Muž vodnář, žena váhy

cca dva měsíce jsem se scházeli, podnikali různé výlety atd. Poté mě začal představovat svým kámošům, kterým neustále omílal, že jsme jenom kamarádi. Mně samotné to taky párkrát zopakoval, že jako neví jestlí jó nebo néé, a že mi nechce nic slibovat a že mi nechce ublížit, a podobné kecy. . Asi po čtyřech měsících od seznámení mě seznámil s rodiči, a tak nějak mě začal označovat za svoji holku. Teď je to půl roku, jsme spolu denně a plánujeme společné bydlení a budoucnost..

Buď s ním a dej mu čas. Pokud ví, co cítíš, tak si myslím, že se to vykrystalizuje ve tvůj prospěch. Držím pěsti.

Má rada - neptat se. On ti na to stejně napřímo neodpoví, stáhne se. Co mám já zkušenost s Vodnářem, jak cítí, že jsou do něčeho tlačeni, i když ty si nejsi vědoma toho, že bys na něj naléhala, utečou. Musí si na to přijít sám. A za tebou přijít sám. My neustále hráli hru na kočku a na myš...já se přiblížila, on ustoupil. Přiblížil se on, couvla jsem já. Kolikrát mě vytáčel svým chladem, připadlo mi, že snad žádné city nemá, ale za čas jsem přišla na to, že je to taková obrana, jakoby se bál projevit se. Než začnou k někomu něco víc cítit, věřit mu, trvá to dlouho. Jo, a nějaké slzy, fňukání...na ně neplatí. Toť aspoň má zkušenost. Hodně mě naučil, chovat se jinak. Někde jsem četla, že žena nemá počítat s tím, že Vodnář se bude chovat tak, jak se chovají ostatní zamilovaní chlapi... podle mě, je to pravda.

Tak jak pokračují vztahy s Vašimi vodnáři dámy?

U mě úspěšně. Začali jsme rekonstruovat bydlení. A stále se mi osvědčuje taktika příliš netlačit, i když něco chci. Spíš ho k dané věci dotlačit oklikou, aby měl pocit, že to ON sám. Ale takový jsou asi všichni chlapi nejen Vodnáři. Hold chlapská ješitnost.