Manželství a vlastnictví nemovitosti

Tak na mateŕske se dohodnu s chlapem kolik penez mi bude davat a z toho chci i ušetŕit...anebo at je na metřský on a já budu dál pracovat... nechci být mateřskou nijak handicapovaná ve směru, že se vydám ze všech mých financích co mám na straně a on si bude spořit na svém účtu ... to ne...

koukám, že asi žiju v nějakým jiným světě. My cpeme do stavby každou korunu, kterou vyděláme (manžel vydělává víc, ale nikdy jsme neřešili moje-tvoje ani před svatbou). Děláme to hlavně kvůli dětem co budeme mít. Takže pokud by došlo k rozvodu, dům bude dětí a hotovo. Hlavně si nedokážu srovnat v hlavě větu, kterou jsem tu viděla a kterou čato i slýchám - manžel (přítel) mi přispívá na domácnost - to je na mě trošku silný kafe

Janice28
Nevím, jestli mi rozumíš. Popíšu příklad. Máš svůj byt, přítel se nastěhuje k tobě, následuje svatba, dítě, druhé, po dobu co jsi doma (celkem třeba 8let) tě manžel i s dětma živí, platí (tvůj) byt, opravuje atd. Asi by se to tomu chlapovi nelíbilo, kdybys mu po 10ti letech řekla byt je můj- vypadni. Takže za mě- vše dohromady a potom to dělit na 2 díly.

no my jsme nebyli vzatí...takže já mu vlastně jakoby platila nájem s tim, že jsem na tom baráku samozřejmě nijak moc nepracovala..prostě jsem tam za tech mých ca.5-10 tis měsíčně 4 roky luxusně bydlela..takže to bylo myslím velice solidní... ale mám ted dům svůj který spravuju ze svého a pokud budu mít chlapa a bude tam se mnou chtít bydlet tak at mi bud platí nájem anebo at si to tam odmaká - taky možnost.práce je tam stále dost.... a pokud bude mit svuj dum - tak se jeden barak pronajme.

tkanule
Naprosto souhlasím se vším, co jsi napsala. Některým názorům tady opravdu nerozumím.vizJanice28
Tvé názory mi přijdou dost mimo. Chtěla bych vidět chlapa , který by chtěl takto fungovat.

taskže Vám manžel nic nepřispívá? neumím si představit že já budu z platu 20 tis táhnout sama domácnost a manžel bude cpát peníze do drahých aut, motorky a me potřeby(kosmetika, kadeřník) označí za nedůležité... v takovým případě myslím není ostuda se domluvit aby mi měsíčně přispíval určitou částku na domácnost nebo?? pokud chlap vydělá 50 a já 10 nemůžu po nem přece chtit aby se dasvali všechny finance dohromady....na to bych na jeho místě take nepřistoupila... ale nějakou částku by snad mohl přispívat...

Naprosto souhlasím s Rover.

Jsme s manželem 12 let a NIKDY jsme nic podobného neřešili.. Pokud by jsme se rozváděli, VÍM a můžete se na mě klidně vrhnout jako sup, ale já to vím - manžel je inteligentní člověk, s jasnýma postojema k životu a pevným charakterem. Takže vím, že vždy by se snažil domluvit a vyrovnat,tak, aby jsme oba byli spokojeni...

Takže každý žijeme a děláme si to jak umíme a co vyhovuje jednomu neznamená, že musí vyhovat druhému...Ovšem pro mě by to co popisuje Janice28 bylo také naprosto nepřijatelné..Nikdy bych se necítila jako doma a stále bych měla pocit, že se se mnou tak trochu nepočítá...

Já jsem tady jasně psala, že máme všechny peníze a majetek dokromady. Jsme spolu 11let- někdy vydělával víc manž, někdy já a táhla jsem vše sama, nikdy jsme neřešili co je čí a kdo dal víc. Takže manžel mi na nic nepřispívá, manžel mě a děti momentálně živí a platí vše sám a vše je naše dohromady. Asi si musíš taky dobře uvědomit,s kým chceš žít a koho si chceš vzít, ale s přístupem, že ty nebudeš vše platit a on si bude cpát peníze do aut a motorky ti to s žádným chlapem klapat nebude. Jsem ráda, že tohle nemusím řešit.

Bruce78
Krásně napsané- mám to stejně. Předpokládám, že vím, koho jsem si vzala (vdávala jsem se po 10ti letech vztahu) a nemohla bych žít ve vztahu, kde bych neustále řešila co je čí.....

Janice28 - Jestli se nepletu tak je tu řeč především o tom, když spolu lidi CHTĚJÍ a PLÁNUJÍ žít po zbytek života a jeden z nich je opatrný a brání se společnému jmění. O tom, že to partnerovi může vadit a být nepříjemné...
Běžný chod domácnosti zde byl rozebírán několikrát a opět i zde platí - každý to má jinak...

Janice28
divím se, kde takový ženský berou to, že domácnost a děti je jejich finanční záležitost. Jak říkám, přestože manžel vydělává výrazně víc než já, tak máme peníze na jednom účtu a vše je společné (chápu že někde to nemůže fungovat - rozhazovačný partner a pod.) takže mi manžel nepřispívá na domácnost, protože vše platíme ze společných peněz - asi naše žití beze zbytku naplňuje podstatu společného jmění manželů, včetně domu který stavíme a ani jeden neřešíme, že on protože víc vydělá, tak do toho dá víc peněz a měla by být většina jeho - takhle bysme asi opravdu brzo došli k tomu, že bychom museli řešit majetkové vyrovnání

... já jsem tedy asi zatim neměla vhodné partnery protože já jsem chtěla investovat například do baráku a přítel hlavně mít pěkný auto.. ted mám přítele který mi také řekl že jestli bude mít na účtě 3 mega nebo 1 mega...že luxusni auto si neodpustí... ale přece to neni důvod k rozchodu nebo joo? tak budeme hospodařit každý sám. já na auto kašlu já chci investovat do něčeho co se mi nějak bude rentovat a ne do auta který stojí akorat další prachy ...nesohlasim s jeho výdajema ale bránit mu přece nemůžu co on si za jeho peníze koupí...a rozcházet se kvuli takové malichernosti?

Janice28
Jak jsem psala- je dobré vědět koho si beru a s kým mám dítě. Ale nedovedu si představit žít s někým celý život (mít s ním děti) a rozdělovat na moje a tvoje.

Co se ti zdá nyní jako malichernost, může později přerůst ve vážný problém.
K tomu, aby vztah fungoval ( z dlouhodobějšího hlediska ) patří i společné postoje a pohledy na život.. Bohužel to hodně žen přehlíží a pak pláčou a nechápou...
A to, že já chci investovat do domu ( tedy společné budoucnosti ) a můj partner si radějí koupí auto za milion, tak to vnímám jako velice rozdílný postoj. A mě osobně by vadil - ano nemůžeš mu to pochopitelně zakazovat, ale já bych s takovým dospěláckým děckem nebyla...
My jsme nejprve reknostruovali barák a pak teprve kupovali dražší a kvalitnější auta - opět, ale né masírky a lakýrky kvůli okolí

Každý jsme svého štěstí strůjcem a žijeme tak jak nám vyhovuje. Tudíž píšu jen svůj názor a nikoho tím nechci urazit.

Bruce: Líbí se mi tvoje názory. Jak bys řešila ty ten kamarádčin problém? Myslíš si, že to vůbec jde, aby to už nenarušilo jejich vztah?