Motivace k učení

Mně občas teda jen motivace nestačí Teď zrovna bych se například měla učit na rozdílovky, které mám na konci srpna. No a přestože motivaci mám obrovskou (nechce se mi ztratit rok studia), moc dlouho u toho nikdy nevydržím, vždycky jsem se učila dobře, ale za prvé jsem tomu trochu odvykla a za druhé jsem prostě ten typ, co se dokáže efektivně učit až na poslední chvíli, když už vážně musím. Jinak co mi ale pomáhá nejvíc je vypnout počítač, někam se zavřít a říct si, že od toho nevstanu, dokud to nebudu umět. Popřípadě udělat si nějaký plán a držet se ho.

moje tipy:

- učit se při otevřeném okně (čerstvý vzduch dělá hodně)
- mít na stole pití
- odstranit ze stolu zrcadlo, laky na nehty a další rozptylovadla
- podtrhávat si barevně
- vypnout net
- otevřít knížku, dát si plán (mám 10 dní, potřebuju se naučit 30 otázek, to je 3 na den, na jednu mám 3 hodiny) + plán vždy dodržet!!
- co si nezapamatuju, napsat na malý lepící papírek a nalepit různě po bytě
- používat mnemotechnický pomůcky (nemůžu-li si něco zapamatovat, něco si pod tím představím, slovo si k něčemu spojím.... )
- učit se nahlas, vždy zavřít knížku a zkusit si to přeříkat. Jen tak se dokonale naučíš, protože pasivním čtením má člověk pocit, že vše chápe, ale není pak schopný to sám okecat
- snažit se to chápat, ne se nic biflovat, ale zjistit, proč to tak je, proč to tam píšou, kde to vzali? Když nerozumím slovu, najdu si ho ve slovníku cizích slov, vygooglim

A rada na závěr:
- uvědomit si, proč studuju a že nejsem přece neschopný tele, abych to nezvládla. Pak zatnout všechny zuby a sedět nad tím.

Reaguji na Patty: Super. Líp bych to nenapsala.

Reaguji na Patty:
tý jo, děkuju za tipy, určitě všechno vyzkouším, to s těma papírkama se mi zdá jako dobrá pomůcka, děkuji

souhlasím se vším, až na toto

Všechny tyhle věci se totiž dají praktikovat jen, když děláš nějakou lehčí skolu, kde počet stránek, které se musíš naučit, nejde každý semestr do tisíců - jakmile máš velké množství učiva, nemůžeš takhle fungovat, protože bys absolutně nestíhala. Znám z vlastní zkušenosti (práva mám vystudovaná, medinu dělám teď - u obou je třeba každé zkouškové projít mnohem více než tisíc stran a spoustu těch věcí si zapamatovat slovo do slova, tedy nabiflovat, porozumění textu je samozřejmostí, ale samo o sobě absolutně nestačí...navíc při čtení takového objemu textu by člověku rychle odešly hlasivky + čtení nahlas je velmi pomalé...tudíž ani jedno se nedá studovat výše uvedeným způsobem)

já jsem ale nepsala o čtení nahlas.. ale o přeříkání, když to má člověk naučený. Tím si ověří, jestli to umí (jako kdyby jsi byla u zkoušky a tu otázku si vytáhla, co by jsi povídala....mě to pomáhalo strašně moc!). Protože pasivní čtení je jednodušší než potom o tom mluvit.

To samé papírky... nemusíš jích mít sto. I když jsem se učila několik set stránek, bylo pár pojmů, které jsem zaboha nemohla dostat do hlavy... třeba jen 10.. tak jsem si udělala papírky nalepila a pak už jsem je věděla.

tím bylo myšleno si pod tím něco představit, pochopit to.... to jde i v právu i v medicíně, i když jsou to hodně šprtací obory.

Ale samozřejmě si každý musí najít svůj styl učení. To byly moje tipy. Napiš klidně svoje.

Člověk by si měl najít takový systém, který mu vyhovuje. Například mně se osvědčilo učit se na zkoušku den předem až do noci, jít spát ve 4 ráno, na 3 hodiny si lehnout, ráno si to ještě proletět a hlavně před zkouškou zkonzultovat se spolužáky, čemu nerozumím nebo co jsem vůbec nenašla (to se mi mnohokrát vyplatilo).

Reaguji na Arabella Rose:
Bohužel néé vždy ale mělo by to tak být a určitě je rozdíl jestli mááš jenom výuční list nebo vysokou

Já se teď učím na státnice, je to víceméně historie celýho světa , takže miliarda různých událostí, osobností atp. Bohužel se musím učit nahlas a všechno si minimálně 5x zopakovat, jinak prostě nevím nic... Dost mě to štve, ale jak píše Patty, tak jen si to číst se u mě rovná nic nevědět.
Takhle jsem vystudovala osmiletej gympl a maturitu zvládla na samý jedničky. Bohužel to opravdu zabere strašně času. Jenže když to jinak nejde... Práva nebo medicínu bych nemohla studovat ani náhodou...

Motivací je pro mě to, že jakmile to všechno budu umět, udělám zkoušky a budu mít pokoj . Pokud se k tomu někdy dopracuju...

tohle třeba mně vůbec nevyhovuje, naopak se snažím jít spát brzo, klidně třeba ve 22h., a ráno brzo vstát (třeba v 5), abych si stihla projet alespoň osnovu - a vždycky si dávám zkoušky až na odpoledne, abych si ráno mohla zopáknout to, co jsem přes noc zapomněla. Nemohla bych jít na zkoušku hned třeba v 8 ráno.
Ale hodně jsme odbočily od motivace ke způsobu učení - moje motivace asi jako rada moc fungovat nebude, protože je dost specifická. Já si obvykle o zkouškovém beru dovolenou z práce, takže je pro mě motivací, že když už čerpám dovolenou na učení, taky bych ten čas měla maximálně využít a zkoušku udělat, aby to nebyla zbytečně vybraná dovolená.

To hodně závisí na typu paměti - já mám třeba výrazně nejlepší vizuální paměť, proto ani na přednášky moc nechodím - pamatuju si z nich sice naprosto přesně, kdy udělal profesor tři kroky doleva, kdy se předklonil, kdy zvedl ruku, kdy se kam pootočil apod., ale z toho co říkal si moc nepamatuju. Takže mně vyhovuje vidět to napsané, tím pádem potřebuju číst, ale nahlas si nic říkat nemusím. Vizuální paměť je třeba skvělá při studiu medicíny, protože si dobře pamatuju schémata a obrázky a k nim i latinské výrazy. A zaplaťpámbu za to, protože kdybych měla víc rozvinutou akustickou než vizuální paměť a musela si text přeříkávat, nikdy by se mi nepodařilo nacpat do hlavy tolik informací.

Ještě mě k tématu napadá, že mě pomáhalo si kreslit obrázky...pak se mi vybavila ta stránka, kde je to nakreslené. Třeba když se učíš o nemovitostech, nakreslit si domeček, když se učíš o movitých věcech, nakreslit si autíčko, když se učíš dějepis, nakreslit si časovou osu, atd... Prostě blbinky, ale mě to pomáhalo hodně. A barvy, podtrhávání.. tak jsem si pamatovala hodně (je to modrý a vlevo nahoře )

Ty ale asi pořád nechápeš, o čem mluvíme... My samozřejmě také primárně čteme a sledujeme obrázky a grafy. Ale pak si to pro kontrolu přeříkáme, jestli to umíme.

Reaguji na Jully: No, ani nevíš, jak ti to závidím . Já si vždycky musím vymejšlet různý příběhy, jak byl ten a ten strašnej bl.bec, takže se mu stalo to a to, a k tomu se přihodilo to... a to si pak říkám nahlas v pokoji . Kvůli tomu bych ani nemohla bydlet na kolejích, protože je mi jasný, že bych každýmu lezla na nervy.
Zajímalo by mě, jestli se dá typ paměti nějak ovlivnit, ale docela pochybuju, protože takhle to mám, co jsem se poprvý musela začít učit...

Jo, a jinak jsem si ještě vzpomněla - bezva se mi učí ve stanu, co mám na zahradě. Je tam klid, nic mě tam neruší, prostě jen čtyři žlutý stěny . Ideální když venku prší, doma vás všichni štvou a potřebujete se soustředit.

Myslím, že ne.... ale zase je vše o zvyku a o systému... tak klidně člověk může zkusit něco jiného a uvidí, jestli mu to bude vyhovovat.

mě se občas učilo dobře i ve studovně. Protože jsem tam neměla žádná odlákávadla... Ale vadilo mi, že si to nemůžu říkat nahlas a občas mě štvali lidi, když dupali.

Moje motivace je to, že se radši budu šprtat, než např. doplňovat zboží v supermarketu

to je fajn, já bych se na zahradě učit nemohla, protože sousedi chovají ptáky a ten řev je dost děsnej