Má přítelkyni, ale já ho chci

Já být tebou jdu do toho, svádím ho a flirtuju s ním o stošest A žádné přítelkyně by mě nezajímaly .MAnželky ty ano... Ale přítelkyně ani náhodou

Dokud byl sám, tak Ti to na mysl nepřišlo a najednou ho chceš jen pro sebe ? A až ho dostaneš, tak Ti pak zase už bude volnej...?
No nevím, na mě to působí, že tohle není láska, ale rozmary umanutýho dítěte, navíc, když se znáte už dlouho a až teď ho zčistajasna chceš....
Neber to ve zlém, ale myslím si, že si tím třeba chceš jen něco dokazovat.

Reaguji na Natyy:
A můžu se zeptat jaký je rozdíl mezi přítelkyní a manželkou ?

Tohle mě zaujalo:

No, myslím, že něco podobného se zkoušelo i na mého milého, neodolal - ale místo toho, aby se do druhé slečny bláznivě zamiloval a mě odkopnul, seděl zkroušeně doma a snad měsíc s nikým pořádně nemluvil, trápilo ho, že o mě přišel (taky jsme spolu byli zhruba rok). Pak jsme se dali zase dohromady, chtěla jsem mu dát šanci a zjistit, zda jsem ještě schopná s ním být - a on se neskutečně snažil. A protože mu došlo, že o mě přijít nechce, pustila ho potřeba si něco dokazovat a riskovat tím, že už by mě ztratil nadobro. Dost to bolelo, na druhou stranu bych možná slečně měla zpětně poděkovat, neb náš vztah neskutečně upevnila

...tak jen ať víš, jak by to případně mohlo taky dopadnout

Vybral si ji, jsou spolu rok, zdá se, že jim je spolu fajn, tak proč se jim do toho s*át.
Vážně zbožňuju takové ty slečny, které po klukovi za "svobodna" ani neštěknou, a když si někoho konečně najdou a je jim s dotyčnou fajn, můžou se přetrhnout, aby byly tam, kde je jejich současná přítelkyně. Raději se drž první poloviny své první věty... takové věci se totiž vrací a věřím, že bys jednou nebyla zrovna nadšená, kdyby nějaká kočka tohle psala jednou o tvém příteli. Lézt cizím do zelí je trochu pod úroveň...

Reaguji na amelie1111: Já jsem asi v tomhle divná, ale mě připadá že veliký! Manželka je někdo, za koho se on rozhodl mít zodpovědnost (jako, že o ni bude pečovat v nemoci, finanční tísní apod.) kdežto u přítelkyně to pořád nemusí být jisté, taky může být jen na to aby nebyl sám, než potká někoho lepšího, až když si ji vezme, tak se rozhodl, že nikoho lepšího už nechce.
Já s mojím manželem jsme spolu také takto začali, je pravda, že jemu to už dlouhou dobu nefungovalo, ale díky tomu že jsem se nevzdala, tak si přestal dělat naděje, že to u tehdejší přítelkyně bude ještě někdy dobré. No a teď máme ten nejharmoničtější vztah co si jen dokážu představit. (přirozeně ne každý okamžik, ale to je normální)

Já bych řekla, že je to třeba posuzovat pár od páru. Já jsem s přítelem přes 10 let, a jsme spolu šťastní, pečujeme o sebe v nemoci, pomáháme si ve finanční tísni a nějaký papír, který by nás posunul "na další level" skutečně zatím nepotřebujeme (Jsme studenti, není kam se hnát). Jsme spolu, protože nechceme být s nikým jiným, kdybychom s někým jiným být chtěli, nejsme logicky spolu.... a udržovat si někoho jen proto, že "nechceme být sami" je omezené. Kdybych se tohle dozvěděla od přítele, kopnu ho někam a neztrácím s ním čas

Reaguji na Smitke: No a ted si představ, že by ti jej nějaká umanutá slečna přebrala.. není to zrovna nejlepší představa... někteří lidé mají i důvody, proč se nebrat a žít spolu jen tak

Jinak já bych do toho nešla... připadá mi to taky, že zde převažuje touha ho mít, když už je zadaný... něco si dokazovat.. a pokud jste byli přátelé, o vztahu jste se bavili, tak vás to mělo posunout dál.. ale spíš si jen uvědomil, že pro vztah chce jinou.
Já měla taky velmi dobrého kamaráda...5 let...vždy to mezi námi jiskřilo...pak měl svou přítelkyni a nyní jsme spolu... ale uvědomil si to on.. já ho za dobu co měl přítelkyni vůbec ani neviděla, což byla velmi dlouhá doba a ted máme krásný vztah...
a jak už se zde psalo... neměla bys strach, že pak odkopne uplně stejně tebe?

Tohle je opravdu síla. Nad některými názory opravdu žasnu.

Jak píší holky, vybral si JI, ne tebe.

Reaguji na Smitke:
Já si právě myslím, že je úplně jedno, jestli na ten vztah mají úřední razítko nebo ne. Existují nefunkční manželství a naopak pevná partnerství..Obecně mi nepřijde fér vrážet klín mezi dva lidi, kteří mají plnohodnotný vztah. A je jedno, jestli jsou manželé nebo ne. V Tvém případě je možné, že jejich vztah spěl stejně do kopru a tys to možná jenom urychlila.
Ale zakladatelka se chystá roz..t vztah dvou lidí jenom proto, že si chce něco dokázat. Za tu dobu, co se znají, se mohla už x-krát rozmyslet, jestli ho chce nebo ne. Jenže to ještě nebyl zadaný, takže tomu asi chybělo to "zakázané ovoce"

Zajímalo by mě, jak by ses cítila Ty v pozici přítelkyně toho muže!! Neber to nijak zle, ale nemyslím si, že rozdíl mezi přítelkyní (třeba dlouholetou) a manželkou je nějak markantní.
Reaguji na Christal:
Podepisuji se pod názory holek výše. V době, kdy jsem ještě byla bez přítele, jsem málem řešila něco podobného... Jelikož ale zastávám názor, že co sám nerad, nečiň druhým a v té době navíc řešila jedna z mých nejbližších kamarádek podobnou situaci, ale z pozice přítelkyně, naštěstí se mi otevřely oči a okamžitě jsem dala ruce pryč. Chlapi milují, když je o ně zájem, takže to, že flirtují mi (bohužel) u nich přijde jako přirozená věc... Neřešila bych, že je tam něco víc...

Reaguji na Kamila25: jenže to je právě to, žádná umanutá slečna mi ho neodláká, dokud ten vztah bude šťastný, takže já si myslím, že to dotyčný vyřeší za slečnu sám. Buď je ten vztah natolik silný, že to vydrží nebo se k sobě nehodí a pak může slečna zkusit štěstí, zda to bude s ní lepší (doufám že je to srozumitelné). Kdybych se měla pořád bát, že mi ho nějaká odláká tak se zblázním. Já dokud vidím, že je se mnou šťastný, můžu být v klidu.

Je pravda, že chlapi milují zájem a popř. i flirtování, ale ti praví chlapi (nemluvím tu o notorických nevěrnících) se přeci nenechají zlákat do něčeho co nechtějí. Flirtovat je jedna věc, ale opustit někoho pro druhého je věc mnohem závažnější a to někdo neudělá bez rozmyslu.

Mnohdy stačí to, že jeden z partnerů začne srovnávat a říkat si "co kdyby". Druhý o tom neví, chová se normálně (nemá potřebu nějak "bojovat", nebo o problému netuší) a okouzlený protějšek už si říká, že je to stereotyp a měl by si taky něco užít...

já bych vyčkala - zajímej se i o jiné a s ním buď dále kamarádka...a pokud se rozejdou, tak jdi do toho

Imho mi ani nepřijde dobré, aby jsi se před ním ukazovala jako ta, které nedělá problém svádět a spát se zadaným....aby to pak nedopadlo, že tě bude mít jen jako milenku a ji si nechá
V případném vztahu on pak o tobě bude vědět, že zadaní kamarádi pro tebe problém nejsou a ty o něm, že mu nedělá problémy flirtovat s jinýma, když má tebe jako přítelkyni
A nedělej jiným co nechceš, aby dělali tobě
Samozřejmě se k němu chovej hezky, možná ho občas pochválit, ale spíš tak nějak kamarádsky, až to krachne, budeš mít šanci....a nebude tě mít za takovou, která ničí vztahy