Muži a my

Cizí přizná. Proč by to neudělal, to ho nic nestojí..........................

Jak dlouho mu to trvalo?

A nemá n á h o d o u on finty také na Tebe ? )
Iva

Jasně že má !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ale já je poznám. Takže se zas dělám blbou, jako že netuším...................

tak pokud ti řekl tohle, tak bych ho asi poslala někam...protože takový člověk není ochotný nic řešit ...

janis Promiň, ale já myslím, že pumpkin má pravdu. Ten můj je přsně ten typ co tyhle holky nemusí, protože už jsem tohle samozřejmě taky zkoušela. On chce mít vedle sebe rovnoceného člověka, který si sám se vším poradí, v podstatě je emancipovanější než já a to mě taky trochu štve, ráda bych se vrátila trochu k tomu starším modelu chlap-ochránce a živitel, žena-dobývaná květinka. I bych se ptala,obdivovala, ale na něj tohle prostě neplatí! anebo to tak dokonale neumím, jak psala pumpkin...

když tohle se taky líp radí než udělá.. Já být svoje kamarádka tak už si to taky dávno poradím, ale když jsem v tom zainteresovaná, tak je to daleko těžší než to vypadá.. A když je ochotný něco řešit, tak se třeba chvíli snaží, ale za další chvíli je to zas ve starých kolejích..

pumpkin tak asi máme smůlu, dokud se nenaučíme dělat dokonalý telata, aby nám to sežrali, tak nám asi pšenka nepokvete Leda, že by se ještě mezitím někde na světě vyšlechtili normální chlapi..

Pumpkin,
nedivím se, že Tě se.. dělat idiota. Ale Janis má kus pravdy.
Ano, je třeba dělat tanečky, když má být spokojený....
Jediný recept podle mně je, vybrat takového, který Tě hodně miluje a hodně se mu líbíš, takže Ti odpustí i nějaký ten úlet, kterého se člověk VŽDY dopustí, nelze jinak při tak blízkém "obcování".
Jak Miroslav Plzák, tak já sama před ním jsem si všimla, že v stabilním a spokojeném partnerství téměř vždy má trochu navrch ženská. Říkám trochu. /Že, Ivo/.
Co se výroku partnera Dejničky týče, chlapec evidentně myslí, že hraje prim. Dejnička je kočka a nebylo by od věci se poohlédnou i jinde, jen tak cvičně. Co by pán říkal na manželství? To je podle mně test jako prase. Když "zvolí", tak Tě doopravdy miluje.
A ještě se mi zdá, že muž otvírá své srdce, když otvírá peněženku.
Píšu staromódně možná. Taky mně štvě, že OPRAVDU svobodnou jsem se stala až po sňatku!!!
Když ty burany v práci slyším, jak se vyjadřují o babách bez partnera...
tak se ve mně všechno vaří.
Pa, dobrou noc.
Maria

jo to věřím ale pokud tě opravdu štvě tak to budeš muset udělat, jinak se v tom budeš motat do nekonečna a pokud už teď víš že to není dobré...věř mi že vím o čem mluvíš, je to těžké ale uleví se ti...samozřejmě nevím jak to přesně máte, těžko radit...budu držet palce

Dejni -
já jsem samostatná, rovnocenná, emancipovaná a mám svůj názor. Každopádně se ale nebudu s nikým trumfovat a ani se svým chlapem a ani s dětma. To mě ani nenapadne, to se mám ráda.
Každej ať si natluče. Pravda je věc subjektivní.
A k té společné se musíte dobrat, tak jak k rovnocennému partnerství.
Je to práce jako každá jiná.

Dejni co to je rovnocenný člověk? Když chce mít navrch a nechce si promluvit ? To jaksi nejde dohromady.....promiň, ale trochu se v tom asi hrabu, že? Ale všechno jde totiž rozřešit.

Vstupuju do diskuse - tento názor je suprovým, protože člověk má tři životy:

Veřejný,
soukromý
a tajný,

takže v soukromí se nechám dobývat,
veřejně se chovám ke svému postavení,
a tajně ? - To si myslím, jak jsem vyzrála na mužské s tou květinkou.... ))

Možná blbý názor, ale jsem šťastný člověk. Věřte mi. Jistěže mám dny bez nálad atd., ale prostě žiju. Nepřežívám. A chci být platná i druhým, ale také nezapomínat na sebe. To není sobectví. To je určitý druh sebeúcty....
Člověk se má mít trošku rád, protože pak je s ním zacházeno ne příliš pěkně, když i okolí vidí, že sám sebe nezajímá a sám sobě si je lhostejným. Je to otázka hranice, co si k nám okolí může dovolit, kde tu HRANICI POSTAVÍME.

Iva

Iva

Ještě vám povím co jsem udělala, když jsem začala se svým mužem chodit.
Prostě jsem mu řekla, že se nechci hádat, nechci mít napětí, že to se mnou není jednoduché, že mám svou hlavu, své zvyky, že ho nebudu šetřit, že ho nebudu litovat a že jak jsem vlastně náročná k sobě, tak budu i k němu. No a jestli to nepujde, tak to nepujde. A že vztah je jen na nás, jak si to uděláme. Že už jsem se jednou rozváděla a že už podruhé nechci. To ať raději nezačínáme nic a je to jen tak...a pujdem si každý svou cestou. No civěl na mě a tvářil se, že chápe.
A několikrát jsem se ho zeptala, zda to ještě chce zkusit? Že ho varuju.
No a tak to zkusil.....

Jinak holky - v lásce prohrává ten, kdo má rád víc.

janis

Iva

Marně pátrám, kdo by to tak mohl být, netuším, poraď prosím...

Trénuji "blbku",viš?

Dejnicka

Bohužel máš asi pravdu .... Nevíš o nějakém školení?