Má cenu "slepovaný" vztah?

Vždy tvrdila, že ano. Nemel jsem důvod ji to nevěřit

Jsou to jeji slova, psala mi to asi před tydnem. To ji teď jediné věřim - že ji to všechno bezmezně mrzi. Vysvětluje to jako zatmění, neumi si to zdůvodnit "v hlave jsem měla uplně prazdno, na nic jsem nemyslela" řika. Bohužel, to že snadno podlehne pudu je asi její vlastnost (a mnoha dalších mladych lidi, neodsuzuji to - je to přiroda), a to že ja neumim něco takoveho odpouštět, je zas vlastnost moje, takze od ted jak se rika každy sam za sebe.

A možna taky ne...

smarter

Fakt nechápu, jak tě tady někdo může kritizovat, ale lidi jsou různí, z toho si nic nedělej. Diskuzní forum je tady přece od toho, aby si lidi poradili, diskutovali, já taky některé intimní věci nechci řešit s rodinou, kamarády, lepší je to někdy anonymně .Já myslím, že je dobře, že už se k ní nevrátíš, asi by to stejně udělala znovu a ona teď určitě hodně lituje, že přišla o tebe a to, co jsi jí dával. Myslím, že si zasloužíš lepší a věrnou partnerku a vím, že ji určitě brzo najdeš. Hodně štěstí...

Stanou se horší věci,to je fakt,ale já už bych nevěru neodpustila,protože jsem to udělala a nevyplatilo se mi to.

prostě se potřebuje někde vypovídat, sdělit své dojmy, na slečnu zanadávat - dyť je jedno, že je to muž

ruku na srdce, která z nás takhle nazanadává a nevybrečí se kamarádce na rameni

je to normální projev pocitů - vzteku, zklamání, rozčarování . . .

lépe to řešit tady, než nešťastnou láskou skákat z okna nebo provádět jiné činy, které se kolikrát nedají vzít zpět a nesou pak sebou následky do dalšího budoucího života

Taky si říkám Stokrát můžeme tvrdit, že každý je jiný, stejně to tak většinou dopadne, že... Smartere, neber to osobně, ale konstatujeme, že tak to prostě je

A teď vážně. Smartere, přítel se vyspal s jinou, po pár týdnech odloučení jsem mu nakonec odpustila. Nebylo to snadné, ale stál o mě a tudíž i o to, ať se cítím, co nejlépe. Taky jsem si představovala jeho s tou slečnou, nějakou dobu jsem při předehrách brečela, ale snažila jsem se to překonat - s jeho pomocí se to podařilo. A zařekla jsem se, že mu to nebudu připomínat, natož vracet v hádkách. Nelituji.
Pravdou ale je, že u něj to byla jednorázová záležitost, jak bych reagovala u něčeho dlouhodobějšího, nevím

Věk v jejím případě mohl také sehrát roli, ale - kladl sis někdy otázku, zda ses jí dost věnoval? Zda jsi s ní mluvil o jejích potřebách...? Jasně, že i já jsem si říkala, že mu přece NIC nemohlo chybět, on sám to posléze potvrdil, ale přesto teď spolu mnohem více mluvíme o tom, co bychom chtěli teď, ale i v budoucnu, o našich snech... Ano, mohla být jen znuděná, ale všímal sis jí? Lichotil si jí alespoň čas od času, měli jste společné koníčky? A v poslední řadě - co sex? Vzrušoval si ji, experimetovali jste...?
A tvůj další argument - když si začal bydlet s holkou studující střední, muselo ti být jasné, že vydělávat budeš hlavně ty (A jasně, to že např. neuklízela je věc, hovořící v její neprospěch.) A mimochodem - mám na Facebooku cca 150 přátel (ale jen lidi, které osobně znám, moc lidí to ale nedodržuje, možná včetně tvé přítelkyně) a můj milý nemá profil, jako ty - jsem snad horší člověk než on? Řekneš, že si to myslel jinak, ale kdyby tě to neštvalo, nenapíšeš to tady.
Jsou to jen postřehy, které mě napadly a které bych určitě po povzbuzení a vychladnutí řekla svým přátelům, kdyby mi pověděli podobný příběh. Holky tě už povzbudily a vychladnutí snad také přišlo...

Když už nic jiného, vezmi si z toho, co jsem napsala, alespoň ponaučení do dalších vztahů, komunikace je základ. Přeju ti hodně štěstí a síly, ať už se tvůj život bude vyvíjet jakkoliv, očividně jsi snaživý a pracovitý kluk (studium a zaměstnání, z něhož vyžijete oba), tak teď už to snad bude lepší