Já osobně ne, ale kamarádka má o 8 let mladšího přítele (mu bylo v té době 1 a klape jim to v pohodě. Záleží asi jak moc je ten dotyčný měntálně vyspělý. Ale přiznám se, byl to pro nás šok Věty typu "co vy dva si můžete říct" byly na denním pořádku...
Já takovou zkušenost nemám, je mi 20, ale mladšího bych nechtěla,
akor 20-letého, jelikož bych měla strach, že ještě není ve věku, kdy se chce usadit a bude dělat problémy
Nemůžu házet všechny chlapy do jednoho pytle, nemusí být každý stejný...
Jinak mladší muž a starší žena nemusí být problém, ale musí být ten chlap vyspělý, ne věčný puberťák.... Ale je to individuální..
Beru to jen dle svého pohledu na vztah Tobě přeju, ať Ti to vyjde )
Mě bude 24, přítel byl o 4 roky mladší, rozuměli jsme si perfektně, blbým kecům a poznámkám jsem se samozřejmě nevyhnula, ani takovým těm postojům, že to lidi neberou moc vážně, že se na tebe dívaj tak skrz prsty..
Sama nevím, jaký měl věk podíl na rozpadu vztahu - možná nevyzrálost a nedostatečná přípravenost na vážný vztah? Nevím...ale zas asi blbost...jsou přeci chlapi, co jsou s ženskou třeba od 18 a vydrží jim to minimálně dlouhé roky....
Ale já si myslím, že u nikoho si nemůžeš být jistá, ani kdyby to byl "společensky přijatelný" ideál - pro tebe třeba kluk 28, s dobrou prací a bez závazků, nikdo ti nezaručí, že ti to s ním vyjde....
Věkový rozdíl není nijak extrémní a vykašlala bych se na předsudky, nikdy nevíš, s kým ti to vyjde....
Ahoj.
Mně je 25 a příteli 21. Jsme spolu přes dva roky a ted spolu i bydlíme a myslím, že v tm problém není. Samozřejmě to chce určitý kompromis a také pochopení. Já končím studia a pracuji, a tak už mám i jiné představy o finančním zabezpečení. Přítel studuje, a tak si moc vydělávat nemůže. Ale to taky neni na věky a brzy se budeme na domácnosti podílet oba a alespon se vypracujeme postupně na něco lepšího společně. I časově jsem holt o něco vytíženější, ale pak se na sebe více těšíme.
Nemůžu samozřejmě říci, že to vydrží na vždy, ale protože máme podobné hodnoty a názory a velmi si rozumíme, klape to.
Vzhledem si myslím, že je vidět, že jsem starší, protože ač vypadám o pár let mladší, než kolik mi je, tak přítel také vypadá mladší. Ale myslim, že za pár let se tohle ztratí, a tak to neřešíme.
Také jde ale o psychickou vyzrálost. Můj přítel je docela usedlý a na nějaké paření není, tak se nebojím, že by mi někde juchal na diskotéce s osmnáctkama
Navíc...hodně mých kamarádek je na tom podobně. Většinou ročníky 85 nebo 86 a mají samé 89 nebo 88.
Take k sobě asi nějak patříme
Reaguji na Twigy:
To není zas tak zásadní a velký věkový rozdíl , takže proč ne. Ve vztahu je důležitější jiná souhra , ne věk.
Může
Stejně jako nemůže vyjít vztah, ve kterém budeš o 5 let mladší než přítel, nemusí vyjít ani tenhle. Ale proč dopředu zahodit možnost, že to výjde, jen kvůli číslu na občance?
Držím vám palce!
Podle mého je řekněme 18-25 takový dost zásadní věk, kdy se člověk vyvíjí, s nástupem na vysokou se vše mění, nový lidi... takže tam je podle mého každý rok znát. Zkus si představit samu sebe, kde jsi byla před 5 lety a kde jsi teď....
Reaguji na Dexi:
To ano....ale stejně to podle mě nemá cenu řešit...dají se dohromady 2 dvacetiletí - během těch cca 5 let dejme tomu každý zjistí, že má každý jiné priority a neklapne jim to...
Jinak když se podívám, kde jsem byla před těmi 5 lety - čili v 18,19 letech, nepřijde mi, že bych se nějak změnila a změnila své základní životní priority a postoje, které by mohly ovlivňovat vztah dvou lidí ale jakési takové vize o životě a představy do budoucna mám stejné zhruba...možná jsem jen více vztahy získala trošku více zkušeností, ale stejně mám pocit, že se mám ještě co učit
Doufám, že nejsem moc OT, ale hodně lidí mluví o přechodu na vysokou jako o nějaké zásadní změně - proč jako? já tedy žádnou nezaznamenala a s moc lidma jsem se neseznámila, nemám tu potřebu, nej přátele mám stejně už od dětství...Prostě mi nepřijde, že proč by mě nějaká vysoká měla ovlivnit? Dělám věci stejně jako doposud, akorát je jiný studijní režim a můžu u toho i pracovat...to je tak vše...
a já mám přítele o 30 let staršího a neřeším to sme spolu skoro rok, čekáme mimčo, všechno v pohodě, jasně, člověk se občas pohádá, ale jinak dobrý
Mojí známé je 32 a jejímu klukovi je 25. Po půl roce známosti otěhotněla a ted spolu žijí. Nicméně ten kluk je nevybouřený, ale on už paří v kuse asi 4 roky,co ho znám a bohužel se nezměnil. Podle mě by spolu nebyli, nebýt dítěte. Protože ona s ním vydrží opravdu hoodně. Ale záleží na charakteru člověka, nemůžem přece házet všechny muže do jednoho pytle.
nevidím důvod proč by to nemělo vyjít..
Pět let není zase tak moc
Držím palce.
Reaguji na Chipanka:
Taky znám jednoho takovýho, je mu už třicet, ale paří teda víc jak puberťák...a to do takových stavů že si další den nic nepamatuje tak přemýšlím, jestli tihle týpci někdy přestanou nebo je to prostě v charakteru člověka
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.