Je rozdíl, zda JSI SAMA nebo zda jsi OSAMOCENA. V tom je rozdíl. Cítíš ho?
Víš, nemám ráda paušální rady, jak se na každého vykašlat atd.
Ale shrnu to: Pokud mi něco nevyhovuje, snažím se to zlepšit.
Ty se snažíš. Děláš - co můžeš. Alespoň to píšeš a jsi o tom přesvědčena. Já taky.
Snaží se ON?
Pochopila jsem z Tvých řádek, že NE.
Takže jsi tedy i nyní SAMA nebo OSAMOCENA ?
Možná, že si člověk, když je vskutku sám, ale není osamocen, uvědomí, že ta samota ho vyléčí a nakonec si najdeš skutečnou lásku.
Jen prosím Tě, nedej na rady, kdo Ti co poradí, musíš sama rozhodovat o svém životě a životě své dcery. Dobře se totiž radí, když TU situaci zažíváš jen ty. Takže znovu říkám, pokud bych byla "nenaplněna" vztahem, chtěla něco jiného, nemá smysl se trápit. Je ale dobře, že se vypovídáš, možná si uvědomíš řadu věcí.
Jsem nezdvořilá, ale kolik je Tobě a kolik jemu? A on má vlastní děti? Pokud to bylo psáno, omlouvám se, nepročítám vše tak důkladně.
Iva
A držím Ti palce, protože nepokojený život a špatná nálada je poznat HNED a na KAŽDÉM!!!!
I třeba zde - v různých našich příspěvcích.Každý má nějaké starosti, a to se odráží.
Tak nesmutni už.
Iva
PIMPKIN
Tys mi včera dala....Já se smála asi půl hodiny. Muž se ptal , o co běží...) Tak jsem to řekla.
Pak mne smích přešel... ((
Zazvonil TELEFON !!! Ve čtvrt na dvanáct!!!!
Nepřišla obligátní sms, ALE HOVOR!!!! Ohledně zítřka.
No - to bylo legrační, já šla hledat do patra jakousi důležitou "knihu, co
chtěli z Olomouce", takže jsem zmizela...Jsou nějací divní... ))))
Zítra přijedou na naši poradu....A museli to nutně zavolat - takhle v
noci!!! Zuřila jsem a zítra to OSLADÍM!!!!
Předpokládám, že jedeš do hornického města, když tu nejsi. Já to
pustila až nyní. Myslím Omlazení.
Díky za dopíky na schránce, VŠE jsem si přečetla. Moc hezké, udělalo mi to radost
Iva
misina1
Je to pravda,rozhodnutí je na tobě,ale já přesně vím o čem mluvíš,byla jsem s malým sama,dělala jsem na dvanáctky,takže ten společný čas taky moc nebyl,ale snažila jsem se najít si nějaké odreagování.Ale když je člověk sám,pochopí spoustu věcí,který před tím nechápal a hlavně sám sebe
Iva
[quote=Iva]Předpokládám, že jedeš do hornického města, když tu nejsi.
To asi těžko, že? Víš co mi může a všichni ostatní? Takže přesně tak.
Držím Ti palce na zítra. Uvažuji, že já adoptuji nějaké další kočičky, nic jiného už mě neláká. Mám jich plný zuby!
Je něco nového?
Předpokládám, žes "složila zbraně"...
Iva
misina1
omlouvám se,že jsem to řekla takhle napřímo.vím jak moc je to težky když ti někdo řekne že tě ten dotyčny nemiluje,mam to ještě čerstvě v pameti-je to teprve mesic co jsem z toho jakž takž venku ale taky moc dobře vím že je lepší odejit dřive než čekat že se to zmení a trpět dál.ja jsem to dokazala a ještě jsem odešla z hrdostí.psal mi ,volal ale ja se neozyvala.doted nechapu že jsem to dokazala mu neodepsat.ale je mi lip,i když na neho často myslím,to je jasné. nezlob se na mne proto,jak jsem to napsala.
isabel
vůbec se na tebe nezlobím, chtěla jsem vaše reakce a počítala jsem s nimi. Je fajn, že jsi upřímná. Asi je to i pravda,jenom já jsem si možná celou dobu namlouvala, že mě přece musí mít rád, jinak už by se dávno sbalil a odešel (a že příležitostí na to bylo dost). Zároveň si uvědomuju, že na tom musím mít taky svůj podíl, seru ho už dost dlouho. Buď žárlím, nebo s ním nekomunikuju (mám za sebou asi 4měsíční depresivní období, kdy jsem byla totálně v pr....) Tohle všechno pro něj taky asi nebylo zrovna příjemný. Asi to trvalo tak dlouho, až se mu za tu dobu láska se srdce vytratila. Ale proč ho já pořád musím milovat. Sakra!
Iva
díky Ivuš, to víš, že se rozhodnu podle sebe, jen to probírám ze všech stran a nějak jsem se v tom ztratila. Mě je 29 a jemu 27. Asi už ho nebaví, aby mu holka s dítětem vysely na krku. Navíc blíží se léto a to on chce neomezeně trávit čas u rodičů, jako každé léto. takže takhle to bude pro něj jednodušší, když se k nim nastěhuje zpátky. Tam mu rozhodně nic chybět nebude.
misina1
vím jak moc bolí láska..mela jsem pocit že umřu bolestí..on mi dělal hrozne veci a ja ho beztak pořad milovala..je to hrozný
isabel
to je mi líto. Já mám taky nějakou smůlu, nebo to možná fakt bude mnou. Taky jsem si prožila svoje s bývalým manželem (ten nešel pro ránu daleko), pak s přítelem, který mi lhal snad i o tom, jak se jmenuje. Naštěstí jsem prozřela asi po 3 měsících, ale představa,že se z něj pak vyklubal údajně tipař na byty a já mu od svého bytu nechala udělat klíč...fuj. Ještě, že jsem se ho včas zbavila. asi jsem hodná, až jsem blbá. No nic, jdu domu zabavit se nějakou domácí prací Musíme být silné. přeju příjemný večer
Holky, myslím že život jde dál...já do té kaluže stoupla několikrát, furt jsem si říkala že už né a stejně. Jediné účinné je, když i když chceš pokračovat a ubíjí Tě to, tak to prostě skončíš. Dokážeš sama sobě, že to jde a zachováš si důstojnost k sobě.
No a pak si prostě musíš poručit, že už takhle ne.
A hlavně začít případný další vztah s hlavou na krku.
janis
misina1
ještě mne napadlo neco co funguje skoro vždycky.zkus delat uplně neco jineho ,jinak se chovej,než doposud.
Dělej drahoty ve smyslu toho,že nebudeš pokažde k dispozici když te bude potřebovat.třeba když bude chtit u tebe spat nebo jit s tebou někam.řekni že máš neco jineho v planu atd..chapeš jak to myslím.
Vždycky vetšinou nechceme to,co je nám podstrkováno,co máme snadno na talíři.musiš byt pro nej vice vzácná,trochu tajemná,nemužu tedka najit ty spravny slova.
bude mu to divné-musíš to ale delat dele,ne jen chvili a azse najet do stejnych kolejí.Hlavně mu nikdy neřikej že si to delala jen pro to aby začal žarlit atd..vyčital by ti to a už by si to nemohla nikdy zopakovat a byla by si tam kde si byla protže by si říkal že te má zase jistou.Mej se moc hezky.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.