhazovala! Musela jsem probrat celou šatní skříň (11 let starou mikinu ze střední už opravdu schovávat nebudem), přeskládat police v kuchyni, o koupelně pomlčím, dokázal zaskládat i balkon, prostě katasrofa Ale miláček je muž tvárný a hodný, ví, že to s ním myslím dobře a všechno jsme nakonec společnými silami narvali do kontejneru O vzhled domácnosti se od té doby starám já, pochopil, že jsem "vyhazovací" typ a už neprotestuje Navíc jsem zjitila, že když mu něco den, dva doma nechám a pak to vyhodím, tak to nevadí, on je rád, že to tam měl a já pak že je to pryč Je to moje zlatíčko, miláček, ale jak už bylo řečeno, v čem si NIKDY nesmím zahrávat je nevěra. To vím, že by se na mě už nikdy ani nepodíval!

Vicki to je mi moc líto! Možná to bude znít jako klišé, ale zatím je to pár dnů, možná si uvědomí, že udělal blbost, chlapy jsou potrhlý...Pokud je vyloženě štíří znamení, tak ti bývají hodní a empatičtí, uvidíš, jak to nakonec dopadne...Každopádně moc držím palce, ať to zvádneš a dopadne to dobře! Vždycky když něco takového čtu, je mi z toho smutno za tu dotyčnou, lidi se navzájem kolikrát zbytečně trápí a řeší malichernosti...

Ivčááá - jojo. Nejhorší je, že nevím, co ho trápí. Nesvěří se. Budeme doufat.

Manžel je štír a taky na jedničku s hvězdičkou. Pozorný, velkorysý, perfektní táta, prostě chlap s velkým CH. Navíc docela fešák. Štíry mohu vřele doporučit.

Ahoj! Tak já jsem taky štír.

Jéé, to se tak hezky poslouchá... Pokračuj...

Njn, to je problém. Když mně někdo zklame, tak mu jenom tak neodpustím! Ale jinak jsem, myslím, celkem v klidu. Žena je lev, tak nějak si nemohu vzpomenout, kdy jsme se naposledy hádali - jsme spolu již 16 let... Ale pokud někdo uškodí mé rodině - tak má problém! Pak je to u mne na hranici sebezničení, mu to oplatit!

Nejsi moje paní, viď? Dělám si legraci, promiň. U nás doma rohoduju já, co se vyhodí. Moc starých krámů se u nás neválí - stíháme je likvidovat, nebo rozdávat...

Děkuju, jsi milá!

Mohu se zeptat, jaké jsi znamení?