Můj přítel/manžel je chorobný workoholik

Já patřím mezi "zelené vdovy", manžel je od rána do noci 6-7 dní pryč. Za ty roky jsem si zvykla, když ho s dětmi chceme vidět, tak jedeme za ním, poslední rok se snaží vozit si práci víc domů. Můj manžel taky básnil o rodině a dětech, nakonec jsem n to byla od začátku sama, moc se doma nezdržoval. Musíš si asi urovnat, co chceš, jestli manžela doma od 15:30 k dispozici ale třeba bez peněz, nebo pracovitýho chlapa, kterje vás sice zabezpečí ( v dnešní době), ale holt se uvidíte málo.

Já mám workoholičku maminku a je to děs... sice se to po Vánocích a na Vánoce trochu zlepšilo,ale stejně / Pracuje taky doma (vedle v baráku má kancelář) a je tam od 7 klidně do 2-3 do rána,pár krát se stalo ,že jela non stop a nešla ani spát. Pracuje i o víkendu-na dovolené moc nejezdí,max. 1 za rok. Žádný jiný koníček nemá,žije jen prací. Ještě,že už se za rok stěhuju,pr. mi to leze na mozek.

Ahoj, mám úplně stejný problém, jen jsem s přítelem už dva roky...
Říká, že pracuje pro nás a já vím, že ano....Ale!! Mám strach, že s tím nikdy nepřestane, že bude pořád jen v práci a na rodinu nakonec nebude mít čas.....
Hodně jsme to spolu řešili a i on uznal, že má sklony stát se workoholikem, proto jsme si pořídili pár knížek o vztazích a přesně si stanovili čas, kdy budeme spolu.
Taky jsme si promluvili o tom, že až si přítel splní své aktuální cíle (naše rodinné hnízdečko apod.), v práci zvolní tempo a čas, který ušetří bude patřit jen nám...
Taky si připadám hrozně nevděčná, když mu vyčítám práci, ale na druhou stranu vím, že na každém vztahu se musí stále pracovat (k manželce, dětem...) a já se nikdy nechci rozvádět, takže se snažím sebe i přítele vzdělávat v tomto oboru

to je taky pravda, uvědomila jsem si, že bych nechtěla chlapa, který je sice doma často (nebo dokonce pořád), ale nemůže si dovolit plnit své rodině sny, zaplatit dětem školy a dopřát i manželce ( budoucí) tu kapku luxusu, o které se mluví v jedné reklamě
Když chybí v rodině peníze, také se to hodně odrazí na vztazích, lidé se kvůli nim hádají a jsou nešťastní, že si nemohou dovolit to, co by třeba chtěli...Tak musíme být rádi, že ti naši muži, nám chtějí zařídit život bez počítání každé koruny...

I když vím a cítím, že by byl raději se mnou po večerech a trávil čas jinak než v práci, v té práci je, protože té práce má hodně a protože se tam navíc realizuje a baví ho to. Já ho podporuju, jsem na něj hrdá, že je úspěšnej a můžu k němu vzhlížet. I on je hrdej na mě. Mám čas na sebe, protože chodí až pozdě večer, ale říkám si, jestli se dá na tohle zvyknout, protože mi prostě chybí, že spolu víc nejsme, než jsme... Myslíte, že se ty priority vážně změní? Nechci ho měnit, chci ho takovýho, jakej je, jen jestli věřit tomu, že tý práce bude míňa on poleví...

reaguji na Ladynku...-já myslím že to má snad v pořádku,ne?Nevím...,píšete že je rodinný typ,i vy,jak plánuje koupi baráčku..,čas si na vás udšlá,navíc píšete,že pracuje doma...-to jsou pomalu ideální kombinace!