Motivace pro dodržení vyváženého režimu - jak?

Před odchodem domů si dej něco, třeba malou konzervu tuňáka. Ihned po práci jdi cvičit nebo běhat. Potom uvař oběh, i polévku a salát, je to hodně velký objem, Večer už jenom jogurt. jsi plná. Brambůrky nesmí do domu. Taky si večer dám skleničku vína, ano, po jogurtu. Takhle to funguje u mně. Sýry taky kupuji jen výjimečně.

Po práci cvičit - je to docela náročné, když ráno vstávám o půl páté, abych stihla začátek směny a domů se vracím večer v sedm a druhý den ten stejný kolotoč. Když přijdu z práce, mám co dělat, abych si stihla uvařit na další den (všechna jídla si chystám dopředu a vařím si sama), většinou skončím tak v devět, sednu na půl hoďky k telce a jsem ráda, že bouchnu do postele a chrápu...
Samozřejmě si jsem vědoma, že kdybych ty "špatné" věci nekupovala, tak ani na ničem ujíždět nemůžu, ale to se dost špatně - přítel tyčinky, jednohubky, sýry, atp. miluje a nebudu mu to přece upírat.. On patří mezi ty, co můžou sníst cokoliv. A já se neumím na něho jenom dívat, jak si dává a u toho slintat

Tak ty špatný věci nekupuj Je to o tvém rozhodnutí a chtění.
V tom ti nikdo jiný nepomůže.

Macaron, to je jako kdybych to psala já. Mám ten samý problém. Vyhovovalo mi, že jsem si objednala krabičkové jídlo na celý den - což mě drželo v tom, že když to stálo tolik, tak si to na večer přece nepokazím Pak jsem se tak nějak hodila do klidu a více méně to zvládám dodržet i když už krabičky nemám.

a ptala jsi se ho, zda by tě nepodpořil? přijde mi to jako klasická výmluva typu přece nebudou trpět jini mou dietou a ja chudinka mám slabou vuli, a oni mi to jedí pod nosem....

On by mě podpořil hrozně rád, protože ví, že jsem nešťastná, ale mu zkrátka většina těch zdravých a "správných" věcí zkrátka nechutná. Já vím, že to zní jako výmluva, ale je to pro mě dost složitá situace. Roli v tom hraje i to, že zdravější věci typu cottage a jiné čerstvé sýry, jogurty, tvrdý sýr, ryby, maso všeobecně - to jsou všechno drahé věci, máme co dělat abychom vyšli jakž takž teď, natož kdybych měla kupovat zdravou stravu pro oba. No ale jak říkám - můj největší problém není to, že bych nevěděla JAK se stravovat, ale že nechápu, proč, když celý den vydržím jíst předpisově, to večer bezhlavě zahodím
Desty: jo, tak nějak to u mě bylo, když jsem si tehdy zaplatila toho výživového poradce. Stálo to dost peněz a tak nějak mě to vnitřně namotivovalo, že tentokrát to prostě dokážu.

Přijď domů, sbal přítele a jděte se projít. Třeba potom už nebudeš mít náladu luxovat ledničku. Ta procházka může být klidně svižná a dost dlouhá

Dík za radu, tohle určitě začneme praktikovat a už se na to moc těším - příští týden si jedeme pro pejska a jsem natěšená, že s ním budu moct trávit čas v přírodě a svým způsobem mě to i donutí se hýbat, protože samotnou mě to nebaví a přítel je taky ne vždy doma
Jenom doufám, že nevyluxuju ledničku v tom mezičase jak budu mít hlad když přijdu domů a než vyrazíme...

Třeba na to nebudeš mít čas ani chuť, než vytřeš loužičky, přejde tě to

Když jsem byla na dietě pomahaly mi moc bylinné tablety s piperinou. Ne měla jsem chuť na sladké nebo hlad na jakékoliv jídlo - ne měla jsem problemů aby prostě držet dietu a ne myslet stále na jídlo.

Když jsem byla na dietě pomahaly mi moc bylinné tablety s piperinou. Ne měla jsem chuť na sladké nebo hlad na jakékoliv jídlo - ne měla jsem problemů aby prostě držet dietu a ne myslet stále na jídlo. Ne věřim že pouze berouc nějaké tablety zhubneme 15 kilo ale bylinné tablety jako podpora diety fungují opravdu dobře.

Promin, ale místo tyčinek a chipsu každý den po jídle, si nemužete koupit kvalitní jídlo, abyste si uvařili?

co před těma chipsama večeříte?

A na jídlo nemáte a pořizujete si psa?

To se taky časem změní. A hlavně to není jen o tloušťce, ale především o zdraví. Naše tělo je odolné, ale časem se to projeví.

A vyhovuje ti vůbec taková práce? Někomu třeba delší směny (12 a více hodin) vyhovují, že má pak volné dny, kdy dožene to co během "pracovních dnů" nestíhá, ale někomu třeba ne. Sama jsem chvíli pracovala dvanáctky a po čase jsem zjistila, že to pro mě prostě není, že většinu volného času pak trávím vzpamatováním se z náročných pracovních dnů a vlastně v životě nic nestíhám. Mimochodem jsem během této doby, taky zkoušela o něco zhubnout, protože jsem přibrala, ale absolutně to nešlo. Myslím si, že prostě moje tělo takovýhle biorytmus neakceptovalo.

Já to jenom shrnu:
1/ chutě a pažravost = buď špatná výživa, anebo špatný život (pod tím si představ co chceš)
2/ přejídání ve chvílích volna = nenaplněnost, nuda, vynahrazování si něčeho, co ti chybí a snaha uspokojit se tím nejpřístupnějším a nejrychlejším, co je na obzoru (což u většiny lidí vlastnících ledničku je právě jídlo)
3/ stereotyp nepříjemný práce, vaření, přejídání, chvilky u TV a následně spánku = otrávenost, ze kterých vyplyne většinou zase hlavně přejídání (viz bod 2/)
4/ myslet si, že jinak to být nemůže, že to je "normální" život = odsouzení se k tomu, že už to jinak nebude a že to takhle budeš mít celý život (a co ti pak zbude jinýho, než se aspoň večer přejídat, aby sis dopřála aspoň nějakou "radost"?)
5/ přítel, co může údajně sníst cokoliv a je štíhlý = přítel, který pravděpodobně do pár let bude obtlouslý, protože tělo má svoje mantinely, co zvládne, ale jednou už toho na něj bude moc, anebo bude nemocný, a to ze stejných důvodů
6/ přítel, co sice ví, že tě to trápí a že tě svým jídlem svádí a udržuje v nespokojenosti = přítel, který je sobec, kterýho by zřejmě víc trápila absence večerních čipsů a tyček, kdyby je neměl
7/ závěr: Tvůj současný život patrně stojí celkem za houby, takže ti zbývá jenom to jídlo, potřebuješ se nějak odreagovat, nějak si "užít" večer - ty totiž nejsi tak utahaná z práce jako takový, ale hlavně z toho, že moc dobře víš, že nežiješ, jenom přežíváš a nic ze života vlastně nemáš. Takže hlavně se zamysli nad svojí existencí nějak komplexně (pes tě nevytrhne, akorát ti přidělá starosti). Práci třeba jen tak změnit nemůžeš, nebo aspoň ne hned, ale můžeš změnit náplň svýho volnýho času. Nic proti večernímu vínu. Ale pokud se při něm koukáte jenom tupě na televizi, tak toho sníte hrozně moc. Kdybyste si místo toho třeba četli, povídali si, rozebírali nějaká témata, poslouchali aktivně hudbu... anebo nedej bože dokonce sami na něčem svým pracovali..., tak by toho snědenýho jídla bylo určitě o hooodně míň Kdo si hraje, nezlobí... a taky tak moc nejí