Mám podržet přítele i když si to nezaslouží?

Reaguji na Sejkr: On hraje vrcholově fotbal a tomu dává veškerý volný čas. Proto je na učňáku, protože nemá na učení čas, kvůli tomu taky loni ve třetáku před závěrečkama propadl. Šel na automechanika, jen proto, že je to na 3 roky. Absolutně ho to nebaví a nezajímá, praktický udělal jen tak tak. Ale to je mi fuk. S učením mu pomáhám jak můžu. Ale teď o to nemá zájem i když v sázce je jeho budoucnost, protože bez výučáku ho nikde nezaměstnají, pokud vím. Jedině kopat kanály a to ani on nechce. Proto mě děsí jeho přístup, tak proto sem mu i vynadala.

Tohle bych nikdy neudělala a myslím si, že to nebylo od tebe zrovna hezké. Ať bylo, co bylo. Svého přítele rozhodně podrž a donuť ho, ať to nefláká, že je to důležité!

a to se ještě rozhoduješ zda mu pomáhat?? Nepřijde mi zrovna OK po třech letech vztahu nazvat svou přítelkyni sviní...ale každý to asi máme jinak.

Reaguji na Andysek7:
No pokud se přítel neučí a ví,že mu to ve škole moc nešlo tak je pochopitelné,že má strach.... Pokud tě pdporovala utěšoval když jsi potřebovala měla by jsi ho také podpořit...to,že se neučí je věc jiná...tak to nejspíše neudělá a do zkoušek bude ve velkém stresu..Tvůj přítel se vytrestal už sám tím,že si to nechal na poslední chvíli...takže říci neboj se, bude to dobrý ale měl by jsi k tomu teď opravdu zasednout a učit se...by snad nemusel být takový problém. Ono těmi slovy podpory mu dáváš najevo, že ti na něm záleží...nejen podporu k té zkoušce ale prostě to, že stojíš při něm (ať už se učil či ne).....On si určitě vědom,že proto nic nedělá a proto se bojí ale určitě to nectěl takto natvrdo slyšet...mě by to dost rozhodilo...sice máš pravdu ale člověku kterého mám ráda bych to takhle sežrat nedala...sice bych si myslela svoje ale podpořila bych ho...

Takového chlapa bych už v životě nemohla obejmout, bez ohledu na to, že je to flákač, který z oboru, který si sám vybral, má z praktického (tudíž toho důležitějšího pro život) za 4. a o vzdělání se vůbec nezajímá, tudíž je to asi další budoucí vyžírka a z takových je mi zle...

A k tématu - radila bych ho zavřít někde doma a hlavně žádná chata. Já se za 6 dní naučila více než za 8 let na gymplu, takže se to DÁ, když se jen trochu chce, maturitu dají skoro každému, hlavně to tam chce něco pípnout, tak mu třeba na oplátku za to, že tě podpořil, můžeš vymyslet systém a časový plán.

Sama jsi psala, že tě přítel podpořil, i když ses bála, že maturitu neuděláš, ale že u tebe je to něco jiného, protože ses cílevědomě připravovala. Kdyby on reagoval jako ty na něj, tak by ti řekl něco ve smyslu: proč bys to neudělala, dyť si šprtka, co se furt jen učí. Přišlo by ti to jako podpora?

To že tě nazval sviní je věc jiná, ale to ty evidentně neřešíš a zajímá tě jenom to, jestli si přítel svým přístupem ke studiu zaslouží tvou podporu... Kdyby si třeba v opilosti způsobil vážný úraz, taky by ses k němu obrátila zády? Anebo mu pomohla a až by se věc vyřešila anebo aspoň problém ustálil, tak mu pořádně vynadala? Jako tough love je sice přístup, ale otázka je, kdy se hodí a kdy ne.

A poslední věc - píšeš, že přítel je na učňáku, protože se vrcholově věnuje fotbalu - můj brácha se ve svém sportu několikrát výborně umístil na MS, ME a samozřejmě i v republice a zvládá u toho VŠ a dokonce měl i prospěchové stipendium, takže to, že tvůj přítel nemá na lepší školu čas by sis ve svém vlastním zájmu měla přestat namlouvat. A zas tak vrcholový fotbalista asi nebude, když se tím neuživí, že?

Mám pocit, že zas taková hvězda nejste ani jeden, tak se probuď, podpoř toho, koho miluješ, v momentě, kdy to potřebuje, a jeho zodpovědnost/nezodpovědnost můžete snad řešit až na to bude čas!

Jste oba dospělí, nebo se mýlím? Každý má svou hlavu, pokud zkoušku udělat přítel chce, tak pro to něco bude dělat, pokud ne, tak se na to vykašle. Není to malé dítě, o které by jsi se měla starat. Taky ses na to připravovala sama. Každý se bojí zkoušek, ale jde taky o to, jestli se ten dotyčný na to připravoval nebo ne. Každého volba...nestarala bych se o něho.

Myslím, že když mu nabízíš, že se s ním budeš učit, tak je to nejlepší podpora, jakou bys mu mohla dát. Bohužel, Tvůj přítel není příliš zopodvědný, takže by raději slyšel nějaké útěšné plky, které neodpovídají realitě, než aby se alespoň trochu zmobilizoval a překonal lenost. Nic si nevyčítej, spíš uvažuj o tom, jestli se k sobě hodíte.

Reaguji na tarabell:
Naprostý souhlas.

Jestli chceš pohled z druhé strany, tak já jsem se nikdy neučila, protože jsem to nepotřebovala. Poprvé mě k tomu donutila ta maturita (gympl). O svaťáku jsem se všeho všudy učila max. 20 hod a měla jsem taky nervy, že to neudělám. Víc jsem se neučila, protože to prostě nešlo, nebyla jsem na to zvyklá. Mohla bych to přirovnat k tomu, že kamarádka rychle ztloustla a ty bys ji poslala hned běžet maraton. A hlavně mi nikdo dopředu neřekl, jestli to přinese výsledky, protože nějaké to štěstí je taky důležité. A přítel mě vždycky podporoval a ukidňoval, a dělá to i před státnicema i když vidí, že tomu moc nedávám. Protože v 1. řadě záleží na tom, co si zkoušející myslí, že vím a kdybych tam přišla vydeptaná, můžu mít okno nebo nebudu moc přesvědčivá. Tím jsem cchtěla říct, že tvá reakce by mi asi moc nepomohla...k tomu učení se stejnak musí dokopat sám.

Reaguji na Andysek7:

No nejvíc ze všeho, mi ve všech svých příspěvcích připadáš. jako... jeho matka

Nevím, jestli je přítel chytrý, líný nebo já nevím, co.. ale hlavně je dospělý ne?.

Trochu jsi mi připomněla moje školní léta ( to už je dááávno) - já se sice učila dobře! ale takovéto rodičovské, co snad zná každý .. uč se! děláš to pro sebe! co by z tebe jinak bez školy bylo? Chceš se snad živit běháním okolo koní ( sportem, fotbalem - či doplň dle svého

Přítel hlavně musí chtít sám - jak se učí ( neučí) na maturu, je celkem jeho věc, čím se jednou bude živit a na čem mu v životě záleží ( nezáleží) také..., vychovávat ho nemůžeš - podpořit partnersky ano, ale to je fakt něco úplně jiného..

Leda.. že by vám to tak prostě vyhovovalo.. ty budeš hrát tu přísnou paní "učitelku" a on vzdorného ( zlobivého - v tom bych viděla tu svini) "žáčka"..a popdporu a pochvalu od tebe dostane, až si ji zaslouží ..)

Přijde mi, že jste dva extrémy - šprtka a flákač. Jsem vystudovaná právnička, ale přesto musím říct, že mě vždycky víc štvali šprti Každopádně dlouhodobě to bude asi neudržitelný vztah (ovšem skoro je mi víc líto toho kluka).

Víš na jednu stranu, víš jakej je a jakej byl. S tím si měla počítat i v jeho přístupu k záv. zkouškám. Zase na druhou stranu chápu, že pokud se někdo učí na maximum a ten druhý to fláká a ještě se vymlouvá a uráží, tak je to k vzteku. Ale řešíš tenhle problém pozdě. Tohle sis měla ujasnit na začátku vztahu a v průběhu a né být rozčarovaná až těd, že člověk který má celou dobu ke škole a učení laxsní přístup, že se zázrakem změní na konci ve šprta... Nemyslím to zle, ale myslím, že to tak je.
Pokud s ním chceš být i nadále, nejspíš už se nezmění a měla by sis rozmyslet, jestli ti to v budoucím životě nebude vadit a pokud ne, tak ho podpoř, jako on tebe.
Nevím co bych ti víc poradila.

No tak pokud by mi přítel řekl to, co ty svému, tak by mě absolutně oddělal. Každý holt nemá potřebu být ve všem dokonalý a pak to dát ještě někomu sežrat, obzvlášť když potřebuje podporu..A psát, že si to nezaslouží..ježiš, jak nějaká pedantská matka. Nestresuj se, jestli se učí nebo ne, je to jeho boj. Partneři se mají snad podporovat za každou cenu..A když to neudělá hlavně mu neval do hlavy, že jsi to přece říkala a kdyby se určil a kam to dotáhne, bla bla..

Souhlasím.

Tohle mi říct přítel, když jsem vystresovaná před zkouškou, tak ho vezmu něčím po hlavě! Přijde mi, že máš o sobě dost vysoké mínění na to, že máš zatím jen maturu a najednou ti přítel z učňáku nestačí. Co to má znamenat, že si podporu nezaslouží? Že je to tvůj přítel, má tě rád a ty jeho (snad teda) to nestačí? Kolik hodin denně by se musel učit, aby si podpořit zasloužil? Chováš se jako sobec. Když už ho nechceš podpořit, možná by ses měla aspoň snažit ho ještě víc nepotápět, co ty na to?
Ale co tak čtu, tak ty bys byla schopná mu, pokud to nedá, říct 'Dobře ti tak, měl jsi poslechnout jedničkářku'