Mluvení ze spaní

Taky mluvím ze spánku. Někdy třeba týden nic a pak je to každou noc několikrát. Obvykle je mi rozumět, někdy se slyším a ráno si pamatuju, co sem říkala. Dokonce i co se mi zdálo a komu sem to v tom snu říkala a proč... Občas se směju, když sem trpěla na noční můry tak sem i brečela a křičela. Blbé je, že přítele to dost budí a pořádně se pak nevyspí. Mě to hrozně mrzí, ale nevím co s tím mám dělat. Po oddělených ložnicích rozhodně netoužím.

Už jsem i přemýšlela že bych zašla k nějakému psychologovi, který se na to specializuje. Nevíte o někom v Hradci Králové? Přítel pak třeba nemůže usnou, včera vstával v 6:15 (a to o víkendu spí i do 11), protože sem ho asi v 5 vzbudila mluvením a on už neusnul... Kdybych aspoň nemluvila tak nahlas, ale podle mě to budí snad i sousedy...

S tím se nic dělat nedá. Přítel chrápe a já mluvím. Nikdo s námi nechce spát v jednom pokoji. Někdo říkal, že pomáhá spánková hygiena. Zkusila jsem to a ještě jsem to umocnila protože lépe spím, zdají se mi sny a tak. S tím nic nenaděláš