Moje dítě nechce přijmout nového partnera

Reaguji na lili710:
Já bych ji kvůli tomu k psychologovi nebrala, jiná situace by byla, kdyby se dcerka evidentně trápila absencí táty.
Je to ještě malé díte, ale dobře si uvědomuje změny a možná má strach, že o tebe může přijít.Myslím si, že pro její klid by jí určitě pomohlo vytváření určitých rituálů mezi vámi dvěma, pakliže je ještě nemáte.Uvědom si, že je těch změn na ni moc (odchod tatínka, nový strejda, nový domov atd.) a potřebuje čas, aby se se změnami pomalu srovnala.Pokud ji budeš jakkoliv nutit, zaděláváš jen na blok, který by dcerka mohla mít vůči přítelovi.
V případě přítele bych netlačila na pilu a možná bych i lehce omezila jejich kontakt (ne denně jak píšeš) a dala bych dceři možnost si na něj pomalu a nenásilně zvyknout.

Reaguji na Lusinda:
Táta jí určitě taky chybí,protože kdykoliv jdem ven,tak se mě ptá,jestli na ní dole čeká táta,minule dokonce brečela,když odjížděl,ale jinak si na něj moc nevzpomene.Myslíš rituály mezi mnou a dcerou nebo přítelem.S dcerou to zavedené mám.Uvědomuju si,že toho na ní musí být taky hodně a toho,že si vytvoří nějaký blok se právě taky dost bojím.Proto jí do ničeho nenutím,jen jí vždycky naznačím,že je z toho třeba strejda smutnej nebo tak,to si myslím,že by vědět měla.Snad máš pravdu a časem se to spraví.Budu se snažit to trochu omezit,ale je to těžký,když spolu chceme být co nejvíc,ale s ohledem na dceru to asi zkusíme.Chtěli sme spolu zkusit bydlet,ale takhle by to nešlo,tak sem si to taky rozmyslela a ještě s tím nějakou dobu počkáme.Jinak ti děkuju za reakci a rady

Reaguji na lili710:
Já jsem právě myslela, ale asi jsem to špatně napsala, že byste přítele do těch vašich rituálů (jejda to je slovo) postupně přibíraly a nenásilně malou zvykali, že bude přítel součástí vaší rodiny.Já sama mám dvě dcery (8 a 1 rok) a je mi jasné, že ač malou miluješ, sama do budoucna zůstat nemůžeš.

No,to se taky trochu snažím,ale je to složitější,protože bydlím ještě společně s mým otcem,jeho přítelkyní a její malou dcerou v bytě.A nechcem je zas moc obtěžovat a tak přítel k nám domů chodí většinou až večer,když malá jde spinkat.A spolu sme spíš jen venku nebo někam jedem,občas u něj,ale taky bydlí u rodičů.

Reaguji na lili710:
Když bydlíš takhle u otce, říkám si, že by nakonec možná to společné bydlení nebyl tak špatný nápad, samozřejmě za předpokladu, že bude mít malá svoje království.Takhle je to asi pro vás všechny dost stresující a myslím, že by z tebe malá cítila větší pohodu a klid, kdybys byla "ve svém".
Je mi jasné, že to teď nemáš jednoduché, promysli, jak to vidíte s přítelem do budoucna a pak se rozhodněte, jestli začnete něco hledat.Kdyby to mezi vámi nevyšlo, tak ať si malá nemusí zvykat zase na nové prostředí.

Reaguji na Lusinda:
Já bych vlastní domácnost určitě brala,mě by se hodně ulevilo,je fakt,že mě to teď taky dost stresuje.Dlouho už sem na to byla zvyklá a takhle to prostě není ono.Určitě bych taky nechtěla bydlení,kde by malá neměla svůj pokoj,je to lepší jak pro ní,tak i pro nás by to bylo lepší.Teď máme vlastně pro sebe jen jeden malej pokojíček a to taky určitě není dobrý.No,jen nevím,co na to teď přítel.Myslím,že se toho právě už docela obává.

Reaguji na lili710:
To tě můžu uklidnit, že v tomto věku si dítě poměrně rychle zvykne na novou situaci.Faktem je, že ve vlastní domácnosti bys mohla lépe dodržovat nějaký pevnější řád (podle sebe a tvých názorů), címž bys jí určitě hodně pomohla se snáz vyrovnat se vším, co se kolem vás teď děje a vrátily byste se k normálu.U otce je to jen přechodně a provizorium.Myslím si, že by si "ve svém" malá na přítele rychleji zvykla.
Já bych asi pomalu začala řešit bydlení a uvidíš, u dcerky si myslím, že to odmítání přítele je opravdu spíš žárlivost na maminku a možná i trochu obavy, přece jen jste změnily bydlení atd.
Já bych se nebála, je vidět, že jsi rozumná mamča a přítel se jeví (podle toho, co píšeš) taky fajn.

Tak ať to nový partner nedělá.Ať se jí přestane vnucovat a uvidíš,že jakmile malá zjistí,že není středobodem vesmíru,tak přijde o pohlazení sama.Ať jí prostě přehlíží.Pozdravit a hotovo.Žádné bližší kontakty.

Ahoj, mě tak napadá, ale asi je to blbost - a jak se chová přítel k tobě, když jste spolu? Nedržíte se třeba za ruku, pusinky a tak? Třeba na něj žárlí a opravdu se bojí, že jí vezme maminku.
Asi bych to před malou držela v přátelské rovině. Hlavně aby si zvykla na něj.
Moje maminka si taky našla nového partnera, když mi byly asi 3 roky. A tak trošku si matně vzpomínám, že jsem si ze začátku taky držela odstup. Neboj, ono to přijde a bude to fajn, jen to chce asi víc času

Nesedťe doma, ale vyražte někam - do parku na průlezky, do ZOO, na parník.... Společná činnost je nejlepší sbližovadlo. Když malá neuvidí na tygra v kleci, ještě ráda se od něj nechá zvednout.
Jinak hodně bude i na tom, že je znejistěná změnou domácích poměrů, nepochybně žárlí, takže zatím žádné demonstrace vášnivé náklonnosti před ní.

Byla bych za to moc ráda,kdyby se to uklidnilo.Možná,že by jsme to opravdu měli zkusit a uvidí se buď to půjde a nebo ne.Myslím,že horší to nebude.Takhle ho asi taky pořád bere jako takovýho ,,návštěvníka" a ne jako budoucí součást rodiny.Když s náma bude doma a zapojí se do těch běžných domácích situací,tak to třeba opravdu vezme líp.Rozhodně ti děkuju za rady,si moc hodná a určitě taky skvělá mamina.

Může to být znamení. Děti hodně vycítí, jestli je ten partner vhodnej, hodnej, ten pravej atd. I když to zní divně. Ale u několika mých kamarádek jsem se setkala, že k různým partnerům, které měly, se děti chovaly tak jak v tvém případě. Ale jen u toho posledního, kterého představila a kterého si nakonec vzala, tak od začátku to dítě mělo toho chlapa rádo. Je to zvláštní no..

S tím souhlasím.Prostě si udělejte čas jen pro sebe,dej malé najevo,že ona je to č.1,což je jasný,že jeale možná má teď v hlavičce zmatek.

Chování dcerky mě přijde naprosto úměrné momentální situaci,beru to podle dětí mé kamarádky a také podle sebe,sic jsem byla já tím vetřelcem mezi syna(ještě ke všemu problémové dítko ) a přítele.Bylo to moc těžké pro všechny.

Tak nějak,ne ignorovat,to vůbec ne,ale moc se nesnažit o kontakt(pusa,mazlení atd..),já to také tak dělala a malej přišel pak sáma -chytl mě za ruku.Věnovala jsem mu pozornost,to ano,ale musela jsem brát ty jeho nálady a ukázat mu,že mu tátu neberu.

To je rozumné,je vidět,jak ti o malou jde a nemyslíš jen na sebeNeboj ono to půjde,ale chce to čas...

Reaguji na Laky:
No,asi máš pravdu,že to tak bude lepší.Třeba se ho pak sama chytna...časem.