no napsaly jste toho zase moc,Kety-nádherný obrázek,ale já to tak vyjádřit neumím,např,dnes říkám mu,jsem hodně nastydlá'(jsem astmatička a při nachlazení se mi to zhorší)nemůžu dýchat,nechci aby mě litoval,já s tím žiju od 9 let,ale o to nejde,jeho přítomnost mi dávala pocit jistoty)chtěla jsem ,aby se o mě posteral,když je mi zle,odpověď byla,že se o sebe dokážu postarat sama
Sonik
...ty jsi úplně bezradná já to vidím, mně trvalo dva roky než jsem si ujasnila co chci a více co nechci, je to jen na tobě kam až jsi ochotná zajít, co ještě sneseš a kde už je ta hranice, že to dál nejde ... drž se
lena
Ahoj holky, musím si taky přisadit. Petrůů, ty jsi moje krevní skupina, sleduju tě na "plastice" a teď tady. Jak říkáš, není slepjejšího, než ten, kdo nechce vidět. A když tady kolegyně radí, aby si lena 66 našla koníčky a věnovala se svým zájmům, ten její to zase přebere po svém, a navíc, jestli je to žárlivec =majetnický ignorant, tak jí bude asi ubližovat ještě více. Neztrácej, holka, čas, jdi od něho. Většinou ženy zůstávají s tyranem, ne kvůli dětem, to je jen zástěrka, ale proto, že si nevěří. Bojí se postavit se osudu čelem, a věřte, že vím, o čem píšu. Jsem taky sama, po 20 letech jsem to ukončila, a zůstala se dvěma dětmi sama s malým platem. Ale bojovala jsem, je to už deset let, přežila jsem, jsem na sebe teď hrdá. Děti studovaly dva roky společně na VŠ, chytala jsem se každé činnosti, kde jsem nějakou stovku k dobru vydělala.Žili jsme skromně. Dnes je nám všem už fajn. Otec se o děti nezajímal v manželství, ani po rozvodu a nezajímají ho doteď.
Věřte, že se vždy najde cesta, jak přežít bez našich v uvozovkách chlebodárců. Jsou to jen chlapi, díky svým deseti dekům navíc mají pocit vládců světa.
Pa K.
Karl,
Tvoje slova můžu podepsat na 100%.
Chlebodárce jsem si pořídila až na stará kolena, ať vyzkouším v životě všechno....
M.
Maria,
už jsem zapoměla, a vyzdravěla jsem z té letargie. Lepší je, nevzpomínat na zlé, je třeba se dívat dopředu. Možná, že teď, když jsem potkala muže, který mě má rád, tak to mám za odměnu. Je to krátká doba, ale je to příjemné.
Proto, jestli můžu poradit Leně 66, tak radím, udělej ten krok první, než ho udělá on a vysměje se ti. Jsi ještě mladá, nejsou všechny dny sečteny, a někde na tebe jistě čeká štěstí. Taky jsem nejlepší léta věnovala člověku, který o mně vlastně nestál. Ba, dokonce nestál ani o svoje děti. Už jsem litovala dlouho, ale život jde dál, není nikdy pozdě začít znovu. Raději pozdě, než nikdy.
Pa K.
Vlastně jsemm to chtěla napsat Leně a všem ostatním, které hledají odvahu postavit se na vlastní nohy.
Maria,
ty jsi se vdala teď? Jsi snad novomanželka??? Tak to blahopřeju. Ale co, všechno se má v životě zkusit. Jak říkám, raději pozdě, než nikdy. Sice nevím, na jak moc stará kolena, ale jistě jsi to cítila i srdcem, a né jen rozumem. Nebo se mýlím?
Pa K.
Karl,
novo přímo ne, už je to 7 šťastných let. Jasně že ne rozumem- to nejde. Říká se- "nevymyslíš živého psa".
Ivo,
člověče, ten kluk teda vůbec nemá zlý vkus! Nebo psal i bříškům???
M.
Leno,
nakladatelství "Portál". Autor Al Marrewa- je to chlap.
Budu to číst opakovaně. Vyšlo to v roce 2002. Kdyby jsi to nesehnala, tak Ti to půjčím, mám ji z knihovny, ale třeba někde bude.
M.
Tajzo,
obdivovala jsem Tě za Tvoji pracovitost, ale teď Tě obdivuji z za Tvou statečnost. Věřím, že se Ti vše vrátí v dobrém a je pěkné, že Ti syn pomohl.
M.
Tajza
moc s tebou souhlasím, a cítím. Hlavně, že je to za náma, i když mě manž.(ani se mi to nechce napsat celé) fyzicky nenapadal, jen mě ponižoval tím, že měl kolem sebe plno ženských, s nima se radoval. A s kamarádama chlastal, chodil domů v noci, rodina ho nezajímala.
20 let jsem čekala, nevím na co?????
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.