Můj přítel se mnou nespí

Reaguji na Maričkaa:

Mám to skoro to samý, taky se snažim a přijde mi že se proset musí přemáhat a navíc poslední dobou už to začíná bejt dost o ničem, fakt nevim co mám dělat ...jsme spolu přes tři roky , ze začátku to bylo super a tak po roce a půl se to smrsklo na dvakrát do měsíce a to mi fakt nestačí JInak je všechno super, ale jak už tady někdo psal, připadá mi že mě bere jako svojí mámu , asi se o něj budu muset přestat starat a nevšímat si ho, jinak nevim co s tim... je to děs

Nevím co je na tom špatného když se uspokojuješ sama to není jen pro chlapy Dala bych mu to najevo,že mi to vadí,sex ke vztahu patří.Je divné ,že to nechce...to slyším snad poprvé ..Možná v tom je něco jiného.. Něco ho trápí.. nebo taky na něm ho může něco trápit.. a nebo je na kluky!

Ahoj holky, hledala jsem tady diskuzi na toto téma, neboť se týká i mě. Velmi by mě zajímalo, jak je na tom teď Meggy, protože 80% příspěvků je, jako by mluvila za mě. Jsme spolu tři roky. První sex byl po 3 měsících, já tedy chtěla dřív, ale on se k ničemu moc neměl. Z prvního sexu jsem byla kapku zklamaná, ale řekla jsem si, no což, musíme se nějak sehrát. To se nám podařilo, i frekvence co 3 dny mi vyhovovala, ale toto trvalo tak ten první rok a pak se ta frekvence prodlužovala, že teď je o jednou za měsíc nebo tři týdny. A došlo to do takového stádia, že u toho pořád něco řešíme, začnem, on mi dělá to, co si myslí, že mi dělá dobře, po chvíli na mě koukne a když vidí, že nejsem v sedmém nebi, tak se ptá, co je, tak jakoby technicky přejde na jiný pohyb a za chvíli zas kontroluje, co mi to dělá a když nic, tak se strašně diví. Já bych chtěla takový spontánní sex bez mluvení, ale mě příjde, jakoby si řekl, že půl minuty mě bude hladit na prsou, půl minuty tam dole a furt se kouká co mi to dělá. Když mu řeknu, že se mi takový sex nelíbí, tak se naštve, že to milování kazím a je po všem a já zas můžu tři týdny čekat. Když jsem na něj vytasila, že mi tato frekvence nevyhovuje, tak stejně jako na Meggy na mě udeřil, že se přece nerozejdem kvůli sexu - taková nepotřebná a nedůležitá věc, že si to o mě nemyslel. Je pravda, že mě všude odveze, strachuje je, nakoupí, trávíme spolu čas, máme si co povídat, je nám spolu fajn. Jako kamarád je super, ale jako milenec, je to bída. O objímání si říkám, to se nevykrucuje, francouzské polibky byly snad jen na začátku, ted ho do nich musím nutit, takže si připadám pro něj nepřitažlivá, když se se mnou nechce ani líbat, ani moc sexovat. Dříve se uspokojoval i sám a přitom jsme sexovali, ted už ani to ne. Samozřejmě, je unavený z práce, má ji fyzicky náročnou, ale když ho chtěli přeložit do kanceláře, tak tam nechtěl, že by neměl žádný pohyb. Taky mi vadí, že na ulici jdem jak kamarádi, za ruku mě nevezme, jen když si to vydupu a to to vydrží tak minutu a jen co to jde, tak mě rychle pustí a když mu to vyčtu, tak že prý je to sranda. Bydlím u nich doma, takže jde jen o to se odstěhovat, nemáme děti, mě je 26, jemu o rok míň. Zrovna předevčírem se docela snažil, protože já už tak nějak rezignuju, protože jeho odmítání mě nějak zbavuje citů k němu, už nemám potřebu mu psát jak mi chybí a jak ho miluju, tak to asi nějak vycítil a snaží se, ale já s bojím, aby se ty city ještě vůbec vrátily. Tak nevím co mám dělat. Nemám pocit, že mám tak pádný důvod k rozchodu a taky bych mu nerada ublížila.

pro mě by to teda pádný důvod k rozchodu byl, co to jako je? mizerný sex? ok, třeba je unavený, vystresovaný nebo něco, ale žádné polibky? držení za ruce? ... vnímala bych to jako konec intimity a pádila od něj

Francouzáky byly jen na začátku, když nebyl sex, to držení postupně přestalo. On si to neuvědomuje a jak mu něco vyčtu, tak sranda. Nechce mě teda ani moc orálně uspokojovat, kdežto já musím (nevadí mi to), ale pak to od něj beru, že se mě štítí nebo co, stejně tak s tím francouzákem. Chybí mi, že mě třeba někde na veřejnosti nevezme kolem ramen a nedá mi sám od sebe pusu. Ze začátku mi to nevadilo, říkala jsem si, hl. když to bude dělat doma. Ted za ním doma jdu, že chci obejmout, tak napřed říká "neeee", pak mě teda obejme a hned jde, že musí na záchod, nebo něco udělat. Byli jsme v létě 2010 i 2011 u moře a na obou jsem si poplakala, že nejsme jak ostatní páry - zamilovaní, ale jak manželé min. po 10 letech. Nechtěl se nechat a ani mě fotit, já čekala, že když je dovča, že bude odpočat a bude sex, ale na první dovolené i té druhé jsem si to musela vydupat, musela jsem se koukat, jak se jiné páry na dovči k sobě mají, fotí se, ať mají vzpomínky a ten můj nic, jen jsem na pláži měla oči pro pláč a tudíž představa o další dovče, no už se mi s ním na žádnou nechce. Seznámili jsme se v klubu, kde jsme oba tancovali, ted už ho to nebere, což beru, ale zas mě nechce pustit samotnou, abych šla s kamarádkou, to jde raději s námi a zkazí mi zábavu, když chce jít ve dvě domů (párty je i do , přicházíme tam v 23h.A taky ze začátku stále ze mě páčil, kolik jsem měla sexuálních partnerů, když se dověděl číslo 4, tak s ním půl roku nebyla řeč, nechtěl sex, říkal, že to asi nezkousne, hodněkrát to bylo na rozchod, protože jsem to nechtěla poslouchat, jak mu to vadí, protože já o jeho býv. partnerkách nic moc nevím, byla snad jen jedna to kdoví jeslti ještě. Říkal, že by si přál, abych byla jeho první.

Jak musíš?! To nechápu.

Tak na to bych neměla.

Reaguji na Simeek:
Jsi opravdu v nepříjemné situaci. Tvůj partner se chová opravdu dost zvláštně a pokud to s Tebou nechce řešit, tak jsi ve slepé uličce a nemáš moc na výběr - spokojit se s takovým vztahem nebo se rozejít.

Reaguji na Simeek:
Je to smutné číst a asi to musí být smutné prožívat.. je mi o dost více než tobě, ale v takovém vztahu, totálně bez sexuálního a milostného náboje bych nedokázala být. A asi to sama cítíš..
Jen seber odvahu a jdi rychle do pryč, do života .. ženská má být přece milovaná

Reaguji na BíláVrána:
Hezky napsáno.

tak to začíná být čím dál "lepší". Já bych na to asi neměla a ukončila to. Co to je za partnera, když v tobě vyvolává pocit, že se tě "štítí"? Já bych asi docela pěnila. No stejně si dobrá, že si to vydržela tak dlouho. Nechápu proč tak lpí na tom kolik si měla partnerů a že by chtěl aby si byla jeho první ...

Reaguji na Adka:
No, jsem zpočátku měla pocit, že čtu příběh rezignované ženy středního věku a pak - věk 26 let, jemu 25. To bývá obvykle sex na vrcholu, už si to oba začínají umět užívat. Co pak, až budou starosti, děti..? Po deseti, patnácti letech ? Tady by ale nebylo ani z čeho ubírat plyn ..
Držím Simeek palce

Reaguji na Simeek: ahoj, jsem na tom tak, že jsem velice šťastná. A to proto, že jsem se s ním tehdy rozešla a tak to i zůstalo. Byly chvíle, kdy mi bylo smutno, ale pochopila jsem, že mi není smutno po něm, ale pouze po společných zážitcích, chvílích, výletech. To nebyla láska. To bylo přátelství - i když ani takhle se to nedalo nazvat. To byl spíš jeden velký omyl. Moje city strádaly, sebevědomí bylo na bodě mrazu a ještě chvíli takhle žít, tak skončím na antidepresivech.
Z jeho strany to bylo zrovna tak - držení za ruce, občas obyčejná pusa, občas pokus o sex (což skončilo vždy fiaskem), jinak nic. Naprosto rozumím tomu, jak Ti je. Nechci nikomu špatně radit, ale myslím, že když Ti řeknu - rozejdi se s ním, tak to nebude vůbec špatná rada. Máš právo na lásku se vším všudy. To, co Ti projevuje, není láska, ale vrchol zabedněnosti. Pokud v tomto vztahu setrváš, stejně za pár měsíců nebo roků zjistíš, že to byla ztráta času a budeš toho litovat. Vidím to s odstupem a opravdu mohu říct, že jsem promarnila 4,5 let života s člověkem, který si mě vůbec nezasloužil.
Hlavně se nenech zlákat jeho případnými řečmi o tom, že Ti slibuje, že se změní..... Takový člověk se nezmění. Možná se bude chvíli "snažit", přetvařovat, přemáhat, ale stejně to jednou skončí ve starých kolejích. Tohle je prostě v něm. Nepotřebuje sex, mazlení, líbání. Někdo to tak prostě má a nikdo s tím nic nenadělá.
Začni myslet na sebe

přesně tohle dělal i ten můj bývalý partner. Když jsem se s ním začala mazlit, tak najednou strašně potřeboval pít, takže odešel do kuchyně. Pak se vrátil, já se zase o něco "pokoušela" a zase potřeboval jít na záchod. Potřetí jsem to už radši ani nezkoušela.
Nebyl víkend, který bych neprobrečela. Nebyl den, kdy bych se kvůli tomu netrápila. Dokonce jsem si začala sama sobě namlouvat, že ten sex není tolik potřeba, že stačí jednou za měsíc nebo za 2 měsíce nějaké mazlení.... Teď vidím, jak moc jsem byla blbá a vůbec tomu nemůžu uvěřit, že jsem s takovým magorem strávila tolik let.

Holky děkuju za Vaše názory, já už jsem skoro rozhodnutá pro rozchod, budou mi chybět jeho blízcí, jsou super. V létě jsem s ním furt jezdila na kole, to mě neskutečně chytlo, teď se budu muset vrátit domů, do pokoje k bráchovi, což se mi moc nechce, ale chybí mi i město, kde jsem vyrůstala (jsou od sebe 17 km), taky s dojížděním do práce to bude horší. Šla bych do podnájmu, ale zas ty náklady budou o tolik vyšší. Jinak ještě dodám, že nápadníků mám dost a mám i kamarádky, které mi aky říkají ať jdu, že mě i přestěhují. Jenže když on se teď tak snaží a co když mi začne chybět. Až po mě někdo bude chtít sex neustále, co když se mi pak zprotiví a řeknu si, jak jsem mohla mít klid, ale jasně, i moc je špatně i málo je špatně. Nejvíc mi vadí, že tam není to jiskření mezi námi. Když jsem příteli řekla, že když on nechce se mnou milovat, tak že ostatní by určitě chtěli, tak mě hned uzemnil, že dnešním chlapům jde jen o to se s ženskou vyspat. Já jsem střelec, takže optimista a vidím budoucnost růžově (teda s tímdle moc nevím) a on je zas pesimista, že už bude jen hůř, ať jsme zas sebe rádi a že co bych chtěla, že je nám spolu fajn.

On si možná myslí, že mě má jistou, ale zas vím, že pokud budu dlouhodobě nespokojená, že jsem schopna odejít.

On mě taky nepochválí, neřekne, že mi o sluší, to jedině na kole, když jsem v cyklistikém dresu, což je dost málo a přitom nápadíky bych jinak měla.

I to orální uspokojování, teď už u toho tolik neremcá, ale byly doby, kdy se vymlouval, že je to "kyselé"...A když jsem mu řekla, že jestli mu na mě něco vadí, ať se mnou nspí, tak neřekl, že by mu něco vadilo. Když jsem mu řekla, jeslti nemá probém, tak prý nemá, u doktora byl a nic mu neřekl. Už jsem se pak bavili do budoucna, že si koupíme byt, bude dítě atd, ale teď jsem moc ráda, že ještě nic nemáme, a kdyby to chtěl teď hned, tak bych stejně do koupi bytu nešla.
Když to tak analyzuju, tak na začátku byl takový zdrženlivější, pak teda přišla ta doba, kdy se řešili mí partneři bývalí, to bylo na rozchod co 14 dnů, ale tehdy jsem ho milovala a přišlo mi jako katastrofa, že bych o něj přišla a vyčítala jsem si, že těch chlapů nebylo méně. Asi ještě chvíli počkám, jak to bude pokračovat, nebo řeknu, že si dáváme pauza a odstěhuju se domů. Už teď nám na Vánoce všichni přáli, ať přijde miminko, já si tak stará nepřipadám a mimčo ještě tak dva roky nechci.
Jsem se nasmála, když jsem tu na omlázku četla diskuzi Pharmatex (spermicidní krém, který i my používáme) a slečny se bavily, jak dlouho vydží to balení - jedna psala, že 14 dnů a druhá, že dva dny, je na 10 dávek, no a my ho máme už od května a pořád tam min. jedna dávka je .

Reaguji na Simeek: víš on se třeba začne pořádně snažit, když mu řekneš, že uvažuješ nad rozchodem. Chvilku mu to vydrží, ale po nějaké době to zase bude o ničem. Vím to z vlastní zkušenosti. Když chlap stráci zájem o sex, tak je to většinou tím, že už ho dotyčná nepřitahuje