Má studentka přispívat příteli, u kterého bydlí?

jersey
Paris
Nedostává je tajně, posílám mu po dceři 1000Kč. Když mu je dávala poprvé, odmítl je, tak za ně dcera po domluvě se mnou nakoupila. Ale přes týden je na koleji, o víkendu jde na brigádu, má učení, chodí za námi,... takže nakupuje přítel a nakonec se tedy domluvili, že když mu dá peníze, je to praktičtější.

dannys
Neříkala jsem, že je dostává tajně. Já jsem pro.

snupalek
Souhlas!!

pokud bych peníze někomu měla dát, tak dveři. A pokud by to dovolovala finanční situace, dala bych jí je ráda, pokud bych viděla, že nehýří a nefláká se. Dcera ať si to s přítelem vyřídí sama, ať mu dá kolik sama uzná za vhodné, protože jen oni dva ví, jak to mají s financemi. Třeba ona dotuje stravu, on něco jiného. Takže ano, dceři klidně něco na přilepšenou dát, ale zbytek je jen na nich...

snupalek
Já to beru tak, že tam spotřebuje el. energii, plyn, vodu,... kdyby nebyla tam, spotřebovala by je doma a platila bych to já. Tak proto.

Já bych se jim do toho vůůůbec nepletla. Ať si to domluví mezi sebou. Mě by přišlo lepší (když tam nebydlí trvale), aby spíš nakoupila, než přispívala na nájem.

zas je ale dobré si uvědomit, že si začíná žít sama vlastní život. Až bude žít někde jinde po škole, tak přece nejde si říct, že kdyby byla doma, tak by neplatila. Dala bych jí peníze na přilepšenou, ale ať si s nima dělá co uzná za vhodné.

pesně tak, taky jsem už psala, že ona třeba může nakpupit a on financovat něco jiného.

Peníze, které jí dávám, používají na nákupy. Mé úvahy o tom zda přispět na bydlení byly způsobeny tím, že přítelovi končí nájemní smlouva, řeší nové bydlení a to i s ohledem na fakt, že jsou teď dva. A nový pronájem bude určitě dražší, než ten dosavadní.
Asi mám pořád trochu problém uvědomit si, že dcera je už dospělá a spoustu věcí by měla řešit sama. Možná je to taky způsobeno tím, že byla dlouho jedináček a navíc jsem se po rozvodu snažila jí vynahradit absenci táty někdy možná až "přehnanou" péčí. A jako každá máma chci pomoct, když můžu. Ale musím se holt naučit, že někdy méně je více.

za to,že má přítel dcery podprůměrný příjem, Vy nemůžete a nevidím tudíž důvod, proč byste mu proto měla posílat peníze,to je tedy "dobrá charita",kdyžtak bych se též přihlásila ....naprosto souhlasím s Vaším manželem a jak jsem psala, at dcera občas koupí něco k jídlu,ale to je tak vše....že spotřebuje elektriku atd, no snad si to ten její nenechá zaplatit a jestli jo,tak to bych od něj hodně rychle utíkala. A hlavně! At si toto vyřeší sami bez Vaší asistence!!

To je určitě dobře, ale souhlasím s holkama, že by to mělo být mezi tebou a tvou dcerou. Kdyby mi to udělala moje mamka, tak bych měla pocit, že si o mě myslí, že jsem úplně nekompetentní a spíš by mě to naštvalo. Asi i moje feminističtější já by protestovalo, že vlastně dáváš najevo, že kasu by měl doma držet chlap, když dáváš peníze určené tvé dceři jejímu partnerovi..
A jestli dceřin přítel není schopný zafinancovat ani tak základní věc jako je bydlení (a on sám není student), tak bych z něho asi nebyla moc nadšená..

dannys
Myslím, že přítel tvojí dcery jí chce mít u sebe přestože ví, že jako studentka mu asi nic přispět nemůže a není samozřejmostí, že na takovéto věci přispívají rodiče. Je vidět, že jsi dobrá máma, pokud chceš a máš na to, klidně jim dávej nějaké penízky na přilepšenou, udělala bych to taky tak Moje dcera bydlí u přítele, který je více než za vodou, přesto se ona snaží spoustu věcí platit ze svého, já mám radost, když jim něco dobrého navařím a pošlu, nebo když jim něco pěkného koupím, těší mě, že se mají dobře a rozhodně toho nezneužívají.

Já jako studentka VŠ bych určitě brala, aby mi máma přispívala na nájem, když bych se rozhodla bydlet u přítele. Ten zatím taky studuje VŠ, ale zároveň pracuje, každopadně příjmy nemá tak vysoké, aby mohl platit nájem bytu v Praze plus všechno ostatní a já mám také spíš jen občasné brigády. Takže z tohohle pohledu by bylo všechno fajn. ALE - pokud na to přítel nemá, tak v žádném pronájmu není, tudíž nemusí válčit. Já jako samostatně nevýdělečně činná bych rozhodně nešla jen tak s přítelem bydlet, když bych mu sama nemohla přispívat.
Kolikrát je supr, když můžou rodiče pomoct, ale ne to brát jako samozřejmost a spoléhat se na to.

Chudobka
Jj, takhle mě nenapadlo se na to podívat. A přitom celý život držím doma kasu já. Asi to taky bude tím, že jsem doma "velitel" a navíc jsem dceru moc vodila za ručičku. Víme obě, že to bylo špatně.
Přítel je schopný bydlení financovat, to byla jen má úvaha, jestli to tak je dobře a jestli nemám něco přispívat. Ale jak to tu čtu a přemýšlím o tom, tak asi nejlepší bude, když jim místo peněz navíc radši zaplatím něco potřebného do bytu.

Ta částka, kterou jste dávali na kolej, podle mě patří příteli.... Tahnout vlastní bydlení dvou lidí táhnout z jednoho příjmu je dost náročný Sama s přítelem bydlím přes rok a také studuji, sice bychom se i bez pomoci rodičů odešli, ale ostudou bych se propadla Na koleji bych ani tak nebydlela... ale naši platí internet, doplatek za vodu, elektriku nakupují jídlo, prací prášky apod.
Rozhodně i mým rodičům by vadilo, kdyby mě živil.
Takže rozhodně příteli přispět, je to slušnost!

Mě teda rodiče celé VŠ-studium finančně podporovali, spočítali jsme částku, která odpovídá nákladům na jídlo, šalinkartu, drogerii apod., ale na nájem jsem si vždycky vydělávala při škole sama. Myslím, že to bylo z výchovnýho důvodu, abych viděla, že osamostatnění něco stojí (mohla jsem zůstat doma, do školy nedojíždím) a já jsem z toho pak měla dobrý pocit, že to dokážu. Je ale pravda, že mi to protáhlo studium o rok.