Muž - živitel - jaký máte názor?

A já jsem neskutečně nešťastná, že jsem to neudělala. (Nyní ksem ve fázi sbírání sil)

A taky si myslím, možná uvažuju předpojatě a zcestně, ale že je dobrý si "sjednat" pořádek hned na začátku
Věřím tomu, jak se říká - že chlap je sice hlava, ale ženská je krk, kterej s tou hlavou otáčí
Prostě třeba nechápu, že je teď takový trend, aby ženská za chlapa zaplatila na rande. Tohle by mě nikdy nenapadlo, vytáhnout peněženku a platit chlapovi večeři nebo mu kupovat lístek do kina, když vedle mě stojí, no hanbou bych se propadla a takový by u mě okamžitě ztratil veškerý kredit.
Nebo kdyby mi nepřinesl už poněkolikáté na schůzku žádnou pozornost, dáreček, kytku nebo blbou čokošku třeba. Tím už to začíná..
A je úplně jedno, kolik vydělává a kolik já. Když nemá na pravé šampaňské a kaviár, tak mne pozve do útulné pizzerky na pizzu, ale zaplatí ji!!
Pokud by mi na tom chlápkovi už od začátku záleželo a nechtěla bych ho hned po prvním trapasu poslat k šípku, na rovinu bych mu to řekla. Že očekávám, že se bude chovbat jako gentleman, že jsem na to zvyklá a tak to vyžaduju.
Klidně jsem šla s klukem kolem klenotnictví a ukázala na náramek, že se mi líbí a že ho chci
Mám zkušenost, že se dá chlap v začátku ještě hodně zformovat, pokud to není vyloženě skrblík prosáklej do morku kosti, ale třeba "jen" neměl dobrý příklad v rodině..

No to je špatný. Taková baba, to je druhý extrém, to manžel měl známého, co vydřel velké peníze, doma udělal stojku a nezbylo mu ani na pivo v hospodě. A ta jeho ověšená šperkama, byl všem chudák pro smích, i když to myslel dobře, bohužel narazil na takovou saň, přitom jiná ženská by si ho hýčkala
Zase určitě by ten chlap měl zůstat chlapem, měl by taky umět dupnout a rozhodnut, ne se bát manželky. Zkrátka nějaká rovnováha..

Tygřice: jj...... i já jsem připravená svého muže hýčkat, psychicky podporovat ohledně práce a rozhodování atd. Ale není tam ta rovnováha. Já očekávám - muž živitel.

Prostě smůla - oni se brali v 18-ti a znali se chvilku a podle toho to dopadlo. Teta se za ty roky pěkně vybarvila. To poslední dítě si vydupala, viděla, že už jim to nefunguje a myslím, že jí bylo dost jasný, že by neměla ty příjmy jako dřív. Teď jsou rozvedení, strejda má úžasnou přítelkyni a teta si shání podivné živitele přes seznamku na internetu Jenom si říkám, chudáci ty děti

Jasně, to je potřeba. Možná je pravda, že takový ten typ živitele rodiny je zase o něco málo ješitnější, vyžadující více podpory, obdivu, uznání.... A ne každá ženská by mu tohle byla schopna poskytnout. Ale já osobně s tím vůbec nemám problém, naopak, ráda ho pochválím, polechtám mu ego (hlavně co se týče práce a toho zabezpečení rodiny, ale i jeho samotného), dávám najevo, že je pro mne ve všem ten nej nej*
A jak jste to měli na začátku - jestli se můžu zeptat?
Nešlo by ho ještě trochu "převychovat"?

je to pohodička,nemusíme si pak vyčítat kdo co platil a kdo neplatil máme ve všem pořádek.Oba jsme podnikatelé tak sme jakoby na mateřské byli oba,takže ani při mateřské jsem na něm nebyla závislá.

Tygřice

Chápu to stejně.

Přesně to jsem udělala a dostalo se mi "hodnocení", že jsem pěkně rozmazlená .... Prý to není fér.

Danda28

To je ideální a určitě mezi vámi panuje důvěra, co je moje, je Tvoje .

tohle bych taky nesnesla a takto to u nás nechodí. On se stará o věci kolem domu, v domácnosti od něj nic ani nechci, nehledě na to, že má časově náročnější práci a k tomu ještě ve svém věku študuje VŠ. Já nejsem rozhodně typ, který by se nějak extrémně staral o chlapa, to ani náhodou, spíš se nechávám hýčkat já

A kolikáté ro bylo rande a co udělal on? ...bejt chlap tak nevím...buď bych jakože bez většího zájmu přitakala že je hezkej a pak ho potají koupila a překvapila a nebo tě rovnou do toho klenotnictví zatáhla a "donutila" k dotažení prstýnkem, řetízkem a naušničkama...fakt nevím...oboje je romantické...ani nevím co by se líbilo mě, možná ta spontálnost...když to je těžký, já naposled randila v 16...to už si ani nepamatuju.
Mno možná si to děláme taky samy...mě by asi ani nenapadlo ukázat na náramek a říct, že ho chci! Spíš ze začtku hrajeme hrdinky a holky do nepohody, ne? ...což asi není úplně ono, protože v nás stejně ta romantická dušička dříme a chceme být obletované, dobývané a rozmazlované - která ne! Ale chlapům ukazujeme opak...tak kdo se v ná má vyznat
Zažila jsem jednoho, který vždy před návštěvou restaurace, kterou vybral, se neopoměl nahlas pochválit jak dobře vybral, že je i docela laciná...tak to znechutí už předem...nevadilo by mi, že vybere levnou restauraci, ale že to ještě zdůrazňuje...no svoji šetrnost tedy nedával najevo příliš přitažlivým způsobem...

monča

Takovéhle hlášky taky nesnáším. "Dobré jídlo a celkem levné ...." Kdo o tu poznámku stojí? Jakoby říkal "dobrá baba a moc nestojí" No nekup to.

Jinak my máme společný účet. Nejprve jsme měli jeden a na ten chodila manželova výplata (jestli se tomu tak dalo tenkrát říkat) a přídavky na mě - ještě jsem chodila do školy, když jsme se brali. Později jsem dostávala peníze v hotovosti, tak jsem po příchodu udělala stojku něco jsme nechali a zbytek dali na účet, z toho se platilo vše a staral se o to manžel. Později jsem si udělala živnosťák a byla povinnost mít vlastní účet, takže jsme měli každý svůj, ale stejně jsem dostávala prachy na ruku, takže na něm byla akorát oběšená myš a chodily upomínky, že dlužíme za provozování, tak jsme ho zrušili a udělali druhou kartu ke společnému účtu, abych si pořád nemusela říkat o peníze. Tam šlo porodné, mateřská, rodičák...vše jeho i moje...o větších věcech se radíme...zpočátku jsem taky trochu měla divné pocity a radila se o každém prdu, tedy jaké koupit dětem bundy - jedna by nebyla taková částka, ale jak se musely koupit hned dvě najednou, tak to prostě vyskočilo a mě to bylo blbé...ale pochopila jsem, že je mu to milejší, když toto obhospodařím sama a dle svého uvážení, než když ho tahám po všech možných obchodech s pidi věcma, kterým nerozumí Já zase oceňuji, že mě nezahlcuje detaily při výběru sekačky Máme prostě vzájemnou důvěru... Co je myslím docela dobrá věc, pokud je společný účet - stanovit si nějakou maximální částku, kterou každý může najednou utratit bez porady s tím druhým, to je docela fajn a dává to pocit svobody pro obě strany a zároveň jistoty, že ten druhý v návalu euforie před výlohou nevysaje účet až na dno

pumpkin
Přesně! Taky se mi vždy otevírala kudla v kapse ... jako kdyby se chlubil, že ten dárek koupil ve výprodeji, brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr nebo že dostal 2+1 zdarma, tak mohl obdarovat mne, matku a svojí sestru...uaaaa...to bych prrrrrchalaaaaa

tak to jsem přesně já a asi většina holek

mě překvapuje kolik s vás má společný účet s manželem, co já znám ve svém okolí, tak to snad tak nemá nikdo. Nemluvím o začínajících manželstvích, ale o těch co už trvají delší dobu, tak je pak je vztah o něčem jiném.
Obdivují Natýska, takto bych já žít nemohla, neumím si představit, že bych byla doma a věnovala se domácnosti, ale je to každého věc.