Maminka studující VŠ

Moje kamarádka má 35..má doma 3děti první půlroku staré. pak 5 let a 12let..a tento rok v září nastoupila na dálkové studium na střední školu..

Moc všechny obdivuji a jsou pro mne velkou inspirací :-)

Právě nedávno jsem se o tomhle bavila s vedoucí mé diplomky. Vede práci i jedné slečně, která má doma cca půlroční dítě a do toho chce ukončit studium. Vedoucí na tu slečnu většinou nadává, že nic nestíhá, nezvládá a je mimo (což je pochopitelné, ale nelze na to brát ohledy). Tak jsme se dostali k tomu, že za svůj dlouhý život na univerzitě tohle nikdy nedopadlo perfektně. Matka okrádá čas svůj strávený s dítětem, a prý většina lidí to pak uznala. Že měli školu přerušit a pak dostudovat, že dělat studium a mateřství napůl sice jde, ale mohla by sis nadávat. Kdybych já si měla vybrat, tak teď si taky myslím, že bych studovala s dítětem, ale až by to nastalo, třeba bych změnila názor. (Kamarádka se takhle snažila rychle ukončit školu "dokud to malej nevnímá, že nejsem moc s ním")
Jinak PdF bych taky nevolila. I když jestli víš, že chceš "jen" učit na ZŠ či SŠ, tak proč ne...

Jenže mateřství by byla jediná doba, kdy bych si mohla školu dodělat. Momentálně mám školu každý den poměrně dlouho a na všech předmětech musíme mít 80% docházku + ještě chodíme na praxi kde nemůžeme chybět. A také musím chodit na brigády. Takže teď se to moc skloubit nedá. Tohle dostuduju ve 27 a už skoro můžu jít na mateřskou takže ani po škole při práci si nemůžu fiknout ještě jednu školu.

A ano, chci "jen" učit a na to potřebuji PdF. Jde mi právě jen o tuto školu. Z VOŠZ co teď studuji budu práci téměř jistou a poměrně slušný plat. Ale tu AJ na pajdě chci vystudovat, protože jsem si to vždy přála a ráda bych měla na výběr ještě jedno povolání, které mě baví.

Reaguji na Majulis: být na tvém místě (jakože nejsem, ale tedy zkouším radit), nejdřív bych dostudovala, našla si práci, získala nějakou praxi (alespoň tři roky). Pak teprve bych přemýšlela o dítěti. Ve 27 se určitě nemusíš honem honem hnát na mateřskou. Myslím si, že holky, které otěhotněly hned po dokončení VŠ a neměly mezítím nějakou praxi, jsou hodně špatně uplatnitelné na trhu práce.

Jinak dvě moje nejlepší kamarádky VŠ při dětech studují, tak mohu porovnávat. Jedna je velmi poctivá, opravdu se poctivě učí, má nádhernou diplomku. Té však pomáhá s hlídáním prcka intenzivně každý den babička nebo chůva. Je v pohodě, dítě v pohodě.

Druhá nikoho na hlídání nemá, vůbec to nezvládá. Ještě studium kvůli dětem přerušila a v době přerušení naprosto vše zapomněla.

Reaguji na Majulis: tušila jsem jak to myslíš a chápu
.... ale i tak je to pro mě nepředstaviitelné takto si něco plánovat většinou vše dopadlo úplně jinak

Jinak mám kamarádku, studující kombinovaně. Živí sama dvě (4,12) děti. S hlídáním občas pomáhá mamča, jinak je v tom sama. Všechno jde

Mahulis - já jsem studující maminka, studovala jsem celé těhotenství a jednu školu dodělávala s ročním prckem.Bylo to náročné,žádné úlevy ve škole,1x týdně výuka, učení po nocích,opravdu jsem toho měla plné zuby a nejvíc to odnáší miminko,nemůžeš se mu věnovat na 100%,musíš se učit a myslet nato, že prostě musíš.Kdyby šel čas vrátit zpět,školu bych přerušila a věnovala se miminku.Mrzí mne to pořád,ale už to nejde vrátit.No a ani nevím proč,ale podala jsem si přihlášku na VŠ (PdF) a jaksi to vyšlo,navazuji na předešlé studium, prckovi je 1 1/2, do školy jdu 5x za semestr (z toho někdy jen na 2 hodiny)a prozatím jsem se ani k jednomu zápočtu a zkoušce neučila.Vše čerpám z předešlého studia.......není to náročné (tím, že už vše umím) pokud to bude s postupem času náročnější,studium přeruším.
Miminko neodkládej kvůli studiu(práci), studovat můžeš do důchodu a napracuješ se až až,ale miminko jaksi v důchodu mít nemůžeš.A vím o čem mluvím. Je lepší být maminkou třeba ve dvaceti, než ve čtyřiceti,obojí jsem zažila (nyní to pozdější prožívám).

Být Tebou, zjistím si jak probíhá výuka,jak často musíš být ve škole,náročnost studia atd.....